Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rodičovský příspěvek se zvýší o 80 tisíc. Kdo na něj dosáhne?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Základní rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 80.000 korun na 300.000 korun. V případě vícerčat se příspěvek zvýší ze současných 330.000 korun na 450.000 korun. Sněmovna dnes vládní novelu schválila, okruh rodin s nárokem na vyšší rodičovskou ale nerozšířila. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Vyšší příspěvek budou dostávat podle předlohy rodiče novorozenců a dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek k lednu ještě pobírat. Přesná částka bude záviset v těchto případech na předchozím příjmu a na potomkově věku, tedy na počtu měsíců, které zbývají do čtvrtých narozenin dítěte.

Navýšení rodičovské prohloubí příští rok rozpočtové výdaje odhadem o 8,6 miliardy korun.

Sněmovna zamítla několik poslaneckých pozměňovacích návrhů, podle nichž by měli na vyšší rodičovskou nárok všechny rodiny s dětmi do čtyř let věku. Tedy i ty, které už příspěvek vyčerpaly. Jejich autoři Jan Bauer (ODS) s Lucií Šafránkovou (SPD) a Pavla Golasowská (KDU-ČSL) označovali vládní návrh za diskriminační a neobhajitelný. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už dřív poukazovala na to, že takový návrh od začátku prosazovala, avšak "ze všech stran poslouchala, jak rozhazuje". Výslednou předlohu označila za koaliční kompromis, který není dokonalý. "Ale pomůže 80 procentům všech rodin, kterých se rodičovská týká," řekla.

Skupina opozičních poslanců v čele s Olgou Richterovou (Piráti) neprosadila pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku stejně, jako je tomu u důchodů. Neuspěla ani poslankyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová s návrhem, podle kterého by mohli příspěvek pobírat i prarodiče. Richterová naopak prosadila zvýšení horní měsíční hranice pro příspěvek ze 7600 korun na 10.000 korun, aby se neprodloužila současná nejkratší možná doba pro čerpání rodičovské.

Dolní komora vložila do novely opatření Jany Pastuchové (ANO) proti zneužívání příspěvku na bydlení. Nárok by se měl posuzovat podle příjmů lidí, kteří v bytě skutečně bydlí, nikoli těch, kteří v něm mají trvalé bydliště. V některých případech se totiž lidé z bytu účelově odhlašují. V případě studentů bydlících samostatně v bytě by se posuzovaly také příjmy jejich rodičů.

Maláčová záměr Pastuchové ocenila, k úpravě se ale postavila záporně kvůli legislativním nedostatkům. Umožní podle ní legálně vyplatit jedné osobě více příspěvků na bydlení a paradoxně posílí obchod s chudobou.

Vládní novela obsahuje i další změny. Počet hodin, na který mohou rodiče dávat své děti do dvou let do školky či jinam na hlídání - a nepřijít přitom o rodičovskou - by se měl od ledna zdvojnásobit. Zatímco nyní je to 46 hodin měsíčně, nově by to mělo být až 92 hodin v měsíci. Rodičovský příspěvek se také bude započítávat do příjmů pro nárok na všechny dávky státní sociální podpory, které na výši příjmů závisí.

Témata:  rodičovský příspěvek,  rodina,  děti

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

29. září 2026 12:20

Flexi Bond 002: Státní dluhopis lze objednat už jen do 4. října

Zájemci o krátkodobý státní dluhopis Flexi Bond 002 mají už jen několik dní na podání žádosti. Emise se splatností tři měsíce nabízí výnos 3,75 procenta ročně a její výnos je osvobozen od 15% daně z příjmů fyzických osob.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Ošetřovné na dítě: Kdy na něj máte nárok a kolik vám stát vyplatí

Horečka, angína nebo střevní viróza dítěte obvykle znamenají, že jeden z rodičů musí na několik dní zůstat doma. Ošetřovné však nepokrývá jen nemoc či úraz dítěte. Nárok může vzniknout také při karanténě, nečekaném uzavření školky nebo školy či tehdy, když onemocní osoba, která se o dítě běžně stará. Jiná pravidla se naopak uplatní při pouhém doprovodu dítěte k lékaři nebo během plánovaných školních prázdnin.