Důchody: Kdo na ně bude vydělávat? Vraťme seniory do práce, navrhují experti

Starobní důchod pobíralo podle údajů ČSSZ v Česku na konci března přes 2,4 milionu seniorek a seniorů. Průměrná částka činila 13.377 korun. Zhruba 190.000 seniorek a seniorů ale musí měsíčně vystačit s důchodem pod 10.000 korun. A kolem 60.000 lidí pak nemá starobní penzi ani 8000 korun. 

Poslanci sice schválili návrh zákona o důchodovém pojištění, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a kterým si polepší o zhruba 900 korun, experti ale poukazují na to, že důchod by musel tak jako tak zvýšit, kvůli ze zákona povinné takzvané valorizaci. 

Ekonomové navíc tvrdí, že význam navýšení je marketingově zveličován, jelikož penzisté představují silnou a loajální voličskou skupinu. K výraznějšímu zlepšení ekonomické situace penzistů je zapotřebí pořádné důchodové reformy, k té však politici podle odborníků dlouhodobě nemají odvahu.

"Obává se navíc, že dnešní přidání na důchodech ještě více prohloubí poměrně vysoké rozdíly v důchodech mužů a žen. 900 korun je totiž jen průměrné navýšení. V některých okresech bude pro ženy toto navýšení nižší, naopak pro muže bude vyšší," tvrdí například ekonom Lukáš Kovanda.

Řešení? Vraťme důchodce do práce

Penze ale v dlouhodobém horizontu trápí mnohem větší problém, a sice stárnutí populace a její nedostatečné nahrazování. To vzbuzuje u odborníků velké starosti. Experti proto varují, že se současný důchodový systém bude muset změnit.

Jednu z takových změn by mohlo být prodloužení doby odchodu do důchodu. Stojí to v expertní zprávě ministerstva práce a sociálních věcí. Dnešní čtyřicátníci by mohli do důchodu jít v 66 letech, dnešní pětadvacátníci v 67 letech.Prodloužení doby, kdy lidé budou odcházet o do důchodu, o rok v případě dnešních čtyřicátníků a o dva roky v případě dnešních pětadvacátníků, by dle zprávy státnímu rozpočtu ušetřilo 2,3 bilionu korun a zmírnil by se tak nevyhnutelný důchodový deficit, který ČR v příštích padesáti letech čeká, kdy příjmy z důchodového pojištění nepokryjí výdaje na důchody.

Nový recept na to, jak se postavit problémům s důchody, hledá i šéfka penzijní komise Danuše Nerudová. Ta pro Hospodářské noviny uvedla, že změna k lepšímu přijde jen tehdy, když budou důchodci pracovat i po překročení termínu pro odchod do důchodu. V opačném případě se obává, že po roce 2030 nebude mít kdo pracovat.

Bude se situace zhoršovat? Vědci mají jasné stanovisko

Nejen čeští zákonodárci počítají s tím, že by se věk odchodu do důchodu prodlužoval spolu s tím, jak bude populace stárnout. Tím by se podle nich mohl aspoň z části vyřešit problém s nedostatkem pracovní síly.

Nejnovější výzkumy ale ukazují, že se ve skutečnosti nic takového neděje. Podle vědců je už nyní jasné, že o mnoho let více, než se dožíváme nyní, to nebude. 

Nejstarším člověkem v historii byla Francouzka Jeanne Calment, která zemřela v roce 1997. Dožila se 122 let, což je podle vědců hranice. Vyplývá to z výzkumu, který publikoval časopis Nature.

Odborníci maximální věk, kterého se lidé dožijí, spočítali na základě analýzy demografických dat o úmrtnosti ze čtyřiceti států. Zjistili, že už několik dekád neplatí zavedená představa, že čím později se lidé narodí, tím vyššího věku se dožijí.

Výzkumníci z newyorské Albert Einstein College of Medicine tvrdí, že lidstvo je v tomto ohledu na hranici svých možností. Přišli na to, že naděje na dožití starých lidí se za poslední století o moc neprodloužila. Na druhou stranu ale přibylo lidí, kteří se vysokého věku dožili.

Podle odborníků ale nejde jen o problém určitých zemí. Od devadesátých let se nezvyšuje maximální věk dožití ani v zemích, jako například Japonsko, které je svou dlouhověkostí proslavené.

Témata:  důchodci,  důchody