Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Před 25 lety byla zřízena ECB, centrální banka eurozóny

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Evropská centrální banka (ECB) je centrální bankou 20 zemí Evropské unie, které přijaly euro. Jejím hlavním úkolem je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně a zachovat tak kupní sílu jednotné měny. ECB také řídí měnovou politiku Evropské unie. Od zřízení ECB uplyne 1. června 25 let. Společně s národními centrálními bankami všech členských zemí EU tvoří Evropský systém centrálních bank (ESCB). Česká národní banka je součástí ESCB od vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004.

Předchůdcem ECB byl Evropský měnový institut (EMI), dočasná instituce založená 1. ledna 1994, jejímž cílem byla příprava přechodu na jednotnou měnu euro. ECB byla založena 1. června 1998 na základě Maastrichtské smlouvy. Na základě Smlouvy o EU byla 1. ledna 1999 vytvořena Evropská měnová unie (EMU), kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala ECB úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.

K původním 11 zemím eurozóny se postupně připojilo dalších devět zemí: Řecko se k eurozóně připojilo v roce 2001, Slovinsko v roce 2007, Kypr s Maltou v roce 2008, Slovensko v roce 2009, Estonsko v roce 2011, Lotyšsko v roce 2014, Litva v roce 2015 a Chorvatsko v roce 2023.

ECB má tři rozhodovací orgány. Hlavním rozhodovacím orgánem je Rada guvernérů, která vyhodnocuje vývoj hospodářské a měnové situace, určuje měnovou politiku eurozóny a stanoví úrokové sazby. Rada guvernérů zasedá zpravidla dvakrát do měsíce v sídle banky ve Frankfurtu nad Mohanem. Běžným chodem ECB se zabývá Výkonná rada, poradní a koordinační úlohu zastává Generální rada.

Dánsko má takzvaný opt-out, což je trvalá výjimka z práva Evropské unie pro členský stát. K eurozóně se tak připojit nemusí. Dánsko je zatím součástí mechanismu směnných kurzů ERM-2, ve kterém země musí před přijetím eura strávit nejméně dva roky. Zavést jednoho dne euro by s výjimkou Dánska měly všechny členské země Evropské unie, tedy včetně České republiky. Praha ale dává opakovaně najevo, že s tímto krokem nebude spěchat. Vedle Dánska je bez eura už jen Švédsko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Česko.

Prvním šéfem ECB se stal Nizozemec Wim Duisenberg, po kterém následovali Francouz Jean-Claude Trichet a Ital Mario Draghi. Současnou prezidentkou Evropské centrální banky je Christine Lagardeová (od roku 2019).

Témata:  Evropská centrální banka (ECB) Eurozóna EU

Související

Aktuálně se děje

28. srpna 2025 11:51

Chat Control EU: nový zákon může ohrozit soukromí občanů i americké firmy

Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Google, ilustrační fotografie

Komentář

Akcie Google trhají rekordy: soud potvrdil, že Chrome a Android zůstávají v rukou firmy

V roce 2023 započal ostře sledovaný soudní spor mezi Googlem a americkým ministerstvem spravedlnosti (DOJ), které požadovalo bezprecedentní opatření. Ve hře byl dokonce nucený prodej vlajkového prohlížeče Chrome, který je nenahraditelným pilířem online ekosystému. Pro Alphabet by to znamenalo zásah do obchodního modelu a reálné ohrožení dominantního postavení. Během 2. zářijového dne však přišel moment, který mnozí na Wall Street označují za přelomový.