Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Většina úvěrů z COVID I byla firmám zamítnuta. Jak je na tom COVID II?

CZK
CZK
Foto: INCORP images

Většina žádostí o bezúročné úvěry v programu COVID I pro firmy zasažené v souvislosti s koronavirem byla zamítnuta. O půjčky žádaly zadlužené firmy, žadatelé nedodrželi podmínky programu, dalším důvodem bylo vyčerpání částky použitelné pro pražské podniky. ČTK to dnes sdělil ředitel odboru strategie a marketingu Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) Michal Pluta. Podle vyjádření generálního ředitele ČMZRB Jiřího Jiráska pro Radiožurnál banka schválila ze tří tisíc žádostí 200. Naproti tomu v případě COVID II, do kterého byly zapojeny komerční banky, bylo u dosud zpracovaných žádostí podle Pluty kladně vyřízeno 90 procent.

Na fakt, že ČMZRB zamítá většinu žádostí, upozornil dnes na twitteru prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Už ve čtvrtek sdílel příspěvek zamítavé žádosti Raiffeisenbank o úvěr. Odůvodněním byl aktuální vývoj ekonomické situace v daném oboru podnikání.

Jirásek Radiožurnálu řekl, že ze 3000 žádostí stihli vyřídit zhruba polovinu, kladných vyřízení je ale méně. "Je to zhruba okolo 200 kladně vyřízených žádostí a je to ten objem zhruba jedné miliardy korun," řekl Jirásek. Předpokládá, že do konce dubna ČMZRB vyřídí všechny žádosti.

"V rámci COVID I poskytujeme podporu ve formě sice bezúročného, ale úvěru. Předpoklad této tzv. návratné formy podpory je, že se prostředky na ni alokované po čase vrátí zpět a budou moci být opakovaně využity na podporu dalších podnikatelů a nelze ji tudíž srovnávat s jednorázovou, nenávratnou formou podpory, která se nyní poskytuje OSVČ. V případě žádostí do programu COVID I se ale často setkáváme s tím, že žadatelé přeceňují svou finanční situaci a tvrdá čísla pak mluví jinak," řekl ČTK Pluta.

O velkém počtu žádostí firem, které měly v předchozích letech záporný vlastní kapitál, jsou v dlouhodobé ztrátě nebo dokonce v insolvenci, už dříve upozornil také vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle Pluty podniky často také nedodržely nastavené limity úvěrů a žádaly o nižší sumy, žádaly i velké firmy nad 250 zaměstnanců, případně společnosti podávaly žádosti na jiný účel, než podmínky povolovaly.

Do pokračování programu COVID byly zapojeny komerční banky, které žadatele o úvěr předem prověřily, proto ČMZRB většině žadatelů záruku o úvěr potvrdila.

ČMZRB schválila k 16. dubnu českým podnikatelům zasaženým v souvislosti s koronavirem v programech COVID podporu v objemu 1,6 miliardy korun. Živnostníci a malé a střední firmy tak od ČMZRB a komerčních bank získali bezúročné úvěry za 1,9 miliardy korun.

Program COVID připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ČMZRB, která za půjčky podnikatelům ručí až do výše 80 procent. Maximální délka záruky bude tři roky. V první vlně banka přijala přes 3200 žádostí přesahujících deset miliard korun. V pokračování programu obdržela 5900 žádostí v objemu 19 miliard korun. Živnostníci a malí a střední podnikatelé mohli žádat o bezúročné půjčky do 15 milionů korun.

Hlavní město nyní chystá program COVID Praha pro podnikatele z hlavního města. Vyčlenila do něj 600 milionů korun z operačního programu Praha - pól růstu. ČMZRB začne žádostí přijímat v úterý. Na tento program by měl navázat COVID III, který by měl být v první fázi ve výši 20 miliard korun a poté by se měl zvýšit až na 40 miliard korun.

Témata:  Koronavirus COVID-19,  firmy,  ekonomika

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 11:05

Od ledna pojišťovny zaplatí 112 nových zdravotních výkonů. Pacientům se otevřou modernější možnosti léčby

Modernější léčba rakoviny, přesnější diagnostika plicních nádorů, šetrnější zákroky při děložních myomech nebo lepší ochrana nejmenších dětí. To jsou některé z novinek, které od 1. ledna 2027 rozšíří zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví zařadí do seznamu 112 nových výkonů. Finanční dopad změn odhaduje na 627 až 644 milionů korun.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.