Výpis z důchodového účtu nebo přesněji řečeno Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP) vám na vyžádání zašle Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) jednou do roka. Obsahuje údaje, které o vás ČSSZ eviduje a které jsou důležité pro výpočet vašeho důchodu. Pokud v něm něco chybí, může to znamenat, že vám bude vypočten nižší důchod, což vás ve výsledku může připravit o statisíce.
Výše důchodů je jednou z často diskutovaných otázek napříč českou společností. Málokdo si ale uvědomuje, že o penze může lehce přijít, téměř lusknutím prstu.
Nová Strategie přípravy na stárnutí do roku 2025 obsahuje podle autorů "desatero" s opatřeními, která by mělo Česko v příštích sedmi letech provést.
Miliardu korun na platy v sociálních službách pošlou krajům půl na půl ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstvo financí, dohodly se na tom dnes ministryně Jana Maláčová (ČSSD), Alena Schillerová (za ANO) a předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Regiony dostanou dále peníze z evropských fondů, k dispozici je 1,5 miliardy korun na tři roky. Ministerstvo práce na vybrané sociální služby poskytne ještě 447 milionů. Kraje požadovaly na sociální služby dvě miliardy korun.
Budoucí čeští důchodci, a to zhruba každý druhý ve věku 50 až 65 let (51,3 %) má na důchod naspořeno maximálně půl milionu korun. Přitom minimální částka, kterou doporučují odborníci, se pohybuje okolo dvou milionů korun. Tu má k dispozici jen jeden ze sta budoucích penzistů. Vyplývá to z průzkumu Broker Consulting realizovaného přes Instant Research od Ipsos.
Sněmovna chce po ministerstvech práce a sociálních věcí a financí návrh na doplacení dvou miliard korun na sociální služby. Návrh mají předložit poslancům do pátku příštího týdne. Už v úterý by měla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) poslancům říci, kdy peníze krajům pošle. Vyplývá to z usnesení, která dnes schválila dolní komora.
Ministerstvo práce se nechystá doplatit chybějící dvě miliardy na sociální služby ze svých ušetřených rezerv, jak žádají kraje. Z nespotřebovaných 6,2 miliardy korun totiž uhradí schválené navýšení příspěvků na péči či investice do informačních systémů. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní je informace o tom, že by její úřad měl k dispozici přes šest miliard, zavádějící a sociální služby by měl dofinancovat státní rozpočet.
Vyšší rodičovská by se od ledna měla týkat rodičů novorozenců i dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek zrovna pobírat. Na této podobě navýšení z 220.000 na 300.000 korun panuje v koalici shoda. Na tiskové konferenci to dnes zopakoval premiér Andrej Babiš (ANO). O rodičovské by měla dnes rozhodnout vláda. Návrh musí ještě projednat Parlament a k podpisu ho pak dostane prezident.
Růst státních příspěvků zaměstnavatelům na plat lidí se zdravotním postižením vláda před zákonodárci nepodpoří, ale ani neodmítne. K novele skupiny poslanců, podle níž by mohly dosáhnout až 12.800 korun měsíčně místo nynějších 12.000 korun, se kabinet postaví ve Sněmovně neutrálně, schválil podle informací tiskového odboru úřadu vlády na svém dnešním jednání. Poslanci návrh zdůvodňují růstem minimální mzdy.
Češi mají nejdelší rodičovskou dovolenou z celé Evropské unie a celosvětově jedny z nejvyšších státních příspěvků. Podle zjištění projektu Evropa v datech však v míře porodnosti Česko předčí i státy, jejichž rodičovské benefity takové úrovně zdaleka nedosahují. Vedle nich jsou totiž podle sociologických výzkumů důležitá také opatření, která rodičům ulehčují péči o děti. Například letos zveřejněný průzkum CVVM ukázal, že pro 92 % Čechů je zásadní zejména podpora pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazků pro rodiče malých dětí.
Zhruba 190.000 seniorek a seniorů musí měsíčně vystačit s důchodem pod 10.000 korun. Kolem 60.000 lidí pak nemá starobní penzi ani 8000 korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které sněmovnímu sociálnímu výboru poskytla zastupující náměstkyně ministerstva práce pro pojistné systémy a dávky Kateřina Jirková. Hranice příjmové chudoby pro samotného člověka loni v ČR činila 11.963 korun, letos bude o něco vyšší.
K návrhu lidovců na snížení sociálních odvodů rodinám s více dětmi dala vláda nesouhlasné stanovisko. Na dnešní tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Předloha předpokládá, že rodiči dvou a více dětí by odvody klesly ze současných 6,5 procenta až na nulu podle počtu potomků. Návrh novely projedná Sněmovna.
