Výživné má sloužit především dětem k usnadnění jejich existence a mělo by proto být nastaveno takovým způsobem, aby dokázalo děti dostatečně finančně zabezpečit, ale také odpovídalo možnostem příslušného rodiče. Tvrdí to europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který nechce dopustit, aby se výživné stalo nástrojem pro likvidaci jednoho z rodičů.
Zvýšení životního a existenčního minima, věnování peněz na výživné samoživitelů a samoživitelek a fixní přidaná částka pro důchodce. Tyto kroky má v plánu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová, která rovněž upozorňuje, že konečná rozhodnutí v těchto záležitostech neleží pouze na ní.
Vláda dnes potvrdila zrušení druhého pilíře důchodové reformy. Podle premiéra Bohuslava Sobotky byl pro většinu lidí nevýhodný. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý nesouhlasí a v tiskové zprávě kritizuje absenci náhradní varianty.
Despekt k seniorům je podle geriatra Zdeňka Kalvacha zakořeněn v české společnosti již léta. Je třeba velká společenská změna, aby starší lidé přestali být bráni jako nepoužitelní a nezaměstnantelní. Řekl to v pořadu České televize Hyde Park.
Pavel Janeček, zastupitel města Náchoda za KSČM si myslí, že radost z dnešní situace České republiky není na místě. Stagnuje podle něj hladina platů a ani životní úroveň důchodců se nezvyšuje tak, jak by měla. Ve svém komentáři se dotýká i nezaměstnanosti v zemi.
Lidé ve věku mezi 45–65 lety jsou čím dál častěji doslova „obloženi“ dvěma závazky. Musí zvládnout péči o své stále ještě ne zcela samostatné děti a zároveň zaopatřit své stárnoucí rodiče nebo prarodiče. Toto časově náročné období jde velmi těžko skloubit s pracovním úvazkem. Proto příslušníci tzv. „sendvičové generace“ často stojí před otázkou, zda opustí zaměstnání, aby se mohli dlouhodobě věnovat svým blízkým. Může se péče o blízké započítat do důchodu? Na to odpověděla Česká správa sociálního zabezpečení.
ROZHOVOR - Český důchodový systém dozná dalších změn. Měly by se týkat především možnosti „vypůjčení“ peněz z třetího pilíře, způsobu výpočtu státního příspěvku či zakládání penzijních smluv dětem. O plánovaných novinkách jsme si povídali se spolutvůrcem „důchodové reformy“ Vítem Samkem.
Zatímco domácnosti důchodců se v roce 2003 musely potýkat s čistým měsíčním příjmem na osobu ve výši 7507 korun, o deset let později byla tato částka navýšena o zhruba čtyři tisíce korun. Podobně je na tom i hodnota průměrné měsíční výše starobního důchodu, která vzrostla za posledních deset let zhruba o čtyři tisíce korun, oproti roku 1993 ale narostla čtyřnásobně. Vyplývá to z publikace Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993 - 2013, kterou vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Společnost OKsystem spravuje v České republice již osmnáct let veškerou agendu nepojistných sociálních dávek a dávek v zaměstnanosti pro ministerstvo práce a sociálních věcí. Tomu chce nyní ministryně Michaela Marksová učinit přítrž.
Od roku 2007 se počet seniorů, kteří mají důchod zatížený exekucí, zdvojnásobil. Jen v loňském roce se jich podle České správy sociálního zabezpečení provedlo téměř 71 tisíc. Většina seniorů, kteří čelí exekuci, si s sebou přinesla dluhy už z produktivního věku. Exekuce se v 76 procentech týkají čerstvých důchodců.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby se při reformování penzijního systému myslelo na to, že důchod v Česku by měl trvat zhruba 19 až 21 let. Každých pět let by se měla situace podle demografických prognóz vyhodnocovat a následně by se určil věk odchodu do důchodu. Podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka by ale tato doba měla být delší a zároveň by se mělo zajistit, aby lidé, kteří odchází do důchodu, neskončili jako žebráci.
Populace stárne a ženy se dnes dožívají průměrného věku 81 let. Hranice pro vstup do penze se proto posouvá, nikdo ale nedokáže zaručit, že stát současnou pracující populaci v důchodovém věku finančně zajistí. Je lepší si na důchod spořit, nebo se i nadále spoléhat na stát? Jak se k důchodům mají postavit osoby samostatně výdělečně činné, které dostávají menší důchod, než zaměstnanci? Na tyto i další otázky odpovídali odborníci v pořadu Máte slovo na České televizi.
Populace v Česku rychle stárne. Důchody jsou už teď relativně velmi nízké a bude hůř. Přitom – ač to tak nevypadá – je u nás ale většina důchodců ve skutečnosti velmi bohatých. Neuvědomují si to ovšem a odmítají toho využít.
Podle statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo ke konci června v České republice evidováno 2 866 146 důchodců, kterým byly vypláceny důchody starobní, invalidní, pozůstalostní. V prvním pololetí 2014 dosáhla průměrná výše starobního důchodu 11 050 Kč. Muži pobírali v průměru o 2 200 Kč vyšší důchod než ženy.
Od začátku ledna roku 2015 začne platit opatření, které zlepší finanční situaci seniorů. Výše důchodů zmrazená v minulosti se bude opět každoročně navyšovat o třetinu růstu reálných mezd a sto procent nárůstu spotřebitelských cen. V příštím roce dostanou penzisté v průměru o 200 korun více, resort práce a sociálních věcí dnes ale uvedl, o kolik přesně penze vzrostou.
Podle nového návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by mohl důchod v České republice trvat 19 až 21 let. Proti tomu se ostře ohradil expremiér Jiří Paroubek, který se ve svém komentáři doslova vysmál předsedovi důchodové komise Martinu Potůčkovi.
Podle nového návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by mohl důchod v České republice trvat 19 až 21 let. Pokud by hrozilo, že budou lidé pobírat penzi déle, věk odchodu do důchodu by se musel začít zvyšovat rychleji, a naopak. Návrh předložilo ministerstvo důchodové komisi a aktuální stav a určení věku odchodu do důchodu by se měl posuzovat každých pět let.
Rodiče, nejčastěji maminky, řeší v souvislosti s mateřstvím a péčí o děti i situace související s výplatou dávek nemocenského pojištění. Ptají se, kdy mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, kdy na ošetřovné či nemocenské. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) proto přináší základní orientaci, jak řešit některé situace, s nimiž se pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) nebo call centra nemocenského pojištění v praxi běžně setkávají.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží ochránit občany České republiky před zneužitím, a proto vydává desatero pro seniory i pro jejich rodinné příslušníky. Děje se tak v reakci na některá zařízení, která nejsou oprávněna poskytovat sociální služby a ministerstvo o nich nemá informace.
Úřad práce ČR (ÚP ČR) začne od září opět intenzivněji využívat pro výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi poukázky. Jejich prostřednictvím bude klientům vyplácet část příspěvku na živobytí a část dávek mimořádné okamžité pomoci. V tomto duchu vydalo Generální ředitelství ÚP ČR závazný pokyn všem svým kontaktním pracovištím.
Česko potřebuje důchodovou reformu. To slýcháme minimálně posledních 10 let. Přitom existuje i jiný pohled.
Asociace penzijních společností dnes zveřejnila výsledky, které se týkají aktuální počtu pojištěnců ve třetím pilíři. Spoří zde 4,88 milionu lidí, což je o 85,000 méně než loni.
Na základě rozhodnutí Ústavního soudu z 30. července mají výdělečně činní důchodci již za rok 2014 nárok na daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Pracující nebo samostatně výdělečně činní důchodci mají pro letošní rok stejné daňové podmínky jako ostatní občané.
19. prosince 2025 10:20
19. prosince 2025 10:03
19. prosince 2025 9:49
19. prosince 2025 9:39
16. prosince 2025 12:32
15. prosince 2025 12:41
12. prosince 2025 11:59
11. prosince 2025 17:34
11. prosince 2025 17:20
9. prosince 2025 10:43
9. prosince 2025 10:28
8. prosince 2025 11:30
4. prosince 2025 11:39
4. prosince 2025 10:58
2. prosince 2025 11:27
1. prosince 2025 11:20
Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.
