Francie má od včerejšího večera vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii, která podle ní dosahuje ratingového stupně AA-, zhoršila ratingový výhled na negativní.
Máloco ukazuje současnou tak častou plytkost české veřejné diskuse zřetelněji než debata o přijetí eura. A vůbec neplatí, že vše v této diskusi již bylo řečeno! Naopak, eurozóna se od roku 2004, kdy se Česko vstupem do EU zavázalo euro přijmout, celkem zásadně proměnila – a proměňuje. A měla by se tedy vyvíjet i diskuse o euru.
Evropská centrální banka (ECB) je centrální bankou 20 zemí Evropské unie, které přijaly euro. Jejím hlavním úkolem je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně a zachovat tak kupní sílu jednotné měny. ECB také řídí měnovou politiku Evropské unie. Od zřízení ECB uplyne 1. června 25 let. Společně s národními centrálními bankami všech členských zemí EU tvoří Evropský systém centrálních bank (ESCB). Česká národní banka je součástí ESCB od vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. Červencový nárůst inflace byl překvapením pro analytiky, kteří podle agentury Reuters předpokládali, že tempo růstu cen zůstane na červnové úrovni.
Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na rekordních pět procent, zatímco v celé Evropské unii se dostala na 5,3 procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. V České republice vzrostly ceny ještě více, inflace činila 5,4 procenta. Nejvíce k růstu cen opět přispěly energie, dražší ale byly například i služby.
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii se v srpnu zvýšila na 7,4 z červencových 7,3 procenta a růst zaznamenala už pátý měsíc za sebou. Podobná je situace i v zemích platících eurem, kde se míra nezaměstnanosti rovněž zvýšila o 0,1 procentního bodu a dostala se na 8,1 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat.
Dlouho dojednávané plány na vlastní rozpočet zemí platících eurem vzaly kvůli koronavirové pandemii za své. Takzvaný rozpočtový nástroj eurozóny ustoupil v příštím sedmiletém finančním rámci Evropské unie řádově objemnějšímu fondu obnovy, který chce Evropská komise naplnit bezprecedentní půjčkou. Na rozdíl od balíku, jenž měl sloužit výhradně státům s eurem, z něj však budou moci těžit i země používající vlastní měnu. Podle šéfa euroskupiny Mária Centena by však měly mít významné slovo v rozhodování o penězích z fondu instituce eurozóny.
Ekonomická nálada v eurozóně i v celé Evropské unii v dubnu rekordně klesla. Omezení zavedená s cílem zabránit šíření nemoci covid-19 totiž způsobila, že se ekonomická aktivita téměř zastavila. Největší byl propad v sektoru služeb. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).
Ekonomika eurozóny by letos mohla klesnout zhruba o dvě procenta. Pokud by však omezení přijatá kvůli koronaviru trvala čtyři měsíce, mohl by propad činit až deset procent. Předpověděla to dnes mezinárodní ratingová agentura S&P.
Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v únoru poprvé za čtyři měsíčně snížila kvůli obavám z toho, že se Číně nepodaří zabránit šíření nového koronaviru. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které dnes zveřejnila společnost Sentix.
Meziroční míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na 1,3 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu více než v listopadu. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii pak ceny v prosinci meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zatímco o měsíc dříve to bylo o 1,3 procenta. K rychlejšímu tempu růstu před koncem roku přispěly podle analytiků zejména předvánoční nákupy.
Ekonomiky v eurozóně se zatím nenachází na kraji obrovské krize. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Velice nízké úrokové sazby podle něj způsobují to, že i výrazně zadlužené země jako třeba Itálie jsou schopné splácet své dluhy. ČR by měla využít toto prostředí nízkých sazeb k investování, dodal.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zpomalilo na 1,0 z červnových 1,3 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Upravil tak svůj dřívější rychlý odhad, ve kterém pro eurozónu uváděl tempo růstu 1,1 procenta. V celé Evropské unii míra inflace klesla na 1,4 procenta z 1,6 procenta.
Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny v červenci proti očekávání dále klesla a index důvěry je na nejnižší hodnotě od listopadu 2014.
Přesně před rokem jsme varovali před hrozbou ekonomického zpomalení a desynchronizace globálního růstu, informuje Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži.
Inflace v Eurozóně vyšplhala koncem minulého roku na nejvyšší hodnotu od září 2013. Po více než třech letech a několika iteracích programu neortodoxního měnově politického uvolňování (negativní sazby, odkupy různých druhů aktiv) se tak inflace vrátila nad 1 % (v prosinci 1,1 %). A to zrovna v měsíci, kdy ECB prodloužila program odkupu aktiv o rok! Pech? A máme tedy čekat rychlou měnově-politickou otočku? Informuje Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.
Listopadový růst cen průmyslových výrobců v eurozóně překonal tržní očekávání, když ceny během tohoto měsíce vzrostly o 0,3 %. Ještě zajímavější je pohled na meziroční vývoj průmyslových cen. Ty totiž byly v prosinci 2016 o 0,1 % výše než v prosinci 2015. Meziroční růst cen byl zaznamenán poprvé po 43 měsících kontinuálního snižování produkčních cen. Jedná se tak o další střípek do mozaiky zvyšujících se cenových tlaků, i když v tomto případě primárně kvůli vyšším cenám ropy a jejích produktů. Informuje Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Komerční banka.
Brexit, tedy odchod Velké Británie z Evropské unie, je na jazyku politiků a expertů stále častěji. Larry Elliott, ekonomický expert britského deníku The Guardian, v souvislosti s tím uvádí, že by se Británie měla odpoutat od EU, jejíž projekt jednotné měny selhal.
V Bruselu byla po dlouhých hodinách jednání uzavřena dohoda týkající se Řecka. Země dostane další peníze, podle Donalda Tuska ale musí splnit přísné podmínky. Řecku ale i přesto někteří politici nevěří. Podle ekonomického experta ODS se eurozóna řítí do záhuby.
Eurozóna vykročila do roku 2015 úspěšně, HDP se v prvním čtvrtletí mezikvartálně zvýšilo o 0,4 %. Podle aktuální červnové ekonomické prognózy EY Eurozone Forecast jsou za ekonomickým růstem eurozóny, který je rychlejší než ve Spojených státech nebo ve Velké Británii, především nižší ceny energií. Prognóza EY předpokládá, že současné oživení bude mít dlouhodobější charakter, odhad ekonomického růstu pro letošní rok je 1,6 %, a pro rok 2016 dokonce 1,9 %.
V Senátu proběhlo slyšení o případném přijetí eura. Vliv na něj měla Petice pro korunu, která bojuje za zachování české měny. ODS, která projekt zaštiťuje, je s výsledkem spokojená.
"Jak vám řekne manželský poradce, je jedna věc vyhnout se rozvodu, ale druhá vrátit vašemu manželství zdraví. To je situace, v níž se nyní nachází eurozóna. Bezprostřední riziko jejího rozpadu ustoupilo, ale jen protože Evropská centrální banka (ECB) oznámila, že učiní vše, co to bude stát, aby mu zabránila. Ale měnová zóna je stále strašlivě vzdálená od toho, aby se přiblížila zdravému a živému hospodářskému bloku," uvádí Matts Persson, ředitel think-tanku Open Europe ve svém komentáři pro server The Telegraph.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
