Bouře nad Londýnem: Tohle všechno hrozí Britům. Brexit bez dohody, odklad nebo druhé referendum?
Další možné scénáře brexitového vývoje (britský parlament dnes schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu):
Další možné scénáře brexitového vývoje (britský parlament dnes schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu):
Britský parlament dnes večer schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu. Kabinet chce o odložení termínu odchodu země z Evropské unie z 29. března na 30. června požádat Brusel v případě, že britští poslanci do 20. března schválí dohodu o brexitu, kterou loni s bruselskými vyjednavači dojednala premiérka Theresa Mayová.
Po úterním odmítnutí brexitové dohody, kterou Dolní sněmovně opakovaně předložila premiérka Theresa Mayová, se dnes poslanci připravují na hlasování o tom, zda vyloučit odchod Británie z Evropské unie bez dohody. K vládnímu textu předložili zákonodárci šest pozměňovacích návrhů. Druhému odmítnutí brexitové dohody britskými poslanci se dnes věnoval evropský tisk, přičemž řada komentářů hovoří o hrozbě chaosu. Pro případ, že by k neřízenému brexitu nakonec skutečně došlo, zveřejnila dnes britská vláda chystaná celní opatření. Podle českého premiéra Andreje Babiše není vyloučené druhé referendum.
Debakl s brexitem se blíží k papírovému rozuzlení, ale kolem celého tématu je jen málo jistot. Britský parlament je stále rozdělen a britské politické elity zřejmě nevědí, co vlastně chtějí, informuje Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank.
O britském flirtu s katastrofou, hrozícím chaosu nebo pokračujícím období nejistoty a těžké krizi britské politiky píší německá média poté, co britský parlament v úterý opět jasnou většinou hlasů odmítl brexitovou dohodu. Jako nejlepší možné východisko ze současné situace někteří komentátoři vidí další referendum.
Britský parlament v úterý opět jasnou převahou hlasů odmítl brexitovou dohodu, ve středu proto bude hlasovat, zda chce Evropskou unii opustit zcela bez dohody. Premiérce Therese Mayové v prosazení dohody nepomohlo ani to, že po dohodě s předsedou Evropské komise brexitový balíček na poslední chvíli v pondělí doplnila ve snaze vyhovět kritikům takzvané irské pojistky. Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn po hlasování prohlásil, že je načase vypsat nové parlamentní volby. EU prostřednictvím mluvčího předsedy Evropské rady Donalda Tuska sdělila, že je hlasováním zklamána.
Evropská unie a Británie se zavázaly, že učiní vše, aby do konce roku 2020 našly náhradní řešení za spornou irskou pojistku. Vyplývá to ze společného prohlášení, na němž se v pondělí večer ve Štrasburku shodla britská premiérka Theresa Mayová a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle Mayové další doplněk dohody zajišťuje, že EU se nebude moci snažit uplatňovat tuto pojistku neomezeně dlouhou dobu. Premiérka se tím pokusila přesvědčit poslance, aby v dnešním hlasování v Dolní sněmovně podpořili brexitovou dohodu. Vůdce opozice Jeremy Corbyn však jednání označil za neúspěch a smlouvu chce opět odmítnout.
Velká Británie by měla opustit Evropskou unii koncem března 2019. Poradenská společnost Bisnode, která dlouhodobě sleduje vzájemné vazby a propojení mezi ekonomickými subjekty, zveřejnila analýzu, ve které porovnává, jak se brexit vyvíjí z pohledu podnikání britských firem v České republice. Aktuální data naznačují, že se britský kapitál z ČR stahuje. Počet firem s britskými majiteli se za poslední rok snížil o 3,3 % a objem kapitálu v základním jmění českých firem o 15 %.
Britský odchod z Evropské unie, ať už se odehraje koncem tohoto měsíce či později, na základě smlouvy či bez ní, bezprostředně ovlivní život velké skupiny britských občanů, kteří nyní žijí v ostatních zemích EU. Evropská komise v minulých letech nejčastěji uváděla, že jich je necelých 1,3 milionu, dostupné statistiky ale ukazují o něco málo nižší údaje.
Britský obchodní řetězec Asda se rozhodl vyřadit do konce dubna z nabídky kuchyňské nože v reakci na výrazný nárůst případů pobodání, jejichž oběťmi jsou hlavně mladí lidé. Minulý víkend byli v Londýně a Manchesteru zabiti nožem dva sedmnáctiletí Britové, počátkem tohoto týdne skupina útočníků ohrožovala noži studenty na koleji v hrabství Lancashire.
Čtyři dny před klíčovým hlasováním o brexitové dohodě v britském parlamentu dnes premiérka Theresa Mayová vyzvala poslance, aby dokument, který dojednala s Bruselem, podpořili. Jinak podle ní hrozí nejistota a to, že země nakonec Evropskou unii neopustí nikdy. Sedmadvacítku pak vyzvala k většímu úsilí při jednáních o případných změnách dokumentu tak, aby dohoda mohla projít. Členové Dolní sněmovny ji již jednou odmítli.
Britský ministr pro brexit Stephen Barclay požádal Evropskou unii o stanovisko k návrhu britských poslanců, jenž počítá s garantováním práv občanů EU v Británii a naopak bez ohledu na to, zda se zemi podaří 29. března opustit blok s dohodou o podmínkách odchodu. Její součástí je právě záruka stejných práv pro občany EU v Británii a pro Brity v zemích EU po brexitu. Ratifikace dokumentu ale vázne kvůli odporu britského parlamentu.
Fond ve výši 1,6 miliardy liber (47,7 miliardy Kč) má podpořit rozvoj chudších anglických měst po odchodu Velké Británie z Evropské unie v příštích šesti letech. "Prosperita v naší zemi se příliš dlouho šíří nespravedlivě. Chceme, aby fungovala pro všechny obce," vysvětlila dnes premiérka Theresa Mayová zřízení fondu. Více než polovina z uvedené částky má posloužit k vytváření nových pracovních míst a podpoře růstu na severu a ve středu Anglie. Opozice to podle BBC označila za úplatek, který má přimět poslance za tyto kraje k podpoře premiérčiny dohody o brexitu.
Britské továrny v únoru rušily pracovní místa a na odchod země z Evropské unie se připravovaly rekordní tvorbou zásob. Ukázaly to výsledky průzkumu mezi nákupními manažery, které dnes zveřejnila společnost IHS Markit.
V případě odchodu Velké Británie z Evropské unie bez dohody budou mít Britové v Česku až do konce příštího roku v některých oblastech stejná práva, jako by byli dál občany Evropské unie. Vládní předlohu dnes hladce schválil Senát, jak mu doporučily výbory. Zákon bude účinný jen v případě brexitu bez uzavření smlouvy mezi Spojeným královstvím a unií.
Premiérka Theresa Mayová dnes poprvé připustila, že Británie může požádat o odklad březnového termínu pro odchod země z Evropské unie. Poslancům v britském parlamentu ale řekla, že vláda o jednorázový a krátkodobý odklad požádá Brusel jen v případě, že britští zákonodárci při hlasování odmítnou podpořit vyjednanou dohodu o podmínkách odchodu z unie i možnost, že Británie 29. března opustí EU bez jakékoli dohody.
Více než polovina českých malých a středních firem očekává, že odchod Velké Británie z EU bude mít na českou ekonomiku negativní vliv. Naopak pozitivní dopad tzv. brexitu očekávají tři procenta dotázaných. Zhruba 37 procent firem žádnou změnu neočekává. Vyplývá to z průzkumu mezi 400 firmami v Indexu očekávání firem ČSOB. Zároveň se podle průzkumu tři čtvrtiny firem domnívají, že by ČR neměla z EU vystupovat.
České firmy od začátku roku ve Velké Británii méně investují. Velcí exportéři se také předzásobují či stahují některé své agendy z ostrovů do kontinentální Evropy. Vyplývá to z informací podnikatelských svazů a agentury CzechTrade. Dovoz z Británie se v posledních měsících propadá. V prosinci klesl již o 35 procent meziročně, za celý rok pak o 16,4 procenta. Český export na ostrovy se loni snížil na úroveň roku 2015, když klesl o 2,5 procenta, uvádí Český statistický úřad.
Britská premiérka Theresa Mayová čelí stále většímu tlaku na odklad odchodu Británie z EU, pokud se nepodaří dosáhnout dohody o něm, napsal dnes server BBC. Podle něj se několik umírněných konzervativních poslanců chystá ve středu v parlamentu předložit návrh, aby byl brexit odložen o dva měsíce, pokud nebude schválena dohoda o odchodu z EU do 13. března.
Anglikánská církev plánuje pět dní modliteb za hladký brexit a za chudé, které ekonomická nejistota pramenící z nadcházejícího odchodu Británie z Evropské unie nejvíce ohrožuje. Podle deníku The Guardian to v sobotu uvedl arcibiskup z Canterbury Justin Welby na generálním synodu anglikánské církve.
Už jen 37 dnů. Jen tolik zbývá do plánovaného odchodu Velké Británie z EU. Tím okamžikem se nejspíš výrazně zkomplikují cesty za prací Čechům, Slovákům i dalším osmi národnostem z nových členských zemí EU. Podle Petera Dosedly, CEO pracovní a personální agentury Manuvia, je však iluzorní spoléhat na to, že by se lidé pracující ve Spojeném království houfně vraceli domů na neobsazená pracovní místa. I přes chystaná omezení se britský trh bez zahraničních pracovníků neobejde. Podle Petera Dosedly je pracovní migrace totiž přirozenou součástí proměněných trhů práce ve vyspělých ekonomikách, včetně té britské.
Británie je schopna zvládat bezpečnostní rizika spojená s používáním zařízení čínské společnosti Huawei v domácích komunikačních sítích. Uvedl to dnes šéf britského Národního střediska kybernetické bezpečnosti (NCSC) Ciaran Martin. Británie podle něj zatím nezaznamenala žádné důkazy nekalých aktivit tohoto podniku. Čínská firma opakovaně odmítá obvinění ze strany Spojených států, že její produkty by mohl Peking využívat ke špionáži.
Senát zřejmě schválí návrh zákona, podle kterého budou mít Britové v Česku až do konce příštího roku v některých oblastech stejná práva, jako by byli dál občany Evropské unie. Předlohu dnes podpořil garanční ústavně-právní výbor hlasy všech přítomných členů. Zákon bude účinný jen v případě vystoupení Británie z Evropské unie bez dohody. Senátní plénum jej bude schvalovat za týden. Spojené království má unii opustit 29. března.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.