Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Období deflace výrobních cen v eurozóně je za námi

EU, ilustrační fotografie
EU, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Listopadový růst cen průmyslových výrobců v eurozóně překonal tržní očekávání, když ceny během tohoto měsíce vzrostly o 0,3 %. Ještě zajímavější je pohled na meziroční vývoj průmyslových cen. Ty totiž byly v prosinci 2016 o 0,1 % výše než v prosinci 2015. Meziroční růst cen byl zaznamenán poprvé po 43 měsících kontinuálního snižování produkčních cen. Jedná se tak o další střípek do mozaiky zvyšujících se cenových tlaků, i když v tomto případě primárně kvůli vyšším cenám ropy a jejích produktů. Informuje Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Komerční banka.

Co odeznívající deflační prostředí v eurozóně znamená pro nastavení měnové politiky ECB? Éra hledání nestandardních nástrojů, jak uvolnit měnovou politiku, je za námi. Ovšem ani návrat k normálnímu fungování ECB nebude jednoduchý a už vůbec ne rychlý.I ve zbytku letošního roku bude pokračovat program kvantitativního uvolňování, i když se od března měsíční objem nakupovaných dluhopisů sníží. Ukončení tohoto programu se zřejmě dočkáme až v příštím roce. A se zápornými úrokovými sazbami ECB ale budeme žít ještě hodně dlouho, zřejmě ještě několik let.

Témata:  Eurozóna EU

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.