Letošní schodek vlády může být rekordní, i 450 miliard korun
Komentář Lukáše Kovandy: Letošní schodek státního rozpočtu může překonat i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun.
Komentář Lukáše Kovandy: Letošní schodek státního rozpočtu může překonat i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun.
Vládní koalice zatím nemá shodu na tom, kterých rodin by se mělo týkat plánované zvýšení rodičovské a jak zpětně by se přidání mělo vyplácet. Novinářům to dnes na sněmu Hospodářské komory řekl ministr práce a předseda lidovců Marian Jurečka. Podle něj se předsedové koaličních stran na záměru zvednout rodičovský příspěvek shodují a snaží se o to, aby novelu s úpravou kabinet schválil a Sněmovna začala projednávat do vládních prázdnin. Jurečka už dřív řekl, že bude prosazovat navýšení nejpozději od ledna. Politici zmiňují přidání o 50.000 korun.
Vládní konsolidační balíček, jehož cílem je snížit deficit veřejných financí, se dotkne většiny obyvatel České republiky. Nejvíce však zasáhne rodiny s průměrnými příjmy. Například zaměstnanec s příjmem 40 tisíc korun hrubého a dvěma dětmi staršími 3 let, který uplatňuje slevu na manžela či manželku, přijde za rok o 44 tisíc korun, v přepočtu tedy o necelé 4 tisíce měsíčně. Pokud vydělává 20 tisíc hrubého, přijde za rok o 6 600 korun. Pokud by vydělával 140 tisíc, pohorší si o 70,5 tisíce korun. Vyplývá to z modelových výpočtů poradenské společnosti BDO.
Vláda by měla stáhnout návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů jako celek. Ve svém konsolidačním úsilí by se měla zaměřit hlavně na výdaje rozpočtu v kombinaci se zvýšením některých daní, například z tabáku, alkoholu nebo hazardu a také řádným zdaněním globálních firem. Na dotaz ČTK to uvedla bývalá ministryně financí a současná předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová. V delším období má pak podle ní vláda přispět ke konsolidaci veřejných financí lepším výběrem již zavedených daní, bojem s daňovými úniky a podvody, stejně jako podporou podnikání, investicemi do inovací a vzdělání.
Komentář Lukáše Kovandy: Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.
Vláda dnes zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu nemovitosti do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. Schválení materiálu ČTK potvrdilo ministerstvo zahraničních věcí. Informoval o tom i ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Rusko podle české diplomacie pozemky využívá k jiným než diplomatickým účelům, takže není důvod je nadále poskytovat bezplatně.
Komentář Lukáše Kovandy: Předáci odborů patří k nehlasitějším kritikům konsolidačního balíčku, jejž vláda představila ve čtvrtek minulý týden. Ještě týž den, několik hodin poté, svolal svoji tiskovku šéf největší odborové organizace, ČMKOS, Josef Středula. Nemohl mít tak rychle zpracovánu žádnou zevrubnější dopadovou analýzu balíčku. Tím méně, že vláda sama byla při jeho představování dosti nešťastně skoupá na zásadní detaily. A někdy nejen na detaily. Třeba i na to, jaké dotace za desítky miliard vlastně hodlá vůbec škrtat.
Komentář Lukáše Kovandy: Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
Komentář Lukáše Kovandy: Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.
I kdyby vláda už nic dalšího neprosadila, její přínos bude větší než v případě předchozích dvou kabinetů, řekl na dnešní ideové konferenci občanských demokratů v Praze předseda strany a premiér Petr Fiala. V úvodu celodenního jednání ODS o programu ocenil politiky své strany ve vládě i v dalších funkcích, vyzdvihl také vůli kabinetu k bolestné a nepopulární reformě v podobě konsolidačního balíčku, který vláda představila tento týden. Za priority do budoucna označil posílení české energetiky a bezpečnosti, rozvoj dopravní sítě, snížení byrokracie či reformu vzdělávání.
Vláda představila svůj konsolidační balíček. Dojde ke zrušení 22 daňových výjimek, DPH bude mít dvě sazby, dojde k vyššímu zdanění alkoholu a tabáku a zdvojnásobí se daň z nemovitosti. Na druhou stranu zlevní důležité položky, jako jsou potraviny, bydlení, léky. Dopad daňových změn by měl být podle předsedy vlády Petra Fialy co nejmenší.
Sloučení dvou snížených sazeb DPH do jedné na 12 procent, které dnes schválila vláda, bude znamenat, že nová snížená sazba bude v Česku ve srovnání s unijními zeměmi, které mají jen jednu sníženou sazbu, nejvyšší. Pouze dvě sazby DPH má nyní v EU jen pět zemí. Současná základní sazba 21 procent patří v rámci EU spíše k průměrným. Podle unijních norem nesmí být základní sazba DPH nižší než 15 procent. Zajímavostí je situace v Dánsku, které má jako jediné jednotnou sazbu DPH (ve výši 25 procent). Některé země, například Francie, Itálie nebo Irsko, mají podle údajů Eurostatu "super" sníženou sazbu.
Z daňových úlev vláda navrhuje snížení slevy na dani na manželku, která se omezí na manžela či manželku pečující o dítě pouze do tří let věku. Dalšími opatřeními má být zrušení takzvaného školkovného, tedy slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení, nebo zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům. Vyplývá to z materiálů ministerstva financí. Vláda avizovala zrušení 22 daňových výjimek v rámci konsolidačního balíčku.
