Koronavirová krize překazila plány na budoucí rozpočet eurozóny

Ministři financí zemí platících eurem strávili v posledním roce několik dlouhých nocí jednáními o tom, jak naplnit a rozdělovat plánovaný Rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost (BICC). Ještě po prosincovém summitu EU prohlásil šéf Evropské rady Charles Michel, že tento fond v plánované výši okolo 20 miliard eur (550 miliard Kč) má být jedním z budoucích základních pilířů měnové unie. Nyní je vše jinak.

Rozpočet iniciovaný francouzským premiérem Emmanuelem Macronem jako nový motor měnové integrace spadl pod stůl spolu s programem podpory reforem, jímž chtěla Evropská komise v příštím sedmiletém období financovat prohlubování hospodářské a měnové unie.

Očekávaná nejhlubší recese v historii EU přiměla Brusel namířit podporu směrem k regionům a odvětvím zasaženým koronavirovým výpadkem. EK si na financování fondu chce vypůjčit 750 miliard eur, z nichž 560 má naplnit hlavní pilíř fondu přímo spojený s reformami a investicemi.

"Evropa v této chvíli potřebuje takto definovaný program s tímto objemem," řekl listu Financial Times Centeno. Ve fondu obnovy je podle něho obsažen "duch BICC", který měl být převážně určen k podpoře reformních investic. Komise podmínila čerpání z navrhovaného balíku peněz tím, že členské země předloží plány reforem v návaznosti na její doporučení z takzvaného evropského semestru. Brusel má tedy mít zásadnější slovo při směřování peněz než v případě BICC, o jehož rozdělení měly rozhodovat vlády 19 zemí eurozóny.

Předejde se tím sice dalším zdlouhavým debatám ministrů či hrozícímu vetu států s vlastní měnou, které se stavěly vůči rozpočtu eurozóny kriticky, diplomaté však upozorňují na možné obtíže spojené s novým fondem.

"Některé státy nespokojené s rozdělením peněz se mohou snažit o změnu kritérií, může dojít i na snížení celkového objemu," řekl ČTK jeden z unijních diplomatů. Fond obnovy stejně jako budoucí sedmiletý rozpočet EU musí posvětit lídři členských států, kteří o nich mají poprvé jednat 19. června.

Kritika fondu založeného na společné půjčce zní především ze zemí takzvané šetrné čtyřky, tedy Nizozemska, Rakouska, Švédska a Dánska, které nechtějí, aby komise peníze přímo vyplácela, ale pouze půjčovala. Obavy o své podíly z unijních fondů přesměrovaných do koronavirem nejvíce zasažených zemí jako Itálie či Španělsko zase dávají najevo některé země východního křídla unie včetně Česka.

Pro státy eurozóny bude podle Centena klíčové, aby byl záchranný fond skutečně svázán s reformami integrujícími evropský blok. "Ochrana hospodářské a měnové unie je stejně důležitá, jako ochrana jednotného trhu," uvedl šéf euroskupiny, podle něhož by se měli na obecných principech využití fondu shodnout ministři financí euroskupiny a unijní lídři na eurosummitech.

Témata:  Koronavirus COVID-19,  Eurozóna,  EU