Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v USA nečekaně klesla na 2,9 procenta. Bude Fed riskovat recesi?

Inflace v USA nečekaně klesla na 2,9 procenta
Inflace v USA nečekaně klesla na 2,9 procenta
Foto: Pixabay

V červenci v USA došlo k nečekanému zpomalení inflace. Spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 2,9 %, což je nejnižší hodnota od března 2021, přičemž v červnu činila 3,0 %. Americké ministerstvo práce ve středu oznámilo, že ekonomové očekávali stabilní sazbu. Uvedl web The Financial Times.

Meziměsíčně vzrostly ceny o 0,2 %, což odpovídá ekonomickým prognózám.

Jádrová inflace, která nezohledňuje ceny energií a potravin, klesla na 3,2 % z červnových 3,3 %, což také splnilo očekávání analytiků. Meziměsíčně jádrové ceny vzrostly o 0,2 %, jak se předpokládalo. Tyto údaje jsou důležité pro Federální rezervní systém, který jádrovou inflaci sleduje jako klíčový ukazatel cenových trendů.

Očekává se, že Fed bude brzy uvažovat o uvolnění měnové politiky, přičemž snížení úrokových sazeb v září je pravděpodobné a možné je i větší snížení o 0,50 procentního bodu. Fed usiluje o dosažení inflace na úrovni 2 %. Pokles cenového růstu a měkčí údaje z trhu práce a ekonomiky podporují možnost snížení sazeb, přičemž rozhodnutí bude závislé na dalším vývoji dat. Pokles spotřebitelských cen by mohl ovlivnit měnovou politiku Fedu, který se blíží svému cíli 2% inflace.

Finanční analytik Ing. Tomáš Volf říká, že klíčovou otázkou je, kdy a jak rychle Fed začne snižovat úrokové sazby. Snížení inflace v USA z březnových 3,5 % na červnových 2,9 % vytváří prostor pro možné uvolnění měnové politiky. Pokud Fed sníží sazby dříve než očekávané, může to oslabení dolaru, protože nižší úrokové sazby obvykle snižují atraktivitu dolaru pro investory.

V současnosti koruna vůči dolaru posiluje, přičemž kurz klesl z 22,90 USD/CZK na 22,80 USD/CZK. To ukazuje, že koruna může profitovat z oslabení dolaru, což je částečně důsledkem očekávaného uvolnění měnové politiky Fedu. Pomalejší růst cen, než se předpokládalo, podporuje tento trend a může ovlivnit rozhodování Fedu i měnové kurzy obecně. Budeme nadále sledovat, jak se situace vyvíjí, protože změny v měnové politice mohou mít významný dopad na globální měnové trhy a ekonomiky.

Americké akcie po zveřejnění ekonomických dat kolísaly mezi malými zisky a ztrátami; kontrakty na S&P 500 vzrostly o 0,2 %, ale poté klesly o 0,1 %, zatímco kontrakty na Nasdaq 100 klesly o 0,2 %. Výnosy státních dluhopisů vzrostly, s dvouletými dluhopisy na 3,99 % a 10letými na 3,86 %, v reakci na pokles cen.

Fed se příště sejde v polovině září, kdy se očekává první snížení úrokových sazeb od začátku pandemie v březnu 2020. Ekonomické údaje ukazují, že trh práce v červenci rostl pomaleji, než se očekávalo, a míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,3 %. Tento vývoj vyvolal obavy, že Fed mohl příliš dlouho čekat se snížením sazeb, což vedlo k vlně turbulencí na finančních trzích. Někteří ekonomové varují, že bez výrazného snížení sazeb by centrální banka mohla riskovat recesi. Předseda Fedu Jay Powell uvedl, že centrální banka reaguje na rychlý pokles inflace nebo oslabení trhu práce.

Témata:  USA inflace ekonomika

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.