Dopady vládního balíčku nejvíce pocítí rodiny s dětmi a průměrným příjmem

Vládní konsolidační balíček, jehož cílem je snížit deficit veřejných financí, se dotkne většiny obyvatel České republiky. Nejvíce však zasáhne rodiny s průměrnými příjmy. Například zaměstnanec s příjmem 40 tisíc korun hrubého a dvěma dětmi staršími 3 let, který uplatňuje slevu na manžela či manželku, přijde za rok o 44 tisíc korun, v přepočtu tedy o necelé 4 tisíce měsíčně. Pokud vydělává 20 tisíc hrubého, přijde za rok o 6 600 korun. Pokud by vydělával 140 tisíc, pohorší si o 70,5 tisíce korun. Vyplývá to z modelových výpočtů poradenské společnosti BDO.

Ilustrační fotografie
reklama

„Rozhodli jsme se podívat na konkrétní příklady zaměstnanců a OSVČ a dopadů navrhovaných vládních opatření. Z našich výpočtů vyplývá, že v procentuálním vyjádření vůči čistým příjmům změny nejvíce pocítí rodiny s dětmi a průměrnými příjmy, jejichž čisté příjmy se můžou snížit až o desetinu,“ říká Monika Lodrová ze společnosti BDO, která vede oddělení věnující se dani z příjmu fyzických osob. S vyšší mzdou totiž podle ní lidé sice přijdou v důsledku konsolidačního balíčku o vyšší částku, v poměru k jejich současným čistým příjmům to ale bude pouze přibližně o 5 %. Dopad však může být i vyšší z důvodu navrhovaného zrušení osvobození od daně tradičních benefitů zaměstnanců jako jsou poukazy na sportovní a kulturní vyžití či rekreaci.

Hlavním důvodem, proč by si nejvíce pohoršili lidé s průměrnými příjmy a dětmi, je navrhované zrušení slevy na manžela či manželku s vlastními příjmy do 68 tisíc korun a zrušení školkovného. Zatímco zaměstnanec s nižšími příjmy má tak nízkou daňovou výměru, že tyto slevy dosud nevyužíval vůbec nebo jen v omezené míře, zaměstnanec s průměrnými příjmy je dokázal využít na maximum. Namísto daňového bonusu ho tak na konci roku nově čeká daňová povinnost. Zároveň pak novela počítá se znovuzavedením platby nemocenského pojištění zaměstnanci, což zvýší maximální pojistné odvody zaměstnance z 11 % na 11,6 %. Má také dojít ke snížení limitu pro vyšší daňovou sazbu 23 % z 48násobku průměrné mzdy (ca. 1,9 milionů korun za 2023) na 36násobek průměrné mzdy (ca. 1,5 milionů korun za 2023).

OSVČ si v prvním roce nové úpravy pohorší méně než zaměstnanci

Oproti zaměstnancům nečekají OSVČ s obdobnými měsíčními příjmy tak zásadní změny. U živnostníků a podnikatelů s příjmy 35 tisíc měsíčně využívající paušální výdaje 60 % daňová povinnost nevzniká, ani vznikat nebude. Jen kvůli navýšení sociálního pojištění jim nově bude zbývat o přibližně 7 tisíc korun za rok méně. Vyměřovací základ by se měl však dále zvyšovat i v následujících letech, což by v roce 2026 mělo znamenat navýšení minimálních odvodů přibližně o 60 % oproti současnému stavu.

OSVČ s příjmy 60 tisíc měsíčně a zároveň dvěma dětmi staršími 3 let, přičemž si uplatňoval slevu na manžela či manželku, pocítí změny o něco více. Místo daňového bonusu 37,5 tisíce korun ročně bude nově dostávat jen lehce přes 25 tisíc. „V celkovém součtu s pojistným si pohorší za rok o 16,5 tisíce korun,“ vypočítává Monika Lodrová. OSVČ ve stejné rodinné situaci a s ještě vyššími příjmy, konkrétně s 140 tisíci korun měsíčně, na daňový bonus nově nedosáhnou a ročně zaplatí na dani a odvodech o 52 tisíc korun více, což je o 3,4 % současných čistých příjmů.

Vládou navrhované změny jsou snahou zvýšit příjmy státní kasy, které v různé míře pocítí všichni zaměstnanci a podnikatelé. Změny by měly být účinné od roku 2024. „Nicméně zákon je na počátku legislativního procesu, a není tedy zřejmé, jaká bude jeho konečná podoba. Momentálně je návrh v připomínkovém řízení,“ komentuje Monika Lodrová, daňová poradkyně z BDO.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky