Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Větší podniky chtějí pokračování programu Antivirus

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Zatímco firmy s více než 250 zaměstnanci budou potřebovat hlavně prodloužit a rozšířit program Antivirus, problémy malých a středních podniků by výrazně zmírnilo, pokud by jim vláda dočasně zrušila placení povinných plateb pojistného podobně jako u podnikatelů, placení daní a kompenzovala jim prokazatelně vzniklé škody. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory na základě šetření mezi 800 podniky všech velikostí a oborů.

"Aby byla pomoc státu kvůli vládou zavedeným opatřením proti šíření koronaviru skutečně efektivní, měla by se přizpůsobit reálným potřebám podnikatelů. Vzhledem k tomu, že současná situace znamená pro firmy větší nároky na likviditu, mohlo by se zdát, že podnikatelé budou upřednostňovat výhodné úvěry COVID, jaké byly nabízeny Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou ve spolupráci s komerčními bankami. Představa firem o formě pomoci státu se ale od této obecné domněnky výrazně liší," uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Dočasné zrušení placení pojistných odvodů nebo daní by pomohlo dvěma třetinám podniků ustát současnou krizi. Podnikatelé už dříve uvedli, že vládou navržené pouhé posunutí plateb na podzim, navíc nadále penalizované úrokem, je jen odkládáním problému. Více než třetině podniků by zároveň vedle zrušení plateb pojistného pomohlo, kdyby se stát přihlásil ke kompenzaci škod, které jim vláda způsobila v souvislosti s preventivními opatřeními proti šíření koronaviru.

Drtivé většině podnikatelů nejde podle komory o náhradu ušlého zisku, ale o alespoň částečnou náhradu škody, kterou jim způsobila vládou zavedená preventivní opatření. Přišli o svůj příjem, ale nadále měli výdaje, povinnost zaměstnancům vyplácet mzdy, státu odvádět odvody a jiné zálohy daní, hradit nájemné, splácet úvěry, v některých případech museli vyhodit nakoupený materiál, například restaurace vyhodily nakoupené suroviny. Škodu neměly jen ty podniky, které musely okamžitě zavřít. Ale ne všechny mají dnes nárok na nějakou podporu, poznamenal Dlouhý.

Podnikatelé mohou podle odhadů komory podat až stovky tisíc žalob. Řada z nich by mohla přistoupit na dohodu, že pokud jim bude uhrazena alespoň půlka nákladů prokazatelně vzniklých během krize, přistoupí na mimosoudní vyrovnání a nebudou mít další nároky. Po náhradě škod volají hlavně nejpostiženější odvětví, tedy restaurační služby a cestovní ruch.

Velké firmy také chtějí rozšíření programu Antivirus o další režimy, například pro firmy, které musí udržovat trvalý provoz, i když je pro ně ztrátový. Další režim programu by mohl pomoct třetině firem ze zpracovatelského průmyslu. Pokračování nějaké formy programu Antivirus by uvítaly i tři pětiny firem z cestovního ruchu.

Pětina podniků by uvítala především snížení administrativní zátěže, častěji jde o právnické osoby a subjekty působící ve stavebnictví. Výhodné úvěry preferuje před ostatními formami pomoci jen 16 procent firem, a to především ve stavebnictví a v cestovním ruchu. Pomoc v podobě grantů preferuje okrajový počet podnikatelů.

Témata:  program Antivirus firmy ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy