Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo zvažuje zvýšení přídavků na děti i rozšíření okruhu příjemců

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Rodiny s dětmi, kde rodiče pracují, by mohly dostávat vyšší přídavky na děti. Dosáhnout by na ně mohlo také víc domácností. Zvýšení částek a úpravu pravidel vyplácení zvažuje jako jedno z možných opatření na podporu spotřeby v Česku ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle předsedy sociální demokracie a vicepremiéra Jana Hamáčka budou koaliční strany o návrzích jednat v létě.

Přídavek na dítě pobírají rodiny s příjmem pod 2,7násobkem životního minima. Dávka činí 500, 610 či 700 korun měsíčně podle věku dítěte. Pokud aspoň jeden z rodičů pracuje, je částka o 300 korun vyšší. Přídavek se zvyšoval od ledna 2018. Rozšířil se tehdy i okruh rodin, které na něj dosáhnou.

"Co se týká podpory spotřeby v ekonomice, pracujeme s verzí, že by se pro pracující rodiny s dětmi mohly navýšit přídavky na dítě. Logicky potřebujeme navýšit i koeficient okruhu," uvedla Maláčová. Jaké zvýšení částek a jakou hranici životního minima by navrhovala, neupřesnila.

ČSSD by podle Hamáčka chtěla letní měsíce využít ve vládě k debatě o "různých postupech a nápadech" na podporu ekonomiky. "Poučení z té minulé krize je, že pokud nebude razantně podpořena spotřeba, tak hrozí to, že se prostě zasekne ekonomika, protože lidé přestanou věřit tomu, že se vyplatí utrácet, že má smysl utrácet, veškeré to snažení bude vniveč," uvedl Hamáček.

O možnosti růstu přídavků na děti se zmínila před dvěma týdny ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Řekla, že čeká na konkrétní návrh ministerstva práce. Uvedla, že počítá s tím, že by se zvýšila spíš částka než okruh domácností, které by na dávku měly mít nárok. Plán zvýšit přídavky se objevil poté, co lidovci přišli s tím, že podpoří půlbilionový deficit rozpočtu výměnou za přijetí svých návrhů. Navrhovali mimo jiné 5000 korun pracujícím rodičům na každého vyživovaného potomka. Schillerová řekla, že vláda má jinou představu a nechce "plošné kompenzace".

Úřady práce letos v květnu vyplatily 234.500 přídavků, loni jich bylo 211.000. Meziročně tak příjemců přibylo o 11 procent. Letošní výdaje za pět měsíců činily 897 milionů korun, loňské 981 milionů.

Sociolog Daniel Prokop před nedávnem uvedl, že by úprava přídavku mohla rodinám s nízkými příjmy pomoci. Zmínil se o dočasném navýšení. Řekl, že přídavek nemá "tak negativní konotaci" jako jiné dávky a dá se také dobře zacílit na potřebné.

Témata:  Ministerstvo práce a sociálních věcí přídavky na děti rodina

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Marian Jurečka

Poslanci schválili důchodovou reformu. Budou důchody férovější pro současnou i budoucí generaci?

Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. Dnes v Poslanecké sněmovně proběhlo třetí, tedy závěrečné, čtení návrhu MPSV. Reforma byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.