Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dluh české vlády vystoupal nejvýše v historii, a to i ten v poměru k HDP. Poslední čas na nápravu má vláda po prezidentských volbách

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jan Zýka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Ve třetím čtvrtletí roku 2022 hospodařily vládní instituce České republiky s dosud nejvyšším dluhem v historii, vyplývá z dnešních čísel ČSÚ. Dosáhl úrovně 2982,5 miliardy korun, což odpovídá 45,2 procenta hrubého domácího produktu. Dosud nikdy v historii česká vláda nehospodařila s vyšším dluhem v poměru k HDP. Pouze v prvním čtvrtletí roku 2013 hospodařila se shodně vysokým dluhem, tedy 45,2 procenta.

V prvním čtvrtletí roku 2013 ale vrcholila tehdejší recese tuzemské ekonomiky, navazující ještě na evropskou dluhovou krizi a globální finanční krizi. V současnosti jsou vyhlídky horší, neboť Česko ve třetím loňském čtvrtletí do technické recese teprve vstoupilo a nelze vyloučit, že v ní zůstane také v roce 2023.

To znamená, že veřejné zadlužení v poměru k HDP dále trendově poroste, byť by do konce řádného funkčního období současné vlády, tj. do roku 2025, nemělo překročit úroveň 50 procent. To je stále přijatelný vývoj, jak z hlediska tuzemského, tak mezinárodního. Z hlediska tuzemského je legislativně stanovena dluhová brzda na úrovni zadlužení 55 procent HDP. Z hlediska mezinárodního mají klíčové slovo ratingové agentury. Dvě ze tří světově významných ratingových agentur sice Česku loni zhoršily ratingový výhled ze „stabilního“ na „negativní“, ale samotný rating ponechaly. Česko má stále nejlepší ratingové hodnocení ze všech zemí bývalého východního bloku.

Trendový nárůst zadlužení je ale i tak vztyčeným prstem směrem k vládě. Ta by měla využít „okno příležitosti“, které jí otevírá harmonogram polických voleb a dalších politických událostí a po blížících se prezidentských volbách přijít se zásadními kroky, které ideálně postupně poměr zadlužení k HDP plně stabilizují, alespoň ve střednědobém horizontu. Tyto politicky citlivé a nepopulární kroky by měly být patrné už v rozpočtu na rok 2024. V příštím roce už potenciální ochota vládních politiků ke škrtům a dalším ozdravným krokům nebude slabší, neboť se budou blížit volby parlamentní. Právě proto se „okno příležitosti“ otevírá právě v letos, v rámci přípravy státního rozpočtu na rok 2024.

Pro letošní rok vláda hospodaří s plánovaným schodkem státního rozpočtu 295 miliard korun. Národní rozpočtová rada ale míní, že takový schodek je nerealistický a že deficit ve skutečnosti bude činit nejspíše 350 nebo 360 miliard korun. V takovém případě by o ozdravování veřejných financí nebylo možné hovořit ani náznakem.

Témata:  vláda,  státní dluh,  HDP

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

Hypotéky zdražují, i když ČNB sazby nemění. Co se děje v zákulisí bank

Představte si podnik, který si může sám, ťuknutím do klávesnice počítače, vytvářet to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak nějak přitom fungují komerční banky. Když vám schválí hypotéku, vytvářejí nové peníze. Proč tedy momentálně hypotéky tolik zdražují, když peníze na ně pořád „stojí“ jen pár ťuknutí do klávesnice? A proč vlastně banky tolik lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“? 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Česká národní banka (ČNB)

Komentář

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.