Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Většina úvěrů z COVID I byla firmám zamítnuta. Jak je na tom COVID II?

CZK
CZK
Foto: INCORP images

Většina žádostí o bezúročné úvěry v programu COVID I pro firmy zasažené v souvislosti s koronavirem byla zamítnuta. O půjčky žádaly zadlužené firmy, žadatelé nedodrželi podmínky programu, dalším důvodem bylo vyčerpání částky použitelné pro pražské podniky. ČTK to dnes sdělil ředitel odboru strategie a marketingu Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) Michal Pluta. Podle vyjádření generálního ředitele ČMZRB Jiřího Jiráska pro Radiožurnál banka schválila ze tří tisíc žádostí 200. Naproti tomu v případě COVID II, do kterého byly zapojeny komerční banky, bylo u dosud zpracovaných žádostí podle Pluty kladně vyřízeno 90 procent.

Na fakt, že ČMZRB zamítá většinu žádostí, upozornil dnes na twitteru prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Už ve čtvrtek sdílel příspěvek zamítavé žádosti Raiffeisenbank o úvěr. Odůvodněním byl aktuální vývoj ekonomické situace v daném oboru podnikání.

Jirásek Radiožurnálu řekl, že ze 3000 žádostí stihli vyřídit zhruba polovinu, kladných vyřízení je ale méně. "Je to zhruba okolo 200 kladně vyřízených žádostí a je to ten objem zhruba jedné miliardy korun," řekl Jirásek. Předpokládá, že do konce dubna ČMZRB vyřídí všechny žádosti.

"V rámci COVID I poskytujeme podporu ve formě sice bezúročného, ale úvěru. Předpoklad této tzv. návratné formy podpory je, že se prostředky na ni alokované po čase vrátí zpět a budou moci být opakovaně využity na podporu dalších podnikatelů a nelze ji tudíž srovnávat s jednorázovou, nenávratnou formou podpory, která se nyní poskytuje OSVČ. V případě žádostí do programu COVID I se ale často setkáváme s tím, že žadatelé přeceňují svou finanční situaci a tvrdá čísla pak mluví jinak," řekl ČTK Pluta.

O velkém počtu žádostí firem, které měly v předchozích letech záporný vlastní kapitál, jsou v dlouhodobé ztrátě nebo dokonce v insolvenci, už dříve upozornil také vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle Pluty podniky často také nedodržely nastavené limity úvěrů a žádaly o nižší sumy, žádaly i velké firmy nad 250 zaměstnanců, případně společnosti podávaly žádosti na jiný účel, než podmínky povolovaly.

Do pokračování programu COVID byly zapojeny komerční banky, které žadatele o úvěr předem prověřily, proto ČMZRB většině žadatelů záruku o úvěr potvrdila.

ČMZRB schválila k 16. dubnu českým podnikatelům zasaženým v souvislosti s koronavirem v programech COVID podporu v objemu 1,6 miliardy korun. Živnostníci a malé a střední firmy tak od ČMZRB a komerčních bank získali bezúročné úvěry za 1,9 miliardy korun.

Program COVID připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ČMZRB, která za půjčky podnikatelům ručí až do výše 80 procent. Maximální délka záruky bude tři roky. V první vlně banka přijala přes 3200 žádostí přesahujících deset miliard korun. V pokračování programu obdržela 5900 žádostí v objemu 19 miliard korun. Živnostníci a malí a střední podnikatelé mohli žádat o bezúročné půjčky do 15 milionů korun.

Hlavní město nyní chystá program COVID Praha pro podnikatele z hlavního města. Vyčlenila do něj 600 milionů korun z operačního programu Praha - pól růstu. ČMZRB začne žádostí přijímat v úterý. Na tento program by měl navázat COVID III, který by měl být v první fázi ve výši 20 miliard korun a poté by se měl zvýšit až na 40 miliard korun.

Témata:  Koronavirus COVID-19 firmy ekonomika

Související

Aktuálně se děje

26. června 2025 11:13

17. června 2025 12:34

Dovolená snů se může změnit v noční můru

Na vlastní pěst, nebo si užít připraveného balíčku, to je dilema mnoha cestovatelů, kteří se chystají na dovolenou. Zájezd spotřebitelům přináší mnoho výhod a robustnější ochranu. Kdy se objednané služby považují za zájezd a na co si dát pozor při jeho nákupu? 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Stát hospodaří nejlépe za 6 let. Brzy ale přijde účet za obranu i Green Deal

Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.