Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Před 25 lety byla zřízena ECB, centrální banka eurozóny

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Evropská centrální banka (ECB) je centrální bankou 20 zemí Evropské unie, které přijaly euro. Jejím hlavním úkolem je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně a zachovat tak kupní sílu jednotné měny. ECB také řídí měnovou politiku Evropské unie. Od zřízení ECB uplyne 1. června 25 let. Společně s národními centrálními bankami všech členských zemí EU tvoří Evropský systém centrálních bank (ESCB). Česká národní banka je součástí ESCB od vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004.

Předchůdcem ECB byl Evropský měnový institut (EMI), dočasná instituce založená 1. ledna 1994, jejímž cílem byla příprava přechodu na jednotnou měnu euro. ECB byla založena 1. června 1998 na základě Maastrichtské smlouvy. Na základě Smlouvy o EU byla 1. ledna 1999 vytvořena Evropská měnová unie (EMU), kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala ECB úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.

K původním 11 zemím eurozóny se postupně připojilo dalších devět zemí: Řecko se k eurozóně připojilo v roce 2001, Slovinsko v roce 2007, Kypr s Maltou v roce 2008, Slovensko v roce 2009, Estonsko v roce 2011, Lotyšsko v roce 2014, Litva v roce 2015 a Chorvatsko v roce 2023.

ECB má tři rozhodovací orgány. Hlavním rozhodovacím orgánem je Rada guvernérů, která vyhodnocuje vývoj hospodářské a měnové situace, určuje měnovou politiku eurozóny a stanoví úrokové sazby. Rada guvernérů zasedá zpravidla dvakrát do měsíce v sídle banky ve Frankfurtu nad Mohanem. Běžným chodem ECB se zabývá Výkonná rada, poradní a koordinační úlohu zastává Generální rada.

Dánsko má takzvaný opt-out, což je trvalá výjimka z práva Evropské unie pro členský stát. K eurozóně se tak připojit nemusí. Dánsko je zatím součástí mechanismu směnných kurzů ERM-2, ve kterém země musí před přijetím eura strávit nejméně dva roky. Zavést jednoho dne euro by s výjimkou Dánska měly všechny členské země Evropské unie, tedy včetně České republiky. Praha ale dává opakovaně najevo, že s tímto krokem nebude spěchat. Vedle Dánska je bez eura už jen Švédsko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Česko.

Prvním šéfem ECB se stal Nizozemec Wim Duisenberg, po kterém následovali Francouz Jean-Claude Trichet a Ital Mario Draghi. Současnou prezidentkou Evropské centrální banky je Christine Lagardeová (od roku 2019).

Témata:  Evropská centrální banka (ECB) Eurozóna EU

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.