Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nynější vláda se zadlužuje 25krát rychleji než vlády 90. let

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jan Zýka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Současná vláda vytvořila za čtyři měsíce „sekeru“ ve státním rozpočtu za 200 miliard korun. Tu samou „sekeru“ – v očištění o inflaci – vytvořily obě Klausovy vlády, Tošovského vláda a vláda Zemanova v letech 1993 až 2001.

Bez očištění o inflaci – tedy nominálně – letos vznikl za čtyři měsíce schodek odpovídající souhrnnému deficitu státního rozpočtu období let 1993 až 2002. 

Vrátíme-li se k reálnému vyjádření, na co tedy bylo v 90. letech a na přelomu milénia, tedy v letech 1993 až 2001, potřeba více než osmi let, to nyní vláda „stíhá“ za čtyři měsíce. Nynější vláda se tedy letos zadlužuje, resp. prohlubuje schodek svého rozpočtu, reálně zhruba 25krát rychleji než kabinety úřadující v 90. letech.

V 90. letech přitom česká ekonomika reálně rostla citelně rychleji než dnes, takže na tehdejší nárůst veřejného zadlužení si celkem pohodlně vydělala a Česko tudíž drželo jeho podíl na HDP na bezproblémové úrovni. Ne tak dnes.

Témata:  vláda státní rozpočet státní dluh

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.