Češi se děsí propouštění, ekonomice nevěří

Důvěra v českou ekonomiku se v dubnu dramaticky propadla na své minimum za celou dobu od roku 2003, od kdy se příslušná statistika vede. Souhrnný ukazatel důvěry domácností a firem v ekonomiku poklesl na úroveň 74,8 bodu, tedy na úroveň 74,8 procenta dlouhodobého průměru let 2003 až 2019.

Důvěra v ekonomiku je tak podle něj nyní ještě nižší než v únoru 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Tehdy důvěra v ekonomiku dosahovala 76,6 procenta dlouhodobého průměru let 2003 až 2019.

"Současnou situaci, poznamenanou bojem s koronavirem, snáší hůře firmy než domácnosti. Mezi podnikateli se totiž sentiment propadl také na své absolutní dno za celé období od roku 2003, zatímco mezi domácnostmi, resp. spotřebiteli zůstala důvěra vyšší než po podstatnou část roku 2012 a několik měsíců let 2011 a 2013," varuje.

"Spotřebitelé začali mít značnou obavu z růstu nezaměstnanosti a také se více bojí zhoršení celkové i své vlastní ekonomické situace. Jejich nálada klesla meziměsíčně nejvýrazněji v historii měření. Přitom již březnová data byla částečně ovlivněna situací kolem šířením nákazy koronavirem. Sběr březnových dat totiž končil 17. 3. tedy už během nouzového stavu, který byl zaveden 12. 3.," dodal Kovanda.

Teprve během dubna obyvatelům ČR podle ekonoma naplno došla závažnost situace a uvědomili si, že po odeznění zdravotních rizik budou čelit enormnímu riziku finančnímu a ekonomickému. "Na firmy a podnikatele dolehla dubnová situace ještě tíživěji. Jednak proto, že důvěra v podnikatelské sféře se propadá z nižšího výchozího základu než důvěra spotřebitelů, kteří měli před úderem koronakrize vytvořen přece jenom silnější „polštář dobré nálady“. Jednak proto, že na podnikatele bezprostředněji dolehlo nucené zavření řady obchod, restaurací a další omezení. Zhoršení nálady spotřebitelů tlumil zatím jen pozvolný růst míry nezaměstnanosti a některá přechodná pozitiva způsobená koronakrizí typu nejlevnějších pohonných hmot za poslední léta. Aktuálně jsou pohonné hmoty nejlevnější od roku 2016," tvrdí Kovanda.

"Z podnikatelů a firem se v historickém kontextu nejvýrazněji zhoršila nálada těch z oboru služeb, méně pak těch ze sektorů obchodu a průmyslu. V průmyslu zatím ještě nenastal propad důvěry na absolutní historické dno, neboť na přelomu let 2008 a 2009 byla ještě slabší. To se však zřejmě změní v měsíci květnu, kdy lze kvůli dalšímu zhoršování odbytové situace čekat v průmyslu ještě horší sentiment. Naopak stavebnictví zůstalo vůči koronakrizi i v dubnu poměrně imunní. Nebylo tolik dotčeno omezováním činnosti jako průmysl, obchod či služby a vykazuje vyšší setrvačnost. Důvěra mezi podnikateli ve stavebnictví tak zůstala vyšší než po prakticky celé období let 2009 až 2017," dodal.

V květnu je podle něj třeba počítat s dalším zhoršením celkového ekonomického sentimentu. V náladě spotřebitelů se výrazněji projeví začínající citelný růst míry nezaměstnanosti a podnikatelé budou dále čelit bezprecedentní a prohlubující se ekonomické krizi.