Vláda se chystá dnes zveřejnit svůj konsolidační balíček a reformu penzí. S představováním souboru opatření chce začít symbolicky v 11:55, tedy za pět minut dvanáct. O jednotlivých záměrech ke snížení zadlužování státu a k ozdravení veřejných financí jednali zástupci koaličních stran řadu týdnů, jednání ukončili teprve ve středu odpoledne. Prezident Petr Pavel ve středu Českému rozhlasu řekl, že konsolidační balíček má obsahovat 55 opatření. Vládní politici je zatím nechtěli přiblížit. Komentovat nechtěli ani plánované změny penzí.
Komentář Lukáše Kovandy: Současná vláda vytvořila za čtyři měsíce „sekeru“ ve státním rozpočtu za 200 miliard korun. Tu samou „sekeru“ – v očištění o inflaci – vytvořily obě Klausovy vlády, Tošovského vláda a vláda Zemanova v letech 1993 až 2001.
Podpora práce v důchodovém věku by se mohla od července příštího roku změnit. Místo mírného navyšování penze by se seniorům a seniorkám mohly odpustit sociální odvody. Zůstalo by jim tak 6,5 procenta peněz ze základu výdělku. Obdobně by se odvodová sazba snížila i živnostníkům.
Komentář Lukáše Kovandy: Za první tři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 166,2 miliardy korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtvrtletí byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 125,2 miliardy korun.
Vláda je podle předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše absolutně neschopná snížit inflaci. Měla by vyvlastnit polostátní společnost ČEZ, řekl dnes ve Sněmovně bývalý předseda vlády v dalším projevu, jehož cílem je alespoň oddálit schvalování sporné vládní novely o omezení růstu penzí. Babiš zopakoval, že jediným receptem na snížení inflace je zastropování cen elektřiny, k čemuž vyzýval už před rokem. Náklady by podle expremiérových představ měl zaplatit ČEZ. Jeho dnešní vystoupení trvalo zhruba 2,5 hodiny.
Vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) ostře kritizuje vládu za to, že s nimi nejedná o reformě penzí. Označuje to za narušení sociálního dialogu. Největší odborová centrála kvůli tomu píše premiérovi Petrovi Fialovi (ODS). Žádá o projednání návrhů na změnu penzijního systému na březnové tripartitě. Novinářům to dnes řekl předák ČMKOS Josef Středula.
Opozici se ani na druhý pokus nepodařilo ve Sněmovně svrhnout vládu premiéra Petra Fialy (ODS). Proti vyslovení nedůvěry vládě hlasovali v noci na dnešek podle očekávání poslanci všech pěti koaličních stran. Návrh podpořili jen poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Kabinet ODS, STAN, KDU-ČSL,TOP 09 a Pirátů tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Debata zabrala dva jednací dny a celkově trvala více než 25 hodin. Prezidentský kandidát a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se sněmovního jednání o nedůvěře vládě neúčastnil a nedorazil ani na hlasování.
Komentář Lukáše Kovandy: Ve třetím čtvrtletí roku 2022 hospodařily vládní instituce České republiky s dosud nejvyšším dluhem v historii, vyplývá z dnešních čísel ČSÚ. Dosáhl úrovně 2982,5 miliardy korun, což odpovídá 45,2 procenta hrubého domácího produktu. Dosud nikdy v historii česká vláda nehospodařila s vyšším dluhem v poměru k HDP. Pouze v prvním čtvrtletí roku 2013 hospodařila se shodně vysokým dluhem, tedy 45,2 procenta.
Důchodový systém v Česku by se mohl proměnit od roku 2025. Novelu důchodového zákona, která by měla penze reformovat, plánuje ministerstvo práce vládě poslat letos v září. S důchodovou normou má resort předložit i novelu o sociálním pojištění. Také ta má začít platit v roce 2025. Vyplývá to z legislativního plánu vlády na letošní rok. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív řekl, že návrh reformy připraví letos. Opakovaně také uvedl, že rodičům by důstojný důchod z veřejného systému měla zaručit výchova dětí a bezdětní by si měli na stáří víc spořit.
Vláda dnes rozhodla o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Opatření ma zabránit růstu nákladu na distribuci energií. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Kompenzace za zastropování podle materiálů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyjdou na 22,6 miliardy korun.
24. dubna 2026 12:49
24. dubna 2026 12:06
23. dubna 2026 12:19
23. dubna 2026 11:32
23. dubna 2026 10:52
22. dubna 2026 10:26
21. dubna 2026 13:17
21. dubna 2026 12:47
20. dubna 2026 16:15
20. dubna 2026 13:22
20. dubna 2026 12:46
17. dubna 2026 16:48
16. dubna 2026 16:05
13. dubna 2026 11:11
11. dubna 2026 17:57
9. dubna 2026 17:51
Geopolitické konflikty dnes probíhají nejen na fyzickém bojišti, ale stále častěji také v digitálním prostoru. Aktuální vývoj na Blízkém východě podle poradenské společnosti BDO ukazuje, jak rychle může eskalace konfliktu zvýšit aktivitu hackerů. Bezpečnostní analýzy naznačují, že po vypuknutí konfliktu došlo v regionu k výraznému nárůstu kybernetických incidentů. Dle Cloudsec bylo v prvních dnech konfliktu více než 150 incidentů.
Zdroj: Marie Dvořáková
Rok 2026 přináší u brigád a práce na dohody několik změn, ale také řadu nepřesných výkladů, které se šíří veřejným prostorem. Některé úpravy jsou nové, jiné jen navazují na dřívější legislativu a část informací se opakuje, přestože už dávno platí. Přinášíme srozumitelný přehled toho, co se skutečně mění a na co je dobré si dát pozor.