Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brexit: Odchod z EU se dotkne statisíců Britů, kteří žijí jinde v unii

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Britský odchod z Evropské unie, ať už se odehraje koncem tohoto měsíce či později, na základě smlouvy či bez ní, bezprostředně ovlivní život velké skupiny britských občanů, kteří nyní žijí v ostatních zemích EU. Evropská komise v minulých letech nejčastěji uváděla, že jich je necelých 1,3 milionu, dostupné statistiky ale ukazují o něco málo nižší údaje.

Nejpřesnější statistiku zřejmě nabídl v dubnu 2018 britský národní statistický úřad (ONS), podle kterého žilo k počátku ledna 2017 v EU jinde než v Británii a v Irsku celkem 784.900 britských občanů.

Evropská komise má k dispozici také odhad Organizace spojených národů OSN, založený na údajích z let 2010 a 2011, ovšem s projekcí změn až k roku 2017. Podle těchto dat žilo mimo Británii a Irsko asi 991.000 britských občanů. S připočtením 278.000 Britů žijících v Irsku je výsledek 1,27 milionu britských občanů, kteří si pro život vybrali jinou zemi EU.

Historicky i geograficky blízké Irsko přitom není zemí, kde jsou Britové k nalezení nejčastěji. Tou je Španělsko, v němž podle dat britského ONS žije 294.000 britských občanů a podle údajů OSN 278.000. Výraznou částí mezi nimi jsou podle ONS lidé nad 65 let, tedy Britové, kteří se rozhodli na důchod usadit v jižní Evropě. Podobně vysoký podíl starších osob vykazuje i britská komunita v Portugalsku, na Maltě, Kypru či v Bulharsku.

Naopak ČR je spolu s Finskem zemí, kde má britská komunita "expatů" největší podíl osob v produktivním věku. Ve Finsku je to podle ONS 88 procent, v ČR 87 procent. Britové v produktivním věku ale převažují nad jinými věkovými skupinami ve všech zemích EU, uvedl ONS.

Zajímavá může být v tomto ohledu také tabulka, kterou má k dispozici evropský statistický úřad Eurostat. Týká se počtu občanství, které v jiných zemích získali lidé původem z Británie a jasně z ní plyne růst zájmu o pas jiné země EU v letech 2016 a 2017, tedy po britském referendu o vystoupení z unie.

Britové však o občanství nežádají nějak hromadně. Nejvíce se tak Podle Eurostatu v roce 2017 dělo v Německu, v 6851 případě. Proti roku 2015 je to výrazný nárůst, tehdy se občany Německa stalo jen 594 lidí z Británie, stále je to ale jen malý díl ze skoro 97.000 Britů, kteří podle ONS v Německu dlouhodobě žijí. Z českého společenství 6300 občanů Británie požádalo v roce 2017 o české občanství podle Eurostatu 36 osob. Proti roku 2015 - kdy to byli lidé dva - je to také jasný vzrůst.

Témata:  Brexit Velká Británie EU

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.