Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč odbory balíček ve skutečnosti tolik naštval? Bojí se o stravenky, multisportky a o to, že ztratí nátlakovou sílu svého lobbingu

Vláda ČR
Vláda ČR
Foto: Vlada.cz

Komentář Lukáše Kovandy: Předáci odborů patří k nehlasitějším kritikům konsolidačního balíčku, jejž vláda představila ve čtvrtek minulý týden. Ještě týž den, několik hodin poté, svolal svoji tiskovku šéf největší odborové organizace, ČMKOS, Josef Středula. Nemohl mít tak rychle zpracovánu žádnou zevrubnější dopadovou analýzu balíčku. Tím méně, že vláda sama byla při jeho představování dosti nešťastně skoupá na zásadní detaily. A někdy nejen na detaily. Třeba i na to, jaké dotace za desítky miliard vlastně hodlá vůbec škrtat.

To však Středulovým odborům nebránilo v tom, aby balíček okamžitě podrobily zdrcující kritice. Tu posléze vystupňovaly, když se na údajně typické rodině snaží demonstrovat dopad balíčku. Ten měl být původně přes 100 tisíc korun ročně, ale s touto částku přišlo ve stejném čase také opoziční hnutí ANO. Takže zřejmě i proto odbory ještě „přihodily“. Negativní dopad balíčku na běžnou rodinu je tak prý dokonce až takřka 180 tisíc korun ročně. 

Odbory pracují s modelovým příkladem rodiny dvou dospělých a jednoho dítěte. Takových je v Česku dle nejnovějších dat ČSÚ celkem zhruba 705 tisíc. Pokud by opravdu byl dopad na každou z nich až 180 tisíc korun ročně, stát by mohl jen z tohoto titulu snížit už příští rok rozpočtový schodek o nějakých 127 miliard. Místo to ale z důvodu vyšší daňové a odvodové zátěže plánuje snížit schodek jen o nějakých 30 miliard, a zdaleka pouze ne zatížením rodin s jedním dítětem. Je tedy evidentní, že odbory dopad balíčku mnohonásobně nadsazují.

Proč tak činí?

Odbory ve skuteční hněvá zejména zrušení daňového zvýhodnění řady zaměstnaneckých benefitů, které představuje nepříliš skloňovaný objektivní přínos konsolidačního balíčku. Stejně tak odbory rozhořčuje zamýšlené ukončení daňového zvýhodnění odborářských příspěvků.

Z makroekonomického hlediska je správné, že vláda hodlá ke zrušení zmíněných daňových zvýhodnění přistoupit. Akorát měla veřejnosti věc lépe vysvětlovat.

Je to vlastně prosté. Kdo nemá benefit multisportky, platí proti své vůli ze svého jiným a cizím zaměstnancům, kteří ji mají, bazén či posilovnu. Kdo nemá stravenky, platí ze svého obědy těm zaměstnancům, třeba z druhého konce republiky, kteří je mají. A ještě na tomto nedobrovolném přesunu bohatství od jedněch k druhým prakticky bezpracně a neproduktivně bohatnou firmy, které jej zajišťují; které stravenky či multisportky vydávají. A které částí takto ukořistěných peněz evidentně zlobbovaly i odboráře.

Zrušení daňového zvýhodnění odborářských příspěvků zase potenciálně snižuje finanční atraktivitu členství v odborech, což může snížit nátlakovou sílu této zatím velmi početné lobbistické organizace. I to pochopitelně její předáky tolik děsí.      

Témata:  odbory vláda ekonomika

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.