Český důchodový systém: Jak jsme na tom v porovnání se světem?

Žebříček vznikl na základě nového ukazatele, který začala Allianz od letoška sledovat. Tzv. API (Allianz penzijní indikátor) se skládá ze tří složek. Za prvé bere v potaz demografické a rozpočtové předpoklady, za druhé udržitelnost systému a za třetí jeho přiměřenost. Jeho vznik je reakcí na velké světové demografické změny.

Momentálně se odhaduje, že do roku 2050 vzroste podíl starší populace závislé na výdělcích mladší generace o 77 procent. Celosvětově se tak důchodci početně vyrovnají zhruba čtvrtině osob v produktivním věku. V západní Evropě může jít až o 51 procent.

První pilíř nového ukazatele odráží výchozí stav konkrétních zemí z hlediska demografické situace a veřejných financí. Na stupnici od 1 do 7, kde 1 je nejlepší výsledek, hodnotí Allianz v této kategorii Česko celkovou známkou 4.2. Co ČR v rámci zohlednění demografických faktorů chybí, jsou mj. pracovní příležitosti pro starší zaměstnance.

"Jedním z dědictví současné krize bude určitě skutečnost, že budeme muset zdvojnásobit snahu o reformu penzijních systémů. Kdo ještě měl manévrovací prostor, právě o něj přišel," varovala jedna z autorek studie Michaela Grimmová.

Druhou složkou penzijního ukazatele je udržitelnost systému. V tomto kontextu je důležité, zda se bude zvyšovat věk odchodu do důchodu. ČR ho zvyšovat plánuje, a získala tak známku 2.9, znatelně lepší, než je celosvětový průměr.

Třetí složkou je přiměřenost systému, neboli je poměr počtu pracujících vůči počtu penzistů, udržení životního standardu penzistů, a existence penzijních fondů a jiných zdrojů příjmu starší populace. Zde zpráva Česku vytýká mj. absenci výsluhových důchodů u jednotlivých profesí. ČR hodnotí známkou 3,2.

První desítka penzijních systémů světa

zdroj: Allianz

Témata:  důchody,  důchodci,  Česko