Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důvěra v ekonomiku eurozóny opět klesla. Je nejníže od roku 2014

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny v červenci proti očekávání dále klesla a index důvěry je na nejnižší hodnotě od listopadu 2014.

Pozitivní signály z akciových trhů neuklidnily investory, kteří se obávají, že se nepodaří brzy uzavřít dohodu, která by ukončila obchodní konflikt. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Sentix.

Index důvěry na měsíc červenec se snížil na minus 5,8 bodu z červnových minus 3,3 bodu. Analytici přitom čekali zvýšení na 0,1 bodu.

Index pro Německo, největší ekonomiku eurozóny, se propadl na minus 4,8 bodu z minus 0,7 bodu v minulém měsíci. Je tak nejníže za téměř desetiletí.

"Vysoká závislost na vývozu a prodeji na čínském trhu se stává stále více břemenem a obchodní spor visí jako Damoklův meč nad někdejší výkladní skříní eurozóny," komentoval výsledky k Německu ředitel Sentix Patrick Hussy. "Recese se zdá nevyhnutelná," dodal.

Hussy upozornil, že zjevné zmírnění napětí mezi USA a Čínou na summitu skupiny největších ekonomik světa G20 v Japonsku vyvolalo naději, že klesající trend ekonomiky by mohl být zastaven. Nicméně navzdory tomu investoři znovu dávají ekonomice "palec dolů". Čím déle bude trvat nalezení dohody v obchodním sporu, tím více bude trpět ekonomická důvěra.

Spojené státy a Čína se koncem června dohodly, že obnoví jednání. Zatím však nejsou žádné informace, že by tato jednání nějak pokročila.

Témata:  ekonomika Eurozóna

Související

Aktuálně se děje

19. února 2026 16:17

Spropitné bez daní a odvodů může stát připravit o 7 miliard ročně

Navrhovaná reforma zdanění spropitného v české gastronomii otevírá cestu k legálnímu a jednoduššímu nakládání s penězi pro personál, ale zároveň v sobě skrývá rizika pro státní pokladnu i sociální systém. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.