Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika eurozóny letos zřejmě klesne o dvě procenta

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Ekonomika eurozóny by letos mohla klesnout zhruba o dvě procenta. Pokud by však omezení přijatá kvůli koronaviru trvala čtyři měsíce, mohl by propad činit až deset procent. Předpověděla to dnes mezinárodní ratingová agentura S&P.

Mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden uvedl, že pandemie nemoci COVID-19 způsobí v letošním roce recesi světové ekonomiky, která by mohla být horší než recese po finanční krizi v letech 2008 až 2009.

Evropská komise minulý týden předpověděla, že ekonomika Evropské unie v letošním roce kvůli koronaviru pravděpodobně klesne zhruba o procento. Ještě minulý měsíc přitom očekávala nárůst o 1,4 procenta.

V loňském roce růst ekonomiky EU zpomalil na 1,5 procenta z předloňských 2,1 procenta. V samotné eurozóně hospodářský růst zeslábl na 1,2 procenta z předchozích 1,9 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) před dvěma týdny snížila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny na 0,8 procenta z dříve předpokládaných 1,1 procenta. Její viceprezident Luis de Guindos pak v nedělním rozhovoru se španělskou televizí La Sexta uvedl, že negativní hospodářské dopady koronaviru stáhnou evropské hospodářství do recese, ve druhém pololetí by se však podle něj měla ekonomika vrátit k růstu.

Témata:  ekonomika Eurozóna EU

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.