Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Většina úvěrů z COVID I byla firmám zamítnuta. Jak je na tom COVID II?

CZK
CZK
Foto: INCORP images

Většina žádostí o bezúročné úvěry v programu COVID I pro firmy zasažené v souvislosti s koronavirem byla zamítnuta. O půjčky žádaly zadlužené firmy, žadatelé nedodrželi podmínky programu, dalším důvodem bylo vyčerpání částky použitelné pro pražské podniky. ČTK to dnes sdělil ředitel odboru strategie a marketingu Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) Michal Pluta. Podle vyjádření generálního ředitele ČMZRB Jiřího Jiráska pro Radiožurnál banka schválila ze tří tisíc žádostí 200. Naproti tomu v případě COVID II, do kterého byly zapojeny komerční banky, bylo u dosud zpracovaných žádostí podle Pluty kladně vyřízeno 90 procent.

Na fakt, že ČMZRB zamítá většinu žádostí, upozornil dnes na twitteru prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Už ve čtvrtek sdílel příspěvek zamítavé žádosti Raiffeisenbank o úvěr. Odůvodněním byl aktuální vývoj ekonomické situace v daném oboru podnikání.

Jirásek Radiožurnálu řekl, že ze 3000 žádostí stihli vyřídit zhruba polovinu, kladných vyřízení je ale méně. "Je to zhruba okolo 200 kladně vyřízených žádostí a je to ten objem zhruba jedné miliardy korun," řekl Jirásek. Předpokládá, že do konce dubna ČMZRB vyřídí všechny žádosti.

"V rámci COVID I poskytujeme podporu ve formě sice bezúročného, ale úvěru. Předpoklad této tzv. návratné formy podpory je, že se prostředky na ni alokované po čase vrátí zpět a budou moci být opakovaně využity na podporu dalších podnikatelů a nelze ji tudíž srovnávat s jednorázovou, nenávratnou formou podpory, která se nyní poskytuje OSVČ. V případě žádostí do programu COVID I se ale často setkáváme s tím, že žadatelé přeceňují svou finanční situaci a tvrdá čísla pak mluví jinak," řekl ČTK Pluta.

O velkém počtu žádostí firem, které měly v předchozích letech záporný vlastní kapitál, jsou v dlouhodobé ztrátě nebo dokonce v insolvenci, už dříve upozornil také vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle Pluty podniky často také nedodržely nastavené limity úvěrů a žádaly o nižší sumy, žádaly i velké firmy nad 250 zaměstnanců, případně společnosti podávaly žádosti na jiný účel, než podmínky povolovaly.

Do pokračování programu COVID byly zapojeny komerční banky, které žadatele o úvěr předem prověřily, proto ČMZRB většině žadatelů záruku o úvěr potvrdila.

ČMZRB schválila k 16. dubnu českým podnikatelům zasaženým v souvislosti s koronavirem v programech COVID podporu v objemu 1,6 miliardy korun. Živnostníci a malé a střední firmy tak od ČMZRB a komerčních bank získali bezúročné úvěry za 1,9 miliardy korun.

Program COVID připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ČMZRB, která za půjčky podnikatelům ručí až do výše 80 procent. Maximální délka záruky bude tři roky. V první vlně banka přijala přes 3200 žádostí přesahujících deset miliard korun. V pokračování programu obdržela 5900 žádostí v objemu 19 miliard korun. Živnostníci a malí a střední podnikatelé mohli žádat o bezúročné půjčky do 15 milionů korun.

Hlavní město nyní chystá program COVID Praha pro podnikatele z hlavního města. Vyčlenila do něj 600 milionů korun z operačního programu Praha - pól růstu. ČMZRB začne žádostí přijímat v úterý. Na tento program by měl navázat COVID III, který by měl být v první fázi ve výši 20 miliard korun a poté by se měl zvýšit až na 40 miliard korun.

Témata:  Koronavirus COVID-19 firmy ekonomika

Související

Aktuálně se děje

10. října 2025 12:10

Levná ojetina může skrývat minulost taxíku. Takhle ji poznáte

Koupí ojetého auta můžete hodně ušetřit, ale kupující by měl vědět, co vlastně kupuje. Některá ojetá vozidla můžou být vysloužilé taxíky, policejní vozy nebo auta z půjčoven. Tato auta jsou typicky opotřebovanější a mají nižší hodnotu. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Andrej Babiš

Komentář

Rozpočet přežije i Babišovy sliby. Německo by na tom bylo hůř o pětinu

Pokud by Babišova vláda naplnila všechny své sliby během prvního roku vládnutí, z výpočtu Národní rozpočtové rady plyne, že se český schodek veřejných financí stále vyjde pod 3 % HDP; německá vláda by v takovém případě měla o 20 % vyšší deficit než ta česká, rakouská o 38 %, a polská dokonce o 124 %. Ani inflace by neměla být v ČR problémem.