Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v eurozóně v červenci vystoupila na rekordních 8,9 procenta

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. Červencový nárůst inflace byl překvapením pro analytiky, kteří podle agentury Reuters předpokládali, že tempo růstu cen zůstane na červnové úrovni.

Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Minulý týden ECB v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.

Ceny energií v eurozóně se podle rychlého odhadu Eurostatu v červenci meziročně zvýšily o 39,7 procenta. Jejich růst nicméně zpomalil z červnových 42 procent. Zrychlil naopak růst cen potravin, a to na 9,8 procenta z 8,9 procenta.

Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny v červenci podle Eurostatu vykázalo Estonsko, kde se ceny meziročně zvýšily o 22,7 procenta. Nejpomaleji ceny rostly na Maltě, kde inflace činila 6,5 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje.

Meziroční inflace v České republice v červnu vystoupila na 17,2 procenta z květnových 16 procent. V posledních třech měsících se drží na nejvyšší úrovni od prosince 1993. Předběžné údaje za červenec zatím nejsou k dispozici.

ECB minulý týden signalizovala, že bude úrokové sazby dál zvyšovat. Příští zasedání Rady guvernérů se bude konat 8. září. Guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann před několika dny uvedl, že ECB bude v rámci boje proti inflaci možná nucena strpět mírnou recesi ekonomiky eurozóny. Holzmann je zároveň členem Rady guvernérů ECB.

Eurostat dnes v samostatné zprávě uvedl, že mezičtvrtletní růst ekonomiky eurozóny ve druhém čtvrtletí zrychlil na 0,7 procenta z 0,5 procenta v prvním kvartálu. Meziroční tempo růstu však zpomalilo na čtyři z předchozích 5,4 procenta.

Témata:  Eurozóna inflace ekonomika EU

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:22

Trhy reagují na Blízký východ: zlato a stříbro klesají

Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.