Rozpad Eurozóny? Odborník přišel s hrozivou vizí

Eurozóna paběrkuje

"V druhém čtvrtletí 2014 byl ekonomický růst v Eurozóně prakticky nulový. Proti tomu hospodářství Velké Británie akcelerovalo a vede si nejlépe za posledních šest let. Ano, jsou zde signály oživení v Portugalsku a Španělsku, ale tři největší ekonomiky eurozóny si vedly trapně špatně. Francie má to, co by se dalo eufemisticky nazvat 'stabilním HDP', tedy vůbec žádný růst, zatímco ekonomika Německa a Itálie se shodně propadla o 0,2%," připomíná Persson.

"Přiznejme, že zde byly vnější faktory, přinejmenším dopady krize na Ukrajině. Co je ale obzvláště depresivní, kolik výzev z minulosti stále přetrvává. Kolaps důvěry způsobený krizí eurozóny způsobil, že banky nepůjčují byznysmenům ani nikomu jinému. To vytváří přesně ten typ neefektivního, fragmentovaného bankovního trhu, který mělo euro odstranit. Navíc, a to především, torpéduje pracovní místa a růst v mnoha zemích," uvádí Švéd.

"Dále, zatímco některé země činí slušné pokroky, eurozóna jako celek se jen sotva stává konkurenceschopnější - je to jen kvůli tomu, že její velikost zdaleka nevyhovuje všem. Je jasné, že například Francie a Itálie by potřebovaly nižší úrokové sazby, než ECB momentálně nabízí," píše komentář.

"Bylo by ukvapené vinit jednotnou měnu za všechny problémy. Navzdory jejím veškerým nevýhodám většina evropských hloupých rozhodnutích byla učiněna na úrovni členských států. Itálii se trvale nedaří vyřešit její problémy. Výsledkem je to, že její ekonomika se nyní nachází na úrovni doby, kdy přijala euro, navíc 42% mladých Italů je bez práce. Nový premiér Matteo Renzi toho hodně slíbil, ale zatím jen málo dokázal. Stejně jako v případě Francie, problémy jsou dobře známé: Vysoká cena práce, slabé tržní prostředí, přehnané spoléhání na stát a mnoho dalších," uvádí liberál.

Německo si podřezává vlastní větev

"Pak tu máme Německo. Tamní finanční deník Handelsblatt vykřikoval minulý týden: 'Německo již není šampion a stáhne Evropu s sebou!' Ve skutečnosti je (německá) ekonomika pořád velmi silná a rychle se zotaví. Ale je Německo skutečně tak silné, aby podrželo, či dokonce vyplatilo zbytek eurozóny v problémech?" ptá se Persson.

"Nezapomínejme, že jak se zdá, Berlín momentálně činí co může, aby ztratil svou konkurenční výhodu: stávající koalice zavedla vysokou minimální mzdu, snížila věk pro odchod do důchodu a zavázala se opustit jadernou energii na úkor obnovitelných zdrojů, což zvedne její cenu pro každého. Takový ekonomicky negramotný politický mix je obzvláště špatnou zprávou, vezmeme-li v potaz tamní demografickou časovanou bombu. Do roku 2050 se podle odhadů německá populace zmenší z 82 na 70 milionů, což je méně než v roce 1963. S rozdílem že, mnohem méně pracujících bude muset podporovat mnohem více důchodců," varuje ředitel Open Europe.

"Co tedy můžeme dělat? Jako obvykle, někteří chtějí přimět ECB k urychlení tisku peněz, šířit kontinentem levný cash, což pomůže deflací postiženým Itálii a Španělsku a povzbudí k utrácení Němce. To může částečně pomoc, ale dopad bude omezený. Například Němci mají již teď spoustu peněz, ale rozhodli se šetřit. Rozpad eurozóny by pak byl ohromně nákladný a vyřešil by pouze část problémů," deklaruje komentář.

"Takže opět zůstaneme zaseknutí v tom starém evropském bahně. Jak nastupující předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker neslavně prohlásil: 'My politici víme, co dělat, jen nevíme jak se nechat znovu zvolit, když už jsme se tam jednou dostali.' Odpovědi jsou pořád stejné: mnohem pružnější trh práce, méně státních zásahů, více tržního prostředí a udržitelný systém sociálního zabezpečení. To je výzva pro politiky, přesvědčit stále skeptičtější a proti establishmentu naladěnou veřejnost, že potřebujeme strukturální reformy, nebo najít jiný způsob, jak se posunout bez toho, aniž by byl obětován největší evropský vynález, demokracie. Každopádně, jakákoliv cesta návratu churavějícího kontinentu k prosperitě bude velmi dlouhá," uvádí závěrem Persson.

MoneyMAG.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách politického spektra. Děkujeme za pochopení.

Témata:  EU,  Eurozóna