Vládní koalice má podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) nejvyšší čas na to, aby nalezla dohodu na podobě zvýšení rodičovského příspěvku. Jinak podle ní nebude jistota, že se opatření podaří prosadit včas bez zrychleného legislativního procesu ve Sněmovně. Maláčová to řekla novinářům při příchodu na jednání vlády. Koalice by podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka na dnešním jednání záležitost ale probírat neměla, na programu má naopak například situaci ve zdravotnictví.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá novou podobu webových stránek, která bude moderním řešením pro komunikaci resortu s veřejností. Cílem projektu Jednotné portálové řešení práce a sociálních věcí (JPŘ PSV) je sjednocení stávající platformy postupně pro všechny resortní instituce, jako je např. Česká správa sociálního zabezpečení nebo Úřad práce ČR. Největší výhodou pro uživatele stránek bude rychlé vyhledávání informací k řešení různých životních situací a nově také možnost elektronického podání žádostí. K oficiálnímu spuštění modernizovaného webového portálu dojde 28. června 2019.
Důchody vzrostou příští rok asi opět v průměru o 900 korun. Jejich zvýšení nad zákonnou valorizaci umožní novela, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha zavede jednorázový doplatek. Státní rozpočet zatíží podle odhadů sedmi miliardami korun, v dalších letech ještě víc. Předlohu nyní projedná sociální a rozpočtový výbor. Její zamítnutí nebo vrácení vládě k přepracování nikdo nežádal.
Už více než rok mají Češi možnost čerpat takzvanou otcovskou dávku, která umožňuje novopečeným otcům zůstat na pár dní doma spolu s miminkem a matkou. Za minulý rok tuto možnost využily desítky tisíc otců. Využívat ji mohou i adoptivní rodiče. Co je pro vyplacení dávky potřeba?
Český systém sociálních služeb není připraven na stárnutí. Pokud výrazně nepřibudou zařízení pro seniory, hrozí v dalších desetiletích kolaps péče. Do poloviny století by se měla kapacita seniorských domovů, domovů pro pacienty s demencí či pečovatelské služby minimálně zdvojnásobit. Novinářům to dnes řekl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.
Vláda hnutí ANO a ČSSD se rozhodla zákonem danou valorizaci důchodů, která se bude pro rok 2020 pohybovat kolem 700 korun měsíčně, doplatit do slibovaných průměrně 900 korun měsíčně zvláštním příspěvkem. Základ, ze kterého se penze vypočítávají, kabinet navyšovat nebude, zásluhovost tak zůstane na stejné úrovni, řekla po jednání vlády ČTK ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle nynějších hospodářských výsledků státu by zákonem stanovené navýšení mělo dosáhnout 720 korun, s přesným výpočtem doplatku kabinet počká na další makroekonomická data, informoval dnes premiér Andrej Babiš (ANO).
Vláda bude v pondělí projednávat návrh důchodové novely, díky níž by se od ledna příštího roku starobní důchody zvedly v průměru o 900 korun místo 700 korun, které zaručuje zákon. Ministerstvo práce kvůli tomu navrhuje po roce znovu změnu ve složení penze. Podíl pevné části důchodu k průměrné mzdě by se zvedl z nynějších deseti procent na 10,6 procenta. Opět by se tak posílila solidarita a oslabila zásluhovost. Víc by si přilepšili lidé s nízkou penzí, ostatním by důchod rostl v dalších letech pomaleji než dosud.
Navyšování rodičovského příspěvku zvedlo vlnu kritické pozornosti. Možnost sáhnout si až na 80 tis. Kč je totiž podle současného návrhu možné jen za novorozence po 1. 1. 2020. jenže větší peníze by chtěli všichni rodiče.
Důchody by se měly od příštího roku zvýšit průměrně o 900 korun. Od ledna se zvýší také rodičovský příspěvek na 300.000 korun z nynějších 220.000 korun, bude to ale platit pouze pro nově narozené děti. Dnes se na tom shodly vládní ANO a ČSSD. Celkový dopad obou opatření zvýší výdaje státního rozpočtu zhruba o 11 miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Penze v Česku nepatří k nejvyšším a navzdory tomu, že se je vláda každoročně snaží aspoň o pár stokorun zvyšovat, řada seniorů nedosáhne ani na 13 tisíc korun měsíčně, což je zhruba průměrná výše důchodu. Pokud bychom chtěli hledat viníka, který může za nízké penze, můžeme ukazovat na stát, na zaměstnance, ale i sami na sebe.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhne důchodové komisi pět možností navýšení penzí žen. Jsou mezi nimi například zvýšení penzí o pevnou částku za každé dítě, poukázat část daní od dětí ve prospěch rodičů či diferenciované valorizace důchodů. Varianty, jak přilepšit důchodkyním, by měla důchodová komise probrat na schůzi v druhé polovině března, řekla dnes novinářům ministryně. Uvedla, že má mezi návrhy dva favority, nechtěla je ale přiblížit, aby nezablokovala předem diskusi, řekla.
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
