Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v Eurozóně vyšplhala na nejvyšší hodnotu od září 2013

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Inflace v Eurozóně vyšplhala koncem minulého roku na nejvyšší hodnotu od září 2013. Po více než třech letech a několika iteracích programu neortodoxního měnově politického uvolňování (negativní sazby, odkupy různých druhů aktiv) se tak inflace vrátila nad 1 % (v prosinci 1,1 %). A to zrovna v měsíci, kdy ECB prodloužila program odkupu aktiv o rok! Pech? A máme tedy čekat rychlou měnově-politickou otočku? Informuje Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.

ECB cílí (na rozdíl třeba od ČNB) na celkovou inflaci, takže by se mohlo zdát, že jí stávající rychlý růst inflace nahrává – tímto tempem by inflace dosáhla cíle ECB („mírně pod 2 %“) za pár měsíců. A že ECB je jiná než ČNB, ilustruje i rok 2011, kdy – ignorujíc skutečnost, že bylo po recesi v roce 2008–9 a že začínala dluhová krize – ECB sazby dvakrát zvedla (!).

Tentokrát to ale bude jinak. V diskusi o nastavení politiky právě pozorovaný růst inflace (který bude v dalších dvou měsících kvůli bazickému efektu cen ropy pokračovat) toliko rozptýlí obavy ECB z deflace, které ji v posledních letech vedly k negativním sazbám či odkupům dluhopisů. K překotné revizi měnově-politického postoje nepovede.

Stávající růst inflace je totiž pouze důsledkem růstu cen potravin a paliv – meziroční růst těchto komponent dosáhl v prosinci 2,1 % resp. 2,5 % r/r, což je oproti listopadu (0,7 % r/r resp. –1,1 % r/r), podstatný rozdíl. Poptávkové tlaky v podstatě neexistují – jádrová inflace (tj. celková inflace bez energií a bez potravin) byla v prosinci 2016 na úrovni 0,9 %, tj., stejná jako v prosinci 2015. Navíc, se stále skoro dvoucifernou mírou nezaměstnaností se budou inflační tlaky stupňovat pomalu. Jak ukazuje vývoj jádrové inflace v letech 2014 a 2015, ani oslabení eura, které v posledních týdnech vidíme, nejspíš nebude mít velký dopad. Na jádrové inflaci se totiž nepodepsal ani mnohem větší propad eura z roku 2014 a 2015, kdy se držela mezi 0,6 % a 1 %. ECB hned tak neobrátí. Ke klidnějšímu spaní jí však potraviny a ropa pomůžou. 

Témata:  inflace Eurozóna EU

Související

Aktuálně se děje

25. května 2026 11:20

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.