Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika eurozóny letos zřejmě klesne o dvě procenta

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Ekonomika eurozóny by letos mohla klesnout zhruba o dvě procenta. Pokud by však omezení přijatá kvůli koronaviru trvala čtyři měsíce, mohl by propad činit až deset procent. Předpověděla to dnes mezinárodní ratingová agentura S&P.

Mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden uvedl, že pandemie nemoci COVID-19 způsobí v letošním roce recesi světové ekonomiky, která by mohla být horší než recese po finanční krizi v letech 2008 až 2009.

Evropská komise minulý týden předpověděla, že ekonomika Evropské unie v letošním roce kvůli koronaviru pravděpodobně klesne zhruba o procento. Ještě minulý měsíc přitom očekávala nárůst o 1,4 procenta.

V loňském roce růst ekonomiky EU zpomalil na 1,5 procenta z předloňských 2,1 procenta. V samotné eurozóně hospodářský růst zeslábl na 1,2 procenta z předchozích 1,9 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) před dvěma týdny snížila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny na 0,8 procenta z dříve předpokládaných 1,1 procenta. Její viceprezident Luis de Guindos pak v nedělním rozhovoru se španělskou televizí La Sexta uvedl, že negativní hospodářské dopady koronaviru stáhnou evropské hospodářství do recese, ve druhém pololetí by se však podle něj měla ekonomika vrátit k růstu.

Témata:  ekonomika Eurozóna EU

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

10. března 2026 10:54

Inflace je nejnižší od roku 2016. Drahá ropa kvůli Íránu však může vše změnit

Meziroční míra inflace v ČR vykázala v únoru nejnižší úroveň od října 2016, potvrdil dnes ČSÚ své předběžné údaje. Činila pouze 1,4 procenta. Údaj však pochopitelně ještě nezahrnuje vývoj, která nastal od posledního únorového dne, kdy USA a Izrael podnikly úder na Írán. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Trhy reagují na Blízký východ: zlato a stříbro klesají

Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.