Stát důchodcům sníží penze? Češi zaplatí na daních o miliardy více, aby bylo na důchody

Všechny varianty mají prakticky stejný základ. Důchody by se rozdělily na nultý a první pilíř. Ten nultý by zajistil minimální důchod, který by byl pro všechny stejný. První pilíř by následně důchody navýšil v závislosti na mnoha faktorech.

Mezi ty patří například odpracované roky, peníze odvedené do státní kasy, počet vychovaných dětí a další. V zásadě by tak nultý pilíř představoval základní solidární důchod a první pilíř zásluhovou penzi.

Problém je v tom, že návrh změn neobsahuje základní prvek, a tím je příjem. Zisk, který stát potřebuje na to, aby mohl důchody reformovat. Obecně řečeno na realizaci návrhů nemá stát kde vzít peníze.

V případě prvního návrhu se se změnou ani nepočítá. Úsporná varianta počítá s tím, že by se pouze změnil současný důchodový systém a Čechů by se nijak nedotkl. Náklady na důchodový systém by mohly klesnout, ale za cenu snižování důchodů.

To by se seniorům pochopitelně nelíbilo, zejména v době, kdy ceny ve spotřebitelském sektoru rostou. Zdražují služby, stoupají ceny některých potravin a důchodci  mají už nyní mnohdy hluboko do kapsy.

Druhá varianta by důchodový systém od základu změnila. Zavedla by zmíněný systém nultého a prvního pilíře a předpokládá se, že by si důchodci mohli polepšit. Ovšem za jakou cenu?

Systém by podle České televize sice více ocenil péči o děti, naopak by ale podrazil nohy zaměstnancům, kteří neplánují brzký odchod do důchodu. V zásadě by pro ně byl nevhodný.

Třetí varianta by seniorům nabídla různé bonusy, například za rok práce nad 41 odpracovaných let by dostali 240 korun měsíčně navíc, za vychované dítě následně 500 korun. Podle České televize se liší v tom, že by si vyžádala zásahy do daňového systému.

Ve skutečnosti by ale všechny tři varianty vyžadovaly daňové změny. V případě první varianty by totiž měli mít všichni senioři garantovaný minimální důchod téměř osm tisíc korun, v dalších dvou variantách deset a půl tisíce korun.

Tato základní výměra neboli onen nultý pilíř je ale podstatně vyšší, než stávající výměra, která činí 3490 korun. Výdaje by tak jen na samotný základní důchod vzrostly na 223 až 300 miliard, v závislosti na variantě.

Kde na to vzít peníze? Ministerstvo práce plánuje, že by se základní penze platila z daní a zásluhová část z odvodů. To tedy v praxi znamená, že by Češi museli na daních zaplatit 223 až 300 miliard více. A to ročně.

V současnosti přitom solidární část penze, kterou mají všichni stejnou a která dosahuje již zmíněných 3490 korun, stojí stát 100 miliard korun. Pokud by částka měla vzrůst zhruba trojnásobně, musel by stát enormě navýšit daně. A ty se týkají jak pracujících lidí, tak seniorů.

Nabízí se otázka, jestli by si pak senioři v takovém případě pomohli. Za cenu vyšších garantovaných důchodů by si polepšili ti, kteří v současnosti pobírají nejnižší penze. Kdo by naopak citelně pocítil změny by byli pracující lidé.

Jelikož varianty počítají se základním důchodem ve výši 22 až 30 procent průměrné mzdy, v závislosti na konkrétní variantě, při masivním růstu daní by zaměstnanci tlačili na růst mezd. To by ale opět automaticky podnítilo narůst solidární části penze. 

Témata:  důchodci,  důchody