Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost v EU i v eurozóně pátý měsíc za sebou vzrostla

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii se v srpnu zvýšila na 7,4 z červencových 7,3 procenta a růst zaznamenala už pátý měsíc za sebou. Podobná je situace i v zemích platících eurem, kde se míra nezaměstnanosti rovněž zvýšila o 0,1 procentního bodu a dostala se na 8,1 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat.

Ve 27 zemích unie bylo v srpnu bez práce 15,6 milionu lidí, z toho 13,19 v eurozóně. Proti červenci se počet nezaměstnaných v EU zvýšil zhruba o 238.000, v zemích platících eurem pak o 251.000.

Z jednotlivých členských zemí unie měla nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, a to 2,7 procenta. V Polsku nezaměstnanost činila 3,1 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost v EU má podle dostupných údajů Španělsko, kde činila 16,2 procenta.

Vysoká zůstává míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která se rovněž zvýšila. V EU bylo bez práce 17,6 procenta mladých a v eurozóně 18,1 procenta. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými pak má Německo, kde činila 5,8 procenta. Pod deseti procenty je míra nezaměstnanosti mezi mladými i v Česku, na Maltě a v Polsku. Ve Španělsku je ale bez práce více než 40 procent mladých.

Údaje Eurostatu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.

Nemoc covid-19 a opatření zavedená v boji s touto nemocí prudce zvýšily počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti v celé EU. Současně ale významná část těch, kteří se zaregistrovali na úřadech, už aktivně nehledá práci nebo není schopna do práce nastoupit - například kvůli tomu, že se musejí starat o děti. To způsobuje nesrovnalosti v počtu registrovaných nezaměstnaných a v počtu nezaměstnaných podle definice ILO, upozornil Eurostat.

V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v srpnu zůstala na červencových 3,8 procenta, i když počet nezaměstnaných se o 600 snížil. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

Témata:  nezaměstnanost EU Eurozóna

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

11. června 2026 19:31

Češi ročně utratí miliardy za padělané cigarety, ukazuje studie

Organizované zločinecké skupiny vybudovaly v Česku nelegální ekonomiku kolem prodeje padělaných cigaret, ze které inkasují nejméně 3,28 miliardy korun ročně. Vyplývá to z nedávné Studie zveřejněné na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. „Tři miliardy jsou velmi konzervativní odhad, protože tato částka zahrnuje pouze prokazatelné padělky. Skutečná velikost černého trhu kolem cigaret bude ještě výrazně vyšší,“ upozorňuje autor studie a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Práce v kanceláři

Firmy je přehlížejí, přitom jsou nejvěrnější. Řeč je o zaměstnancích 55+

Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.