Ministr školství Robert Plaga (za ANO) je připraven jednat s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) o úpravě délky ošetřovného kvůli karanténám ve školách. Nesouhlasí ale s jejím návrhem, aby se nárok na ošetřovné zvýšil pro školáky z deseti let na 13 let. Plaga to dnes uvedl v Otázkách Václava Moravce v České televizi.
Vyplácení ošetřovného by se mohlo kvůli koronavirové nákaze prodloužit. Zaměstnanci by ho mohli dostávat po celou dobu výuky na dálku či nařízené karantény. Nárok na dávku by měli mít i takzvaní dohodáři. Návrh zákona se změnami schválila dnes na mimořádném jednání vláda. ČTK to sdělilo tiskové oddělení ministerstva práce. Kabinet dnes rozhodl o omezení výuky ve školách. Aby změny v ošetřovném začaly platit, musí je schválit Parlament a podepsat prezident.
Kvůli současnému nastavení důchodového systému bude přibývat seniorů bez nároku na starobní důchod, upozornil dnes ombudsman Stanislav Křeček. Podmínku minimální doby pojištění, která činí 35 let, považuje Křeček za velmi přísnou. "ČR je na špici délky práce, která je vyžadována pro to, aby vznikl nárok na důchod. Žádný jiný evropský stát nevyžaduje tak dlouhou dobu pracovní činnosti," řekl dnes novinářům Křeček.
Přibývá důchodců a důchodkyň, jimž se z Česka vyplácí penze do zahraničí. Za posledních deset let počet vzrostl zhruba o dvě třetiny. Loni Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) posílala peníze do ciziny zhruba 98.300 penzistům a penzistkám, v roce 2010 jich bylo asi 59.600. Nejvíc důchodů putovalo na Slovensko, a to přes 35.300. Vyplývá to ze statistik ČSSZ.
Sněmovní sociální výbor dnes podpořil vládní návrh na poskytnutí příspěvku 5000 korun všem důchodcům beze změn. ČTK to řekla předsedkyně výboru a zpravodajka předlohy Jana Pastuchová (ANO). Předloha předpokládá vyplacení částky v prosinci.
Opětovnou snahu opozičních lidovců přidat rodiči k důchodu 500 korun měsíčně za každé vychované dítě vláda ANO a ČSSD nepodpořila. K penzijní novele kabinet poslal zákonodárcům záporné stanovisko.
Vláda dnes schválila návrh valorizace důchodů na příští rok. U průměrného starobního důchodu by podle něj přidání mělo činit 839 korun měsíčně, informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na twitteru.
Lidovci navrhují vyplatit příspěvek 5000 korun jen seniorům a seniorkám s podprůměrným důchodem, tedy s částkou do 14.427 korun. Dávku by měli podle nich dostat také vdovy a vdovci. KDU-ČSL k tomu bude prosazovat i jednorázový příspěvek 500 korun za každé vychované dítě.
Starobní důchodci i lidé s invalidní či pozůstalostní penzí mají v prosinci dostat příspěvek 5000 korun. Návrh zákona dnes chválila vláda. Na tiskové konferenci to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Aby norma začala platit, musí ji projednat Parlament a podepsat prezident.
Senioři a seniorky by měli letos v prosinci dostat mimořádný příspěvek k důchodu 5000 korun. Stejnou částku by měli obdržet i lidé s invalidní a pozůstalostní penzí. Shodli se na tom dnes lídři koaličních stran. Po jednání to na tiskové konferenci oznámili premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Vyplacení by měl upravit zákon. Aby začal platit, musí ho schválit nejen vláda, ale i Parlament a podepsat prezident.
Ministerstvo práce má hotový návrh na úpravu ošetřovného pro případ, že by se školáci museli kvůli šíření koronavirové nákazy zas učit na dálku. Navrhuje, aby rodiče dětí do 13 let pobírali dávku po celou dobu distanční výuky. Dostávat by měli 60 procent základu výdělku. Na dotaz ČTK to dnes po jednání s odbory řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní ve vládě na podobě ošetřovného není shoda. Odbory úpravu ošetřovného podporují.
O mimořádném příspěvku pro důchodce by mohlo být rozhodnuto do týdne. Novinářům to řekl po dnešním jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Hovořit o tom chtějí ještě s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), dnes lídři koaličních stran finální závěr nepřijali.
Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zvažuje, že dá důchodcům jednorázový příspěvek 5000 nebo 6000 korun.
Vládní sociální demokraté navrhnou, aby ošetřovné kvůli karanténě z důvodu šíření koronaviru nového typu mohli čerpat rodiče dětí ve věku do 13 let, a to po dobu, po kterou to bude třeba. Nyní mají nárok na ošetřovné po dobu devíti kalendářních dnů rodiče dětí do deseti let.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce důchodcům dát letos navíc k důchodům jednorázovou platbu přes 1000 korun. Řekla to serveru Blesk.cz. Peníze by lidé dostali asi kolem Vánoc.
Zemědělské odbory požadují lepší řešení důchodů pro ženy. V termínu odchodu do penze by se měl zohlednit počet dětí, zároveň by měly ženy za každé dítě mít nárok na extra finanční příspěvek. Limit by měly být čtyři děti. Na tiskové konferenci k devátému sjezdu Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy - Asociace svobodných odborů ČR to řekl předseda svazu Bohumír Dufek.
Vládní ČSSD bude chtít, aby se od ledna starobní důchody zvýšily o 300 či 400 korun nad valorizaci danou zákonem.
Schodek důchodového systému v prvním pololetí způsobila především pandemie kornonaviru, která snížila příjmy z pojistného na sociální zabezpečení. Celkově ale systém také negativně ovlivňuje stárnutí populace a nesystémové zvyšování důchodů. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které ČTK oslovila. Za přebytkem důchodového systému v předchozích letech byl především dobrý vývoj ekonomiky spojený s nízkou nezaměstnaností.
Rodiny s dětmi, kde rodiče pracují, by mohly dostávat vyšší přídavky na děti. Dosáhnout by na ně mohlo také víc domácností. Zvýšení částek a úpravu pravidel vyplácení zvažuje jako jedno z možných opatření na podporu spotřeby v Česku ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle předsedy sociální demokracie a vicepremiéra Jana Hamáčka budou koaliční strany o návrzích jednat v létě.
Největší prioritou vládní důchodové reformy je prosazení dřívějšího odchodu do penze pro pracovníky v náročných profesích a výchovného, tedy příspěvku pro rodiče za vychované děti. Novinářům to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní je potřeba změnit "architekturu důchodového systému" podle návrhu důchodové komise. Opoziční politici plán kritizují. K fungování komise mají dlouhodobě výhrady.
Vyplácení zvýšeného ošetřovného kvůli koronavirové epidemii za pár dní skončí. Posledním dnem, za který bude možné získat od státu 80 procent denního základu příjmu, bude 30. červen. Experti na sociální problematiku se obávají toho, že po tomto termínu by mohla řada rodičů školáků zamířit na úřady práce a nezaměstnanost by se mohla citelněji zvednout.
Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci prvního čtvrtletí spořilo 4,444 milionu lidí. Bylo to o 12.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí, které má ČTK k dispozici.
Ženám v Česku hrozí mnohem víc chudoba než mužům. Důvodem jsou nižší výdělky a pak i penze. Ženy mají dál také malý podíl na rozhodování v zemi. Nedostatečná je podpora rodičů, chybí školky a částečné úvazky. Nerovnosti mezi muži a ženami se projevily i při nedávné koronavirové epidemii. Uvádí to výroční zpráva o rovnosti, kterou dnes zveřejnila česká část mezinárodní sítě Social Watch. Její zástupkyně dokument představily na tiskové konferenci. Na 19. června připadá mezinárodní den rovnosti žen a mužů.
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
16. března 2026 14:29
16. března 2026 14:24
11. března 2026 11:46
10. března 2026 11:43
10. března 2026 11:02
10. března 2026 10:54
24. února 2026 12:49
Zima o sobě dává stále vědět, ale blížící se jaro přináší delší dny a teplejší počasí i nevyhnutelnou povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmu. Kdo musí podat daňové přiznání, jaké jsou termíny a jak se dá na daních ušetřit? Stejně jako v minulých letech, i letos se termíny liší podle způsobu podání.
Zdroj: Marie Dvořáková
V České republice zdražila motorová nafta v reakci na válku v Perském zálivu nejvýrazněji ze všech zemí EU. Naopak na Slovensku skoro nejméně ze všech zemí EU výsledkem je tak naprosto mimořádný rozdíl v cenách nafty v Česku a na Slovensku, který aktuálně překročil 0,2 eura na litr, jak plyne z včera zveřejněných dat Evropské komise.
