Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda zrušila devět dávných usnesení, kterými se svěřily pozemky k užívání Rusku

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jan Zýka / INCORP images

Vláda dnes zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu nemovitosti do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. Schválení materiálu ČTK potvrdilo ministerstvo zahraničních věcí. Informoval o tom i ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Rusko podle české diplomacie pozemky využívá k jiným než diplomatickým účelům, takže není důvod je nadále poskytovat bezplatně.

Věc se týká pražských bytů u ambasády, ale také budov v Brně, Karlových Varech či rekreačních objektů ve Vlkančicích nebo v Jevanech. Dnešní zrušení usnesení se podle informací ČTK dotkne celkem 59 pozemků. Rusko bude muset plnit k dotčeným nemovitostem příslušné daňové povinnosti. Namísto bezplatného užívání navíc bude možné sjednat užívání na základě nájemních smluv, případně přistoupit k jiným řešením prospěšnějším pro ČR.

"Zrušili jsme rozhodnutí vlády učiněná pod hlavněmi ruských tanků po okupaci naší země, která dodnes umožňovala Rusku bezplatně využívat rozsáhlé pozemky na našem území. Neoprávněné zisky z užívání těchto pozemků nesmí sloužit k podpoře současné okupace Ukrajiny," uvedl Dvořák na twitteru.

Ministr zahraniční Jan Lipavský (Piráti) návrh předložil vládě už v březnu, kvůli dodatečnému právnímu posouzení záležitosti ale materiál tehdy z jednání stáhl.

Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy po předloňském zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Počet ruských diplomatů v ČR byl dále snížen i po loňské ruské invazi na Ukrajinu. Na ruském velvyslanectví v Praze aktuálně působí šest diplomatů. Právě nízký počet diplomatů a pracovníků ruské ambasády je jedním z hlavních argumentů ministerstva, podle kterého velvyslanectví nemůže vysoký počet nemovitostí využívat výhradně k diplomatickým účelům.

Česko o věci Rusko opakovaně informovalo. Ministerstvo zahraničí podle důvodové zprávy, kterou má ČTK k dispozici, vedlo s ruskou ambasádou debaty o vymezení nemovitostí sloužících k diplomatickým účelům, včetně s tím souvisejících podmínek jejich užívání. Rusko to odmítlo, proto ministerstvo v červenci 2020 nótou informovalo, že Česko od daného termínu nemovitosti nesloužící k diplomatickým účelům za místnosti mise neuznává.

Od května 2022 také pozbyly objekty bývalých ruských generálních konzulátů v Karlových Varech a Brně status konzulárních místností.

Některé z nemovitostí jsou podle ministerstva využívány ke komerčním účelům, Rusko se tak bezdůvodně obohacuje při bezplatném užívání pozemků. "Pro úplnost je současně třeba dodat, že celková rozloha pozemků bezplatně užívaných Ruskou federací v České republice (92.001 metrů čtverečních (m2), z toho 87.863 m2 státních) a Českou republikou v Ruské federaci (26.875 m2) zdaleka nerespektuje princip reciprocity," uvedl resort.

Ministerstvo upozornilo na možnost, že krok povede k ruské reakci s ohledem na Český dům v Moskvě, který sice vlastní Česko, nachází se ale na pozemku v majetku Ruska. "Určitým 'zajišťovacím' institutem za tímto účelem zůstává objekt tzv. 'Ruské školy', jehož užívání k diplomatickým účelům je rovněž přinejmenším sporné, avšak s ohledem na existenci mezivládní dohody a s přihlédnutím k tomu, že se jedná o objekt využívaný ke státním nekomerčním účelům, předmětem navrhovaného narovnání není," uvedl resort. Ruská škola od vyhoštění ruských diplomatů nefunguje.

Ministerstvo zvažovalo jednání s Ruskem za účelem výměny Českého domu za některé nemovitosti užívané Ruskem v Praze, po invazi na Ukrajinu jsou ale podle úřadu šance na jednání s pozitivním výsledkem mizivé.

Témata:  vláda Česko Rusko

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 9:38

Bloomberg: Češi opět nakupují ruský plyn, podrývají evropskou energetickou nezávislost

Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg. Česko tak podle ní patří k několika zemím, které hatí celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských dodávek energií. Taková snaha je skutečností uplynulých dvou let, po ruské invazi na Ukrajinu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy