Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost v EU i v eurozóně pátý měsíc za sebou vzrostla

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii se v srpnu zvýšila na 7,4 z červencových 7,3 procenta a růst zaznamenala už pátý měsíc za sebou. Podobná je situace i v zemích platících eurem, kde se míra nezaměstnanosti rovněž zvýšila o 0,1 procentního bodu a dostala se na 8,1 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat.

Ve 27 zemích unie bylo v srpnu bez práce 15,6 milionu lidí, z toho 13,19 v eurozóně. Proti červenci se počet nezaměstnaných v EU zvýšil zhruba o 238.000, v zemích platících eurem pak o 251.000.

Z jednotlivých členských zemí unie měla nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, a to 2,7 procenta. V Polsku nezaměstnanost činila 3,1 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost v EU má podle dostupných údajů Španělsko, kde činila 16,2 procenta.

Vysoká zůstává míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která se rovněž zvýšila. V EU bylo bez práce 17,6 procenta mladých a v eurozóně 18,1 procenta. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými pak má Německo, kde činila 5,8 procenta. Pod deseti procenty je míra nezaměstnanosti mezi mladými i v Česku, na Maltě a v Polsku. Ve Španělsku je ale bez práce více než 40 procent mladých.

Údaje Eurostatu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.

Nemoc covid-19 a opatření zavedená v boji s touto nemocí prudce zvýšily počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti v celé EU. Současně ale významná část těch, kteří se zaregistrovali na úřadech, už aktivně nehledá práci nebo není schopna do práce nastoupit - například kvůli tomu, že se musejí starat o děti. To způsobuje nesrovnalosti v počtu registrovaných nezaměstnaných a v počtu nezaměstnaných podle definice ILO, upozornil Eurostat.

V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v srpnu zůstala na červencových 3,8 procenta, i když počet nezaměstnaných se o 600 snížil. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

Témata:  nezaměstnanost EU Eurozóna

Související

Aktuálně se děje

24. listopadu 2025 17:55

5. listopadu 2025 12:22

Velké změny v Česku: vyšší platy pro učitele, strategie ochrany krajiny a modernizace věznic

Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol vzrostou od 1. ledna buď o pevnou částku 2 000 korun, nebo v případě 8. až 16. platové třídy o sedm procent. Příslušnou novelu nařízení vlády schválil kabinet Petra Fialy na zasedání ve středu 29. října 2025. Schválil také novou politiku krajiny nebo tři koncepční materiály Ministerstva spravedlnosti, které se týkají zásad trestní politiky v Česku, budoucnosti vězeňství a probační a mediační služby.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Odborníci i zákon mají jasno. Upravený státní rozpočet má dodat stávající vláda

Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.