Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kde vzít na důchody? Česko má vážný problém

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zástupci parlamentních stran a experti se prozatím neshodli na konkrétnějších obrysech důchodové reformy. Shoda panuje od loňska na tom, že by se nynější veřejný systém měl rozdělit na dva pilíře. Z jednoho by se vyplácela solidární a z druhého zásluhová penze. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) po jednání důchodové komise oznámila, že v příštích měsících připraví novelu, která by mohla rozdělení systému technicky upravit. Podle kritiků není možné reformu a penze nastavit, pokud se neví, kde se na to vezmou peníze.

Ministryně práce po jednání komise představila tři modely nastavení důchodového systému po rozdělení na dva pilíře. První dva počítají se základním důchodem ve výši 30 procent průměrné mzdy, tedy částkou 10.500 korun pro všechny. Ve třetí verzi je to 22 procent průměrné mzdy, tedy 7740 korun. Základní penze by se měla platit z daní. V zásluhové části, která by se hradila z odvodů, by se vedle odpracovaných let a výše výdělku měly ve variantách různě odrážet například bonusy za děti či za více než 41 let práce.

Výdaje na základní starobní penzi by v prvních dvou variantách činily ročně 300 miliard, ve třetí pak kolem 223 miliard. Částka by se postupně zvyšovala kvůli valorizaci a rostoucímu počtu seniorů a seniorek. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by zavedení minimální penze, jak ji navrhuje Maláčová, tak vyžadovalo zvýšení daňových příjmů nejméně o 300 miliard a znamenalo razantní navýšení daní. To Schillerová odmítla.

Podle Máláčové je ale nutné debatu o reformě penzí spojit s diskusí o reformě daní a ministerstvo financí se musí zapojit. Také předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová dlouhodobě mluví o potřebnosti změn daňového mixu. Odborníci i někteří politici upozorňují na to, že český systém není beze změn finančně udržitelný. Podle Nerudové je v důchodové komisi většinový názor, že by se měl systém nejdřív rozdělit na dva pilíře, nastavení by se řešilo až pak.

Letos by se na důchody mělo vydat poprvé přes 500 miliard korun. Víc než čtyři pětiny této sumy připadají na starobní důchody, tedy přes 400 miliard. Z toho se na nynější solidární část penze, kterou mají všichni stejnou a která dosahuje 3490 korun, vyplatí starobním důchodcům 100 miliard korun. Zbytek činí zásluhová část důchodů.

Opozičním politikům i expertům vadí, že návrhy ministerstva práce neřeší to, z čeho by se reforma a penze v budoucnu měly zaplatit. Nelíbí se jim ani případné oslabování zásluhovosti. Podle šéfky opoziční TOP 09 Markéty Pekarové Adamové se v návrzích staví vzdušné zámky, příjmy přitom nestačí ani na chatku. Debatu o příjmech a výdajích není možné od sebe oddělovat ani podle komunistů, kteří vládu podporují. ODS kabinet Andreje Babiše (ANO) vyzvala, aby jasně řekl, co od důchodové komise vlastně chce. Jinak další jednání považují občanští demokraté za mrhání časem. Jako problém vidí rozdílné představy vládních stran ANO a ČSSD o reformě i nedostatek komunikace mezi Maláčovou a premiérem Babišem.

Schillerová už před měsícem řekla, že je skeptická k tomu, že by tato vláda přijala jasnou reformu. Maláčová naopak míní, že je to reálné, podmínkou je ale shoda v koalici i s opozicí. Vládní strany by o reformě měly jednat v úterý.

Témata:  důchody důchodová reforma Jana Maláčová senioři důchodci

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Marian Jurečka

Poslanci schválili důchodovou reformu. Budou důchody férovější pro současnou i budoucí generaci?

Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. Dnes v Poslanecké sněmovně proběhlo třetí, tedy závěrečné, čtení návrhu MPSV. Reforma byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.