Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Před 25 lety byla zřízena ECB, centrální banka eurozóny

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Evropská centrální banka (ECB) je centrální bankou 20 zemí Evropské unie, které přijaly euro. Jejím hlavním úkolem je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně a zachovat tak kupní sílu jednotné měny. ECB také řídí měnovou politiku Evropské unie. Od zřízení ECB uplyne 1. června 25 let. Společně s národními centrálními bankami všech členských zemí EU tvoří Evropský systém centrálních bank (ESCB). Česká národní banka je součástí ESCB od vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004.

Předchůdcem ECB byl Evropský měnový institut (EMI), dočasná instituce založená 1. ledna 1994, jejímž cílem byla příprava přechodu na jednotnou měnu euro. ECB byla založena 1. června 1998 na základě Maastrichtské smlouvy. Na základě Smlouvy o EU byla 1. ledna 1999 vytvořena Evropská měnová unie (EMU), kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala ECB úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.

K původním 11 zemím eurozóny se postupně připojilo dalších devět zemí: Řecko se k eurozóně připojilo v roce 2001, Slovinsko v roce 2007, Kypr s Maltou v roce 2008, Slovensko v roce 2009, Estonsko v roce 2011, Lotyšsko v roce 2014, Litva v roce 2015 a Chorvatsko v roce 2023.

ECB má tři rozhodovací orgány. Hlavním rozhodovacím orgánem je Rada guvernérů, která vyhodnocuje vývoj hospodářské a měnové situace, určuje měnovou politiku eurozóny a stanoví úrokové sazby. Rada guvernérů zasedá zpravidla dvakrát do měsíce v sídle banky ve Frankfurtu nad Mohanem. Běžným chodem ECB se zabývá Výkonná rada, poradní a koordinační úlohu zastává Generální rada.

Dánsko má takzvaný opt-out, což je trvalá výjimka z práva Evropské unie pro členský stát. K eurozóně se tak připojit nemusí. Dánsko je zatím součástí mechanismu směnných kurzů ERM-2, ve kterém země musí před přijetím eura strávit nejméně dva roky. Zavést jednoho dne euro by s výjimkou Dánska měly všechny členské země Evropské unie, tedy včetně České republiky. Praha ale dává opakovaně najevo, že s tímto krokem nebude spěchat. Vedle Dánska je bez eura už jen Švédsko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Česko.

Prvním šéfem ECB se stal Nizozemec Wim Duisenberg, po kterém následovali Francouz Jean-Claude Trichet a Ital Mario Draghi. Současnou prezidentkou Evropské centrální banky je Christine Lagardeová (od roku 2019).

Témata:  Evropská centrální banka (ECB),  Eurozóna,  EU

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.