Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Období deflace výrobních cen v eurozóně je za námi

EU, ilustrační fotografie
EU, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Listopadový růst cen průmyslových výrobců v eurozóně překonal tržní očekávání, když ceny během tohoto měsíce vzrostly o 0,3 %. Ještě zajímavější je pohled na meziroční vývoj průmyslových cen. Ty totiž byly v prosinci 2016 o 0,1 % výše než v prosinci 2015. Meziroční růst cen byl zaznamenán poprvé po 43 měsících kontinuálního snižování produkčních cen. Jedná se tak o další střípek do mozaiky zvyšujících se cenových tlaků, i když v tomto případě primárně kvůli vyšším cenám ropy a jejích produktů. Informuje Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Komerční banka.

Co odeznívající deflační prostředí v eurozóně znamená pro nastavení měnové politiky ECB? Éra hledání nestandardních nástrojů, jak uvolnit měnovou politiku, je za námi. Ovšem ani návrat k normálnímu fungování ECB nebude jednoduchý a už vůbec ne rychlý.I ve zbytku letošního roku bude pokračovat program kvantitativního uvolňování, i když se od března měsíční objem nakupovaných dluhopisů sníží. Ukončení tohoto programu se zřejmě dočkáme až v příštím roce. A se zápornými úrokovými sazbami ECB ale budeme žít ještě hodně dlouho, zřejmě ještě několik let.

Témata:  Eurozóna EU

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.