Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v Eurozóně vyšplhala na nejvyšší hodnotu od září 2013

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Inflace v Eurozóně vyšplhala koncem minulého roku na nejvyšší hodnotu od září 2013. Po více než třech letech a několika iteracích programu neortodoxního měnově politického uvolňování (negativní sazby, odkupy různých druhů aktiv) se tak inflace vrátila nad 1 % (v prosinci 1,1 %). A to zrovna v měsíci, kdy ECB prodloužila program odkupu aktiv o rok! Pech? A máme tedy čekat rychlou měnově-politickou otočku? Informuje Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.

ECB cílí (na rozdíl třeba od ČNB) na celkovou inflaci, takže by se mohlo zdát, že jí stávající rychlý růst inflace nahrává – tímto tempem by inflace dosáhla cíle ECB („mírně pod 2 %“) za pár měsíců. A že ECB je jiná než ČNB, ilustruje i rok 2011, kdy – ignorujíc skutečnost, že bylo po recesi v roce 2008–9 a že začínala dluhová krize – ECB sazby dvakrát zvedla (!).

Tentokrát to ale bude jinak. V diskusi o nastavení politiky právě pozorovaný růst inflace (který bude v dalších dvou měsících kvůli bazickému efektu cen ropy pokračovat) toliko rozptýlí obavy ECB z deflace, které ji v posledních letech vedly k negativním sazbám či odkupům dluhopisů. K překotné revizi měnově-politického postoje nepovede.

Stávající růst inflace je totiž pouze důsledkem růstu cen potravin a paliv – meziroční růst těchto komponent dosáhl v prosinci 2,1 % resp. 2,5 % r/r, což je oproti listopadu (0,7 % r/r resp. –1,1 % r/r), podstatný rozdíl. Poptávkové tlaky v podstatě neexistují – jádrová inflace (tj. celková inflace bez energií a bez potravin) byla v prosinci 2016 na úrovni 0,9 %, tj., stejná jako v prosinci 2015. Navíc, se stále skoro dvoucifernou mírou nezaměstnaností se budou inflační tlaky stupňovat pomalu. Jak ukazuje vývoj jádrové inflace v letech 2014 a 2015, ani oslabení eura, které v posledních týdnech vidíme, nejspíš nebude mít velký dopad. Na jádrové inflaci se totiž nepodepsal ani mnohem větší propad eura z roku 2014 a 2015, kdy se držela mezi 0,6 % a 1 %. ECB hned tak neobrátí. Ke klidnějšímu spaní jí však potraviny a ropa pomůžou. 

Témata:  inflace Eurozóna EU

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy