Český penzijní systém možná čekají výrazné změny. Odborná komise pro důchodovou reformu ve čtvrtek odsouhlasila dva návrhy, podle kterých by Češi měli nárok na pobírání důchodu v poslední čtvrtině života podle průměrné délky dožití. Druhý návrh počítá se sdílením vyměřovacích základů manželů pro výpočet jejich důchodů. Upozornil na to deník Právo.
Úraz nebo vážná nemoc bohužel mohou zasáhnout do života každého z nás. A někdy s tak vážnými následky, které vedou až k invaliditě. Lidé v této složité životní situaci, kdy nepříznivý zdravotní stav omezuje nebo dokonce znemožňuje jejich pracovní uplatnění, často vychází z mýtů, které kolem invalidních důchodů panují. Jaké polopravdy jsou nejčastější? To objasňuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Ve věkové skupině 45 až 60 let si cíleně odkládají peníze, ať už pravidelně, nebo nepravidelně, tři čtvrtiny dotazovaných Čechů. To odpovídá i datům za celou oslovenou populaci. Pětina respondentů nespoří vůbec, nejčastěji kvůli nedostatku finančních prostředků. Nejvíce dotazovaných (43 %) ve věkové kategorii 45–60 let očekává, že se jejich reálná finanční rezerva při dosažení důchodového věku bude pohybovat v rozpětí 50 až 200 tisíc korun, další zhruba čtvrtina tyto úspory odhaduje na 200 až 500 tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu investiční skupiny Pioneer Investments.
Nejen dosažený věk rozhoduje o nároku na důchod. Důležité jsou i „odpracované“ roky. Pokud si nejste jisti, kolik máte odpracováno, pomůže vám Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zdarma vypracuje informativní osobní list důchodového pojištění, který obsahuje doby zaměstnání, tedy pojištění potřebné pro přiznání důchodu. Při podání žádosti o důchod tak nebudete zaskočeni případnými nesrovnalostmi či chybějícími údaji o vaší výdělečné činnosti. V letošním roce ČSSZ vypracovala 120 289 informativních osobních listů důchodového pojištění. Informuje ČSSZ.
Více než polovina lidí (57 %) by spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody. Podpora rozšiřování sociálních služeb namísto zvyšování sociálních dávek je ještě vyšší (aktuálně ji prosazuje 73 % občanů) a v dlouhodobém pohledu stále roste. Shodné je zastoupení názorů, zda více investovat do ochrany životního prostředí nebo zvýšit různé sociální dávky, vyplývá z průzkumu agentury STEM.
Výživné má sloužit především dětem k usnadnění jejich existence a mělo by proto být nastaveno takovým způsobem, aby dokázalo děti dostatečně finančně zabezpečit, ale také odpovídalo možnostem příslušného rodiče. Tvrdí to europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který nechce dopustit, aby se výživné stalo nástrojem pro likvidaci jednoho z rodičů.
Zvýšení životního a existenčního minima, věnování peněz na výživné samoživitelů a samoživitelek a fixní přidaná částka pro důchodce. Tyto kroky má v plánu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová, která rovněž upozorňuje, že konečná rozhodnutí v těchto záležitostech neleží pouze na ní.
Vláda dnes potvrdila zrušení druhého pilíře důchodové reformy. Podle premiéra Bohuslava Sobotky byl pro většinu lidí nevýhodný. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý nesouhlasí a v tiskové zprávě kritizuje absenci náhradní varianty.
Despekt k seniorům je podle geriatra Zdeňka Kalvacha zakořeněn v české společnosti již léta. Je třeba velká společenská změna, aby starší lidé přestali být bráni jako nepoužitelní a nezaměstnantelní. Řekl to v pořadu České televize Hyde Park.
Pavel Janeček, zastupitel města Náchoda za KSČM si myslí, že radost z dnešní situace České republiky není na místě. Stagnuje podle něj hladina platů a ani životní úroveň důchodců se nezvyšuje tak, jak by měla. Ve svém komentáři se dotýká i nezaměstnanosti v zemi.
Lidé ve věku mezi 45–65 lety jsou čím dál častěji doslova „obloženi“ dvěma závazky. Musí zvládnout péči o své stále ještě ne zcela samostatné děti a zároveň zaopatřit své stárnoucí rodiče nebo prarodiče. Toto časově náročné období jde velmi těžko skloubit s pracovním úvazkem. Proto příslušníci tzv. „sendvičové generace“ často stojí před otázkou, zda opustí zaměstnání, aby se mohli dlouhodobě věnovat svým blízkým. Může se péče o blízké započítat do důchodu? Na to odpověděla Česká správa sociálního zabezpečení.
ROZHOVOR - Český důchodový systém dozná dalších změn. Měly by se týkat především možnosti „vypůjčení“ peněz z třetího pilíře, způsobu výpočtu státního příspěvku či zakládání penzijních smluv dětem. O plánovaných novinkách jsme si povídali se spolutvůrcem „důchodové reformy“ Vítem Samkem.
Zatímco domácnosti důchodců se v roce 2003 musely potýkat s čistým měsíčním příjmem na osobu ve výši 7507 korun, o deset let později byla tato částka navýšena o zhruba čtyři tisíce korun. Podobně je na tom i hodnota průměrné měsíční výše starobního důchodu, která vzrostla za posledních deset let zhruba o čtyři tisíce korun, oproti roku 1993 ale narostla čtyřnásobně. Vyplývá to z publikace Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993 - 2013, kterou vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Společnost OKsystem spravuje v České republice již osmnáct let veškerou agendu nepojistných sociálních dávek a dávek v zaměstnanosti pro ministerstvo práce a sociálních věcí. Tomu chce nyní ministryně Michaela Marksová učinit přítrž.
Od roku 2007 se počet seniorů, kteří mají důchod zatížený exekucí, zdvojnásobil. Jen v loňském roce se jich podle České správy sociálního zabezpečení provedlo téměř 71 tisíc. Většina seniorů, kteří čelí exekuci, si s sebou přinesla dluhy už z produktivního věku. Exekuce se v 76 procentech týkají čerstvých důchodců.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby se při reformování penzijního systému myslelo na to, že důchod v Česku by měl trvat zhruba 19 až 21 let. Každých pět let by se měla situace podle demografických prognóz vyhodnocovat a následně by se určil věk odchodu do důchodu. Podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka by ale tato doba měla být delší a zároveň by se mělo zajistit, aby lidé, kteří odchází do důchodu, neskončili jako žebráci.
Populace stárne a ženy se dnes dožívají průměrného věku 81 let. Hranice pro vstup do penze se proto posouvá, nikdo ale nedokáže zaručit, že stát současnou pracující populaci v důchodovém věku finančně zajistí. Je lepší si na důchod spořit, nebo se i nadále spoléhat na stát? Jak se k důchodům mají postavit osoby samostatně výdělečně činné, které dostávají menší důchod, než zaměstnanci? Na tyto i další otázky odpovídali odborníci v pořadu Máte slovo na České televizi.
Populace v Česku rychle stárne. Důchody jsou už teď relativně velmi nízké a bude hůř. Přitom – ač to tak nevypadá – je u nás ale většina důchodců ve skutečnosti velmi bohatých. Neuvědomují si to ovšem a odmítají toho využít.
Podle statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo ke konci června v České republice evidováno 2 866 146 důchodců, kterým byly vypláceny důchody starobní, invalidní, pozůstalostní. V prvním pololetí 2014 dosáhla průměrná výše starobního důchodu 11 050 Kč. Muži pobírali v průměru o 2 200 Kč vyšší důchod než ženy.
Od začátku ledna roku 2015 začne platit opatření, které zlepší finanční situaci seniorů. Výše důchodů zmrazená v minulosti se bude opět každoročně navyšovat o třetinu růstu reálných mezd a sto procent nárůstu spotřebitelských cen. V příštím roce dostanou penzisté v průměru o 200 korun více, resort práce a sociálních věcí dnes ale uvedl, o kolik přesně penze vzrostou.
Podle nového návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by mohl důchod v České republice trvat 19 až 21 let. Proti tomu se ostře ohradil expremiér Jiří Paroubek, který se ve svém komentáři doslova vysmál předsedovi důchodové komise Martinu Potůčkovi.
Podle nového návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by mohl důchod v České republice trvat 19 až 21 let. Pokud by hrozilo, že budou lidé pobírat penzi déle, věk odchodu do důchodu by se musel začít zvyšovat rychleji, a naopak. Návrh předložilo ministerstvo důchodové komisi a aktuální stav a určení věku odchodu do důchodu by se měl posuzovat každých pět let.
Rodiče, nejčastěji maminky, řeší v souvislosti s mateřstvím a péčí o děti i situace související s výplatou dávek nemocenského pojištění. Ptají se, kdy mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, kdy na ošetřovné či nemocenské. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) proto přináší základní orientaci, jak řešit některé situace, s nimiž se pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) nebo call centra nemocenského pojištění v praxi běžně setkávají.
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
27. dubna 2026 14:34
27. dubna 2026 14:15
27. dubna 2026 14:04
27. dubna 2026 13:34
I přes rostoucí geopolitické napětí zlato oslabuje a od ledna ztratilo zhruba 14 %, když kleslo pod 4 800 USD za unci. Důvodem není ztráta důvěry, ale potřeba hotovosti – státy ho prodávají jako rychlý zdroj financí.
Zdroj: Marie Dvořáková
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
