Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidé se mají lépe? Výdaje na dávky v nouzi klesají, jsou nejnižší za 7 let

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Výdaje na dávky pro lidi v nouzi letos dál výrazně klesají a jsou nejnižší za posledních sedm let. Od ledna do září úřady na příspěvcích na živobytí, doplatcích na bydlení a mimořádné okamžité pomoci vyplatily 3,35 miliardy korun, tedy zhruba o pětinu méně než loni.

Proti roku 2014 je částka dokonce o tři pětiny nižší. Vyplývá to z údajů ministerstva práce o vyplacených dávkách. Podle nich ubylo příjemců pomoci. Česko má nejnižší nezaměstnanost v EU a výdělky rostou.

Od ledna do září se ze sumy na dávky v hmotné nouzi, kterou má resort pro letošek ve svém rozpočtu, využilo 52 procent. Loni se v prvních třech čtvrtletích vyplatilo 4,12 miliardy korun, letos 3,35 miliardy. Úřady poslaly potřebným v září 92.100 dávek, loni 109.000.

Nejvíc příjemců a nejvyšší výdaje byly v roce 2014. Tehdy se v prvních třech kvartálech využilo 8,51 miliardy Kč a úřady v září lidem poslaly 234.100 dávek. Proti roku 2016 je letošní vydaná suma poloviční a poloviční je i počet příjemců.

Příspěvky na živobytí vyšly za první tři čtvrtletí na 2,1 miliardy korun, loni to bylo 2,63 miliardy. Před rokem v září úřady vyplatily 71.300 těchto dávek, letos 58.700. O 4200 ubylo meziročně i příjemců doplatku na bydlení, teď jich bylo 30.500. Od ledna do září do doplatků putovalo 1,21 miliardy Kč, ve stejném období loni 1,44 miliardy. Téměř o pětinu méně se rozdělilo i na mimořádnou okamžitou pomoc, počet příjemců se ale téměř nezměnil.

Dávky v hmotné nouzi se vypočítávají podle životního minima, s nímž se příjem žadatelů srovnává. Zjišťuje se, jestli mají na pomoc od státu nárok. Pro samotného dospělého minimum činí 3410 korun, pro děti a další dospělé v rodině je nižší. Částka se upravila v lednu 2012, od té doby je stejná. Výdělky v Česku ale postupně rostou, řada lidí s malým příjmem tak na podporu už nedosáhne.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhovala zvýšení minima už loni, a to zhruba o 11 procent. V koalici neuspěla. Letos začátkem září na jednání sněmovního sociálního výboru řekla, že kabinetu v říjnu dá návrh znovu a že věří, že ho vládní kolegové ještě ten měsíc schválí. Ministryně dodala, že v rozpočtu na příští rok už na navýšení peníze má. Před nedávnem zmínila, že bude navrhovat o něco vyšší přidání než loni kvůli letošnímu růstu cen, a to nejspíš o 13 procent. Vláda text nařízení zatím neprojednávala, ještě návrh na svém webu nezveřejnila.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v minulosti několikrát řekla, že by se minimum mělo navýšit až po revizi dávek. Ministryně práce začátkem letošního roku oznámila, že její úřad na vyhodnocení a případných změnách pomoci od státu začal pracovat. Úpravy se měly týkat hlavně dvou dávek na bydlení. Podle návrhu, který se objevil před prázdninami, se měla pravidla vyplácení zpřísnit a doplatek se měl zrušit. Maláčová ale uvedla, že to byl jen pracovní materiál, který z jejího resortu unikl.

Změny dávek na bydlení i další opatření proti chudobě by měla do konce listopadu připravit komise. Podle některých politiků jsou výdaje na dávky příliš vysoké a pomoc od státu se zneužívá. Odborníci na sociální problematiku s tím nesouhlasí.

Výdaje na dávky v hmotné nouzi za první tři čtvrtletí v miliardách korun a počet vyplacených dávek v září daného roku

Rok Výdaje Počet vyplacených dávek 2012 5,58 - 2013 7,74 224.300 2014 8,51 234.100 2015 7,99 212.900 2016 7,05 184.700 2017 5,71 139.500 2018 4,12 109.000 2019 3,35 92.100

Zdroj: Ministerstvo práce, zprávy. Informace o vyplacených dávkách

Témata:  sociální dávky Ministerstvo práce a sociálních věcí lidé

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Marian Jurečka

Poslanci schválili důchodovou reformu. Budou důchody férovější pro současnou i budoucí generaci?

Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. Dnes v Poslanecké sněmovně proběhlo třetí, tedy závěrečné, čtení návrhu MPSV. Reforma byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.