Česko dostalo od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) analýzu k reformě důchodového systému, o kterou loni požádalo. Ministerstvo práce se ji chystá zveřejnit na konci června. Novinářům to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Výsledky nechtěla zatím přiblížit. Experti měli posoudit českou situaci a navrhnout opatření k dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému.
K nároku na ošetřovné asi bude nadále nutné potvrzení školy o jejím uzavření, byť by byla zavřena na základě plošného mimořádného opatření vlády. Kabinet ANO a ČSSD odmítl podle očekávání předlohu opozičního hnutí STAN, podle níž by úřady k vyplacení ošetřovného v těchto případech potvrzení školy nevyžadovaly. Autoři vycházejí ze zkušeností z uzavření škol v době epidemie koronaviru. O záporném stanovisku informovala po jednání kabinetu Strakova akademie.
Český penzijní systém je podle studie Allianz, založené na datech ze 70 zemí, ve srovnání s jinými poměrně stabilní. V prvním ročníku Globální zprávy o penzích přiřkli odborníci Allianz Česku 12. místo. Allianz o tom dnes informovala ČTK. Následky koronavirové pandemie však mohou do budoucna pořadím zamávat.
Průměrný starobní důchod v Česku činil na konci prvního čtvrtletí 14.397 korun. Proti konci loňského roku se zvedl o 929 korun. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Důchody v České republice by se od ledna měly zvýšit o víc než 800 Kč na průměrných 15.270 korun. Vyplývá to z vyjádření ministryní financí Aleny Schillerové (za ANO) a práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) pro Českou televizi (ČT). Schillerová při sestavování státního rozpočtu na příští rok nepočítá s vyšším růstem důchodů, než stanovuje zákon. Poukazuje na dopady epidemie koronaviru.
Počet lidí, kteří si spoří na penzi, každoročně stoupá. Podle statistik ministerstva financí se ke spoření s podporou státu v rámci třetího pilíře penzijního systému připojilo za loňský rok pět tisíc Čechů. Stát tak na příspěvcích vyplatil přes sedm miliard korun. Přestože lidí, kteří se na důchod touto formou připravují, každý rok mírně přibývá, ve srovnání se západem stále zaostáváme. Možností, jak si zajistit prostředky pro klidné a spokojené stáří, je přitom hned několik.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou od dnešního rána podávat žádosti o ošetřovné na děti do 13 let v souvislosti s uzavřením škol. Nárok mají na 424 korun za den, maximálně mohou dostat 13.144 korun měsíčně.
Stát se chystá doplatit ošetřovné za celou dobu uzavření škol rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Uhradí ho také lidem, kteří se doma starají o starší či postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Shodla se na tom dnes vláda.
Ošetřovné by se mělo vyplácet za celou dobu epidemie, co budou platit zákazy a školy zůstanou zavřené. Činit by pro zaměstnance mělo 60 procent denního základu výdělku na dítě do deseti let jako dosud.
Stále více lidí má zájem ukončit svoji výdělečnou činnost dříve a odejít do takzvaného předčasného starobního důchodu. Předčasný důchod ale znamená výrazné krácení penze, na kterou má člověk nárok v řádném důchodu. Lidé by se proto měli více zajímat o možnosti takzvaného předdůchodu, jehož využití je zatím malé, ovšem zájem o něj postupně roste.
Vláda Ústavnímu soudu (ÚS) navrhne, aby odmítl požadavek části senátorů zrušit přechodné ustanovení zákona o zvýšení rodičovského příspěvku. Senátoři napadli část normy, kvůli které na zvýšení rodičovské od ledna nedosáhli všichni rodiče dětí do čtyř let. Kabinet dnes schválil návrh ministerstva spravedlnosti, aby do řízení u ÚS vstoupil, informoval novináře tiskový odbor úřadu vlády. Vládu bude u soudu zastupovat ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Necelé dva tisíce lidí si dosud nevyzvedly peníze ze zrušeného druhého pilíře penzijního připojištění. O téměř 19 milionů korun mohou přijít, pokud se včas nepřihlásí.
Životní minimum se od 1. dubna zvedne o 13,2 procenta. Dosáhne 3860 korun měsíčně. Existenční minimum pak bude činit 2490 korun měsíčně. Po dnešním jednání vlády o tom informoval vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Nejnižší uznaná částka pro život se využívá pro stanovení dávek, alimentů či nezabavitelného minima. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí podle Hamáčka reaguje na růst cen. Ministerstvo práce o růst usilovalo od poloviny roku 2018.
Sociální demokracie bude požadovat na příští rok růst důchodů nad zákonnou valorizaci. V České televizi to dnes řekl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. Za ideální výši růstu by považoval 1000 korun. Podle zákona by valorizace měla být asi 750 korun.
O velikosti penzí v Česku se vedou sáhodlouhé debaty už několik let. Řada lidí vinu svaluje na stát, je ale nutno připomenout, že možnost ovlivnit výši penzí mají a měli i sami lidé. Mnohdy tak za nízké důchody mohou právě oni sami.
Důchodci v současné době pobírají průměrně 14 400 korun. To ve skutečnosti znamená, že zatímco někteří senioři mají důchody ve výši několika desítek tisíc korun, jiní mají penze podstatně nižší. A to téměř na úrovni existenční hranice.
Řešení aktuální důchodové problematiky nebere konce. Naopak, z původně avizovaných několika metod, jak reformovat penzijní systém, se rozvinula debata například o tom, kdy by lidé měli odcházet do důchodu. Vláda má s důchodci ale i řadu dalších plánů, v některých se však členové neshodnou jak s experty, tak sami mezi sebou.
Debata kolem důchodů neustává. Nikdo zatím neví, jak budou v budoucnu vypadat, nově se ale mluví i o tom, kdy senioři do penze vlastně půjdou. Současná hranice 65 let je podle ministryně pozdě, protože lidé do důchodu odcházejí s podlomeným zdravím. Podle nového návrhu by si ale penze měli zasloužit.
Doba, kterou Češi a Češky tráví ve starobním důchodu, se postupně prodlužuje. Od počátku tisíciletí se v průměru protáhla skoro o čtyři roky a čtyři měsíce. Trvá teď průměrně zhruba 24 let a tři měsíce.
Česko stojí nachází na prahu důchodové krize. Pokud z ní nenajde východisko, bude podle expertů nutné všem snížit penze. A u některých půjde až o tisíce korun.
Předlohu poslanců opoziční ODS, podle které by vyšší rodičovský příspěvek dostaly všechny rodiny s dětmi do čtyř let věku, vláda dnes odmítla. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu.
V posledních letech vláda seniorům přidávala a trojice nedávno představených reforem slibuje další navýšení. To se ale bude konat pouze v případě, že na něj stát najde peníze. Jaká je ale ta nejčernější varianta?
Současná vláda se sice honosí tím, jak zlepšuje podmínky pro život lidem na mateřské a důchodcům, realita je ale o poznání odlišná. Navýšení dávek v podobě vyšších důchodů nebo rodičovského příspěvku je totiž vykoupeno odebráním jiných výhod.
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
16. března 2026 14:29
16. března 2026 14:24
11. března 2026 11:46
10. března 2026 11:43
10. března 2026 11:02
10. března 2026 10:54
24. února 2026 12:49
Zima o sobě dává stále vědět, ale blížící se jaro přináší delší dny a teplejší počasí i nevyhnutelnou povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmu. Kdo musí podat daňové přiznání, jaké jsou termíny a jak se dá na daních ušetřit? Stejně jako v minulých letech, i letos se termíny liší podle způsobu podání.
Zdroj: Marie Dvořáková
V České republice zdražila motorová nafta v reakci na válku v Perském zálivu nejvýrazněji ze všech zemí EU. Naopak na Slovensku skoro nejméně ze všech zemí EU výsledkem je tak naprosto mimořádný rozdíl v cenách nafty v Česku a na Slovensku, který aktuálně překročil 0,2 eura na litr, jak plyne z včera zveřejněných dat Evropské komise.
