Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dluh české vlády vystoupal nejvýše v historii, a to i ten v poměru k HDP. Poslední čas na nápravu má vláda po prezidentských volbách

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jan Zýka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Ve třetím čtvrtletí roku 2022 hospodařily vládní instituce České republiky s dosud nejvyšším dluhem v historii, vyplývá z dnešních čísel ČSÚ. Dosáhl úrovně 2982,5 miliardy korun, což odpovídá 45,2 procenta hrubého domácího produktu. Dosud nikdy v historii česká vláda nehospodařila s vyšším dluhem v poměru k HDP. Pouze v prvním čtvrtletí roku 2013 hospodařila se shodně vysokým dluhem, tedy 45,2 procenta.

V prvním čtvrtletí roku 2013 ale vrcholila tehdejší recese tuzemské ekonomiky, navazující ještě na evropskou dluhovou krizi a globální finanční krizi. V současnosti jsou vyhlídky horší, neboť Česko ve třetím loňském čtvrtletí do technické recese teprve vstoupilo a nelze vyloučit, že v ní zůstane také v roce 2023.

To znamená, že veřejné zadlužení v poměru k HDP dále trendově poroste, byť by do konce řádného funkčního období současné vlády, tj. do roku 2025, nemělo překročit úroveň 50 procent. To je stále přijatelný vývoj, jak z hlediska tuzemského, tak mezinárodního. Z hlediska tuzemského je legislativně stanovena dluhová brzda na úrovni zadlužení 55 procent HDP. Z hlediska mezinárodního mají klíčové slovo ratingové agentury. Dvě ze tří světově významných ratingových agentur sice Česku loni zhoršily ratingový výhled ze „stabilního“ na „negativní“, ale samotný rating ponechaly. Česko má stále nejlepší ratingové hodnocení ze všech zemí bývalého východního bloku.

Trendový nárůst zadlužení je ale i tak vztyčeným prstem směrem k vládě. Ta by měla využít „okno příležitosti“, které jí otevírá harmonogram polických voleb a dalších politických událostí a po blížících se prezidentských volbách přijít se zásadními kroky, které ideálně postupně poměr zadlužení k HDP plně stabilizují, alespoň ve střednědobém horizontu. Tyto politicky citlivé a nepopulární kroky by měly být patrné už v rozpočtu na rok 2024. V příštím roce už potenciální ochota vládních politiků ke škrtům a dalším ozdravným krokům nebude slabší, neboť se budou blížit volby parlamentní. Právě proto se „okno příležitosti“ otevírá právě v letos, v rámci přípravy státního rozpočtu na rok 2024.

Pro letošní rok vláda hospodaří s plánovaným schodkem státního rozpočtu 295 miliard korun. Národní rozpočtová rada ale míní, že takový schodek je nerealistický a že deficit ve skutečnosti bude činit nejspíše 350 nebo 360 miliard korun. V takovém případě by o ozdravování veřejných financí nebylo možné hovořit ani náznakem.

Témata:  vláda,  státní dluh,  HDP

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

EET se vrací, s ní i školkovné a studentská sleva. Restaurace čeká nižší DPH

Návrat elektronické evidence tržeb od ledna příštího roku není jedinou změnou, kterou nově schválený zákon přinese. Daňový balíček spojený s EET 2.0 obnovuje školkovné a studentskou slevu na dani, snižuje DPH u nealkoholických nápojů podávaných v gastronomii, osvobozuje část spropitného zaměstnanců od daní a odvodů a vrací daňové zvýhodnění tichého vína poskytovaného jako firemní dar. Nová pravidla začnou platit od 1. ledna 2027.