Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v Eurozóně vyšplhala na nejvyšší hodnotu od září 2013

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Inflace v Eurozóně vyšplhala koncem minulého roku na nejvyšší hodnotu od září 2013. Po více než třech letech a několika iteracích programu neortodoxního měnově politického uvolňování (negativní sazby, odkupy různých druhů aktiv) se tak inflace vrátila nad 1 % (v prosinci 1,1 %). A to zrovna v měsíci, kdy ECB prodloužila program odkupu aktiv o rok! Pech? A máme tedy čekat rychlou měnově-politickou otočku? Informuje Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.

ECB cílí (na rozdíl třeba od ČNB) na celkovou inflaci, takže by se mohlo zdát, že jí stávající rychlý růst inflace nahrává – tímto tempem by inflace dosáhla cíle ECB („mírně pod 2 %“) za pár měsíců. A že ECB je jiná než ČNB, ilustruje i rok 2011, kdy – ignorujíc skutečnost, že bylo po recesi v roce 2008–9 a že začínala dluhová krize – ECB sazby dvakrát zvedla (!).

Tentokrát to ale bude jinak. V diskusi o nastavení politiky právě pozorovaný růst inflace (který bude v dalších dvou měsících kvůli bazickému efektu cen ropy pokračovat) toliko rozptýlí obavy ECB z deflace, které ji v posledních letech vedly k negativním sazbám či odkupům dluhopisů. K překotné revizi měnově-politického postoje nepovede.

Stávající růst inflace je totiž pouze důsledkem růstu cen potravin a paliv – meziroční růst těchto komponent dosáhl v prosinci 2,1 % resp. 2,5 % r/r, což je oproti listopadu (0,7 % r/r resp. –1,1 % r/r), podstatný rozdíl. Poptávkové tlaky v podstatě neexistují – jádrová inflace (tj. celková inflace bez energií a bez potravin) byla v prosinci 2016 na úrovni 0,9 %, tj., stejná jako v prosinci 2015. Navíc, se stále skoro dvoucifernou mírou nezaměstnaností se budou inflační tlaky stupňovat pomalu. Jak ukazuje vývoj jádrové inflace v letech 2014 a 2015, ani oslabení eura, které v posledních týdnech vidíme, nejspíš nebude mít velký dopad. Na jádrové inflaci se totiž nepodepsal ani mnohem větší propad eura z roku 2014 a 2015, kdy se držela mezi 0,6 % a 1 %. ECB hned tak neobrátí. Ke klidnějšímu spaní jí však potraviny a ropa pomůžou. 

Témata:  inflace,  Eurozóna,  EU

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 11:05

Od ledna pojišťovny zaplatí 112 nových zdravotních výkonů. Pacientům se otevřou modernější možnosti léčby

Modernější léčba rakoviny, přesnější diagnostika plicních nádorů, šetrnější zákroky při děložních myomech nebo lepší ochrana nejmenších dětí. To jsou některé z novinek, které od 1. ledna 2027 rozšíří zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví zařadí do seznamu 112 nových výkonů. Finanční dopad změn odhaduje na 627 až 644 milionů korun.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.