Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika eurozóny letos zřejmě klesne o dvě procenta

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Ekonomika eurozóny by letos mohla klesnout zhruba o dvě procenta. Pokud by však omezení přijatá kvůli koronaviru trvala čtyři měsíce, mohl by propad činit až deset procent. Předpověděla to dnes mezinárodní ratingová agentura S&P.

Mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden uvedl, že pandemie nemoci COVID-19 způsobí v letošním roce recesi světové ekonomiky, která by mohla být horší než recese po finanční krizi v letech 2008 až 2009.

Evropská komise minulý týden předpověděla, že ekonomika Evropské unie v letošním roce kvůli koronaviru pravděpodobně klesne zhruba o procento. Ještě minulý měsíc přitom očekávala nárůst o 1,4 procenta.

V loňském roce růst ekonomiky EU zpomalil na 1,5 procenta z předloňských 2,1 procenta. V samotné eurozóně hospodářský růst zeslábl na 1,2 procenta z předchozích 1,9 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) před dvěma týdny snížila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny na 0,8 procenta z dříve předpokládaných 1,1 procenta. Její viceprezident Luis de Guindos pak v nedělním rozhovoru se španělskou televizí La Sexta uvedl, že negativní hospodářské dopady koronaviru stáhnou evropské hospodářství do recese, ve druhém pololetí by se však podle něj měla ekonomika vrátit k růstu.

Témata:  ekonomika Eurozóna EU

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.