Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kvůli koronaviru extrémní nezaměstnanost nehrozí. Firmám stále chybí zaměstnanci

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Z průzkumu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) napříč firmami různých velikostí a zaměření vyplývá, že české podniky neplánují ve velkém propouštět zaměstnance. Až 46 % všech podniků nad 250 zaměstnanců naopak uvádí, že se jim pracovní síly stále nedostává – nejčastěji v odvětví dopravy a zemědělství. Přibližně 54 % malých a středních firem se obává zhoršení platební morálky u odběratelů, u bank firmy zpřísnění úvěrových podmínek neočekávají.

V důsledku epidemie COVID-19 hlásí firmy snížení výroby až o 40 %. Navzdory obavám ale hromadné propouštění neplánují. Dle průzkumu KZPS ČR mezi firmami naopak vyplývá, že mnohým se zaměstnanci pořád nedostávají – u podniků nad 250 zaměstnanců to potvrzuje až 46 % respondentů. Velcí zaměstnavatelé mají zájem o Čechy i cizince. Naopak největší riziko propouštění je u malých a středně velkých firem. Pro ně je klíčová rychlost načerpání prostředků z programu Antivir (tzv. kurzarbeit). Propouštět neplánuje jen 41 % malých a středně velkých podniků.Odběratelé se zpožďují, banky změny neplánují

Více než polovina (54 %) firem do 50 zaměstnanců uvedlo, že registruje zhoršení platební morálky u odběratelů. U firem nad 250 zaměstnanců jde o 27 %. Zatímco až 47 % malých společností se kvůli zpožděným platbám může ocitnout v příštích osmi týdnech v platební neschopnosti, velcí dodavatelé se podobného vývoje neobávají.„Je pochopitelné, že malé firmy nedisponují dostatečným objemem rezerv a jsou náchylnější v případě zpoždění plateb nebo snížení objemu produkce. Zaměstnavatelé napříč sledovaným spektrem ale zároveň z většiny potvrzují, že v chování bank výrazné změny kvůli epidemii nezaznamenávají,“ uvádí za KZPS Jan Wiesner a dodává: „Firmy se prozatím zpřísnění požadavků na splácení nebo poskytování nových úvěrů ze strany bank neobávají.“

Nejhůř jsou na tom malí živnostníci

Z průzkumu KZPS dále vyplývá, že situací kolem koronaviru jsou nejvíce zasaženy malé podniky a živnostníci. U mnohých pokles a propuštění skutečně hrozí – až 50 % respondentů uvedlo, že se v dalších krocích bude řídit podle podmínek kurzarbeitu (program MPSV Antivirus). Více než polovina z dotazovaných navíc hlásí pokles zakázek v porovnání s minulým rokem o více než 40 %.Průzkum KZPS sledoval dotazníkové odpovědi v kategoriích malých (do 50), středních (50-250) i velkých podniků nad 250 zaměstnanců. Zhruba 60 % dotazovaných napříč tímto spektrem plánuje využít státní kompenzace mzdových nákladů.V souvislosti s včera zveřejněným „Harmonogramem uvolňování podnikatelských a dalších činností“ bychom rádi uvedli, že je nutno již přijatá a v současnosti přijímaná opatření věcných ministerstev prodloužit minimálně na dobu vztahující se na konkrétní oblast podnikání tak, aby bylo pokryto maximum provozních nákladů firem (nájmy, EE aj.)

Témata:  Koronavirus COVID-19 nezaměstnanost firmy zaměstnanci

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.