Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brexit: Odchod z EU se dotkne statisíců Britů, kteří žijí jinde v unii

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Britský odchod z Evropské unie, ať už se odehraje koncem tohoto měsíce či později, na základě smlouvy či bez ní, bezprostředně ovlivní život velké skupiny britských občanů, kteří nyní žijí v ostatních zemích EU. Evropská komise v minulých letech nejčastěji uváