Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Období deflace výrobních cen v eurozóně je za námi

EU, ilustrační fotografie
EU, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Listopadový růst cen průmyslových výrobců v eurozóně překonal tržní očekávání, když ceny během tohoto měsíce vzrostly o 0,3 %. Ještě zajímavější je pohled na meziroční vývoj průmyslových cen. Ty totiž byly v prosinci 2016 o 0,1 % výše než v prosinci 2015. Meziroční růst cen byl zaznamenán poprvé po 43 měsících kontinuálního snižování produkčních cen. Jedná se tak o další střípek do mozaiky zvyšujících se cenových tlaků, i když v tomto případě primárně kvůli vyšším cenám ropy a jejích produktů. Informuje Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Komerční banka.

Co odeznívající deflační prostředí v eurozóně znamená pro nastavení měnové politiky ECB? Éra hledání nestandardních nástrojů, jak uvolnit měnovou politiku, je za námi. Ovšem ani návrat k normálnímu fungování ECB nebude jednoduchý a už vůbec ne rychlý.I ve zbytku letošního roku bude pokračovat program kvantitativního uvolňování, i když se od března měsíční objem nakupovaných dluhopisů sníží. Ukončení tohoto programu se zřejmě dočkáme až v příštím roce. A se zápornými úrokovými sazbami ECB ale budeme žít ještě hodně dlouho, zřejmě ještě několik let.

Témata:  Eurozóna EU

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.