Vláda představila svůj konsolidační balíček. Dojde ke zrušení 22 daňových výjimek, DPH bude mít dvě sazby, dojde k vyššímu zdanění alkoholu a tabáku a zdvojnásobí se daň z nemovitosti. Na druhou stranu zlevní důležité položky, jako jsou potraviny, bydlení, léky. Dopad daňových změn by měl být podle předsedy vlády Petra Fialy co nejmenší.
Sloučení dvou snížených sazeb DPH do jedné na 12 procent, které dnes schválila vláda, bude znamenat, že nová snížená sazba bude v Česku ve srovnání s unijními zeměmi, které mají jen jednu sníženou sazbu, nejvyšší. Pouze dvě sazby DPH má nyní v EU jen pět zemí. Současná základní sazba 21 procent patří v rámci EU spíše k průměrným. Podle unijních norem nesmí být základní sazba DPH nižší než 15 procent. Zajímavostí je situace v Dánsku, které má jako jediné jednotnou sazbu DPH (ve výši 25 procent). Některé země, například Francie, Itálie nebo Irsko, mají podle údajů Eurostatu "super" sníženou sazbu.
Z daňových úlev vláda navrhuje snížení slevy na dani na manželku, která se omezí na manžela či manželku pečující o dítě pouze do tří let věku. Dalšími opatřeními má být zrušení takzvaného školkovného, tedy slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení, nebo zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům. Vyplývá to z materiálů ministerstva financí. Vláda avizovala zrušení 22 daňových výjimek v rámci konsolidačního balíčku.
Vláda se chystá dnes zveřejnit svůj konsolidační balíček a reformu penzí. S představováním souboru opatření chce začít symbolicky v 11:55, tedy za pět minut dvanáct. O jednotlivých záměrech ke snížení zadlužování státu a k ozdravení veřejných financí jednali zástupci koaličních stran řadu týdnů, jednání ukončili teprve ve středu odpoledne. Prezident Petr Pavel ve středu Českému rozhlasu řekl, že konsolidační balíček má obsahovat 55 opatření. Vládní politici je zatím nechtěli přiblížit. Komentovat nechtěli ani plánované změny penzí.
Komentář Lukáše Kovandy: Současná vláda vytvořila za čtyři měsíce „sekeru“ ve státním rozpočtu za 200 miliard korun. Tu samou „sekeru“ – v očištění o inflaci – vytvořily obě Klausovy vlády, Tošovského vláda a vláda Zemanova v letech 1993 až 2001.
Podpora práce v důchodovém věku by se mohla od července příštího roku změnit. Místo mírného navyšování penze by se seniorům a seniorkám mohly odpustit sociální odvody. Zůstalo by jim tak 6,5 procenta peněz ze základu výdělku. Obdobně by se odvodová sazba snížila i živnostníkům.
Komentář Lukáše Kovandy: Za první tři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 166,2 miliardy korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtvrtletí byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 125,2 miliardy korun.
Vláda je podle předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše absolutně neschopná snížit inflaci. Měla by vyvlastnit polostátní společnost ČEZ, řekl dnes ve Sněmovně bývalý předseda vlády v dalším projevu, jehož cílem je alespoň oddálit schvalování sporné vládní novely o omezení růstu penzí. Babiš zopakoval, že jediným receptem na snížení inflace je zastropování cen elektřiny, k čemuž vyzýval už před rokem. Náklady by podle expremiérových představ měl zaplatit ČEZ. Jeho dnešní vystoupení trvalo zhruba 2,5 hodiny.
Vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) ostře kritizuje vládu za to, že s nimi nejedná o reformě penzí. Označuje to za narušení sociálního dialogu. Největší odborová centrála kvůli tomu píše premiérovi Petrovi Fialovi (ODS). Žádá o projednání návrhů na změnu penzijního systému na březnové tripartitě. Novinářům to dnes řekl předák ČMKOS Josef Středula.
Opozici se ani na druhý pokus nepodařilo ve Sněmovně svrhnout vládu premiéra Petra Fialy (ODS). Proti vyslovení nedůvěry vládě hlasovali v noci na dnešek podle očekávání poslanci všech pěti koaličních stran. Návrh podpořili jen poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Kabinet ODS, STAN, KDU-ČSL,TOP 09 a Pirátů tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Debata zabrala dva jednací dny a celkově trvala více než 25 hodin. Prezidentský kandidát a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se sněmovního jednání o nedůvěře vládě neúčastnil a nedorazil ani na hlasování.
Komentář Lukáše Kovandy: Ve třetím čtvrtletí roku 2022 hospodařily vládní instituce České republiky s dosud nejvyšším dluhem v historii, vyplývá z dnešních čísel ČSÚ. Dosáhl úrovně 2982,5 miliardy korun, což odpovídá 45,2 procenta hrubého domácího produktu. Dosud nikdy v historii česká vláda nehospodařila s vyšším dluhem v poměru k HDP. Pouze v prvním čtvrtletí roku 2013 hospodařila se shodně vysokým dluhem, tedy 45,2 procenta.
Důchodový systém v Česku by se mohl proměnit od roku 2025. Novelu důchodového zákona, která by měla penze reformovat, plánuje ministerstvo práce vládě poslat letos v září. S důchodovou normou má resort předložit i novelu o sociálním pojištění. Také ta má začít platit v roce 2025. Vyplývá to z legislativního plánu vlády na letošní rok. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív řekl, že návrh reformy připraví letos. Opakovaně také uvedl, že rodičům by důstojný důchod z veřejného systému měla zaručit výchova dětí a bezdětní by si měli na stáří víc spořit.
Vláda dnes rozhodla o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Opatření ma zabránit růstu nákladu na distribuci energií. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Kompenzace za zastropování podle materiálů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyjdou na 22,6 miliardy korun.
Komentář Lukáše Kovandy: Kabinet Petra Fiala v prvním roce své vlády čelil nečekaně složitým okolnostem, které však alespoň z ekonomického hlediska nelze srovnávat s těmi z covidového roku 2020. Tehdy se ekonomika hluboce propadla, nejvíce v historii ČR, zatímco letos poroste. Proto i přes složité okolnosti kabinet měl a mohl naplňovat více slibů ze svého programového prohlášení.
Komentář Lukáše Kovandy: Je dobře, že se opět začalo mluvit o zpoplatnění školství. Vysoké školy by určitě zpoplatněny být měly. Argumentem není jenom navýšení příjmů veřejné kasy a žádoucí zkvalitnění výuky. Argumentem je i motivační prvek, který zpoplatnění má.
Komentář Lukáše Kovandy: I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
Komentář Lukáše Kovandy: Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Starobní důchody v Česku se od ledna zvýší průměrně o 825 korun. Solidární základní část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí se zvedne o 140 korun.
Vláda měla podle expremiéra Andreje Babiše (ANO) zastropovat zisky výrobců elektřiny, nikoli ceny u distributorů. Pomoc firmám kvůli vysokým cenám energií pak musí mít transparentní pravidla, některé podniky situaci jinak neustojí, řekl Babiš v rozhovoru ČTK. Stěžoval si na chování vládní koalice ve Sněmovně, je podle něj arogantní a nedá opozici prostor k odborné diskusi o návrzích.
Komentář Lukáše Kovandy: Snížit cenu elektřiny v ČR může Fialova vláda několika způsoby.
Komentář Lukáše Kovandy: Ministerstvo financí navrhuje zastropovat marže čerpacích stanic a distributorů pohonných hmot. Činí tak v reakci na výsledek červencového sledování marží. Ta se v případě benzínu a nafty pohybovala v průměru pro oba druhy pohonných hmot kolem úrovně 5,50 koruny na litr. Přitom v lednu a v únoru, před ruskou invazí na Ukrajinu, se marže benzínu pohybovala kolem 2,60 koruny na litr a marže nafty kolem 3,40 koruny za litr.
Komentář Lukáše Kovandy: Ministr financí Zbyněk Stanjura dnes definitivně potvrdil, že vláda hodlá porušit svůj klíčový slib, totiž slib nezvyšovat daně. Žádná diskuse o zvedání daní není podle něj v tuto chvíli tabu.
Vláda je připravena vydat na úsporný tarif z rozpočtu víc než 50 miliard korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) minulý týden na svém twitteru oznámil, že kabinet návrh tarifu projedná 22. června. Už dřív uvedl, že nižší cena se bude týkat elektřiny i plynu. Náklady státního rozpočtu na tuto pomoc odhadl před časem mezi 16 až 24 miliardami korun.
3. dubna 2025 12:13
3. dubna 2025 11:32
2. dubna 2025 11:49
1. dubna 2025 12:29
1. dubna 2025 12:11
31. března 2025 9:54
31. března 2025 9:30
30. března 2025 19:09
29. března 2025 22:46
28. března 2025 18:55
28. března 2025 10:03
28. března 2025 9:03
27. března 2025 14:02
27. března 2025 13:06
27. března 2025 12:11
27. března 2025 12:00
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 25% cla na dovoz automobilů vyrobených mimo USA, přičemž tato opatření vstoupí v platnost 2. dubna. V reakci na tuto novinku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila lítost a EU její rozhodnutí důkladně prozkoumá. Trump rovněž odložil výběr cla na automobilové díly o měsíc. Tento krok způsobil pokles akcií automobilek na asijských burzách a očekává se, že výprodeje se rozšíří i na evropské a americké trhy. Uvedl to server CNBS.
Zdroj: Radovan Majer
V prvních hodinách po oznámení poškozují Trumpova nová cla nejvíce americké akcie a dolar, méně pak akcie asijské a evropské. Zato libra, euro, jen, ale i česká koruna posilují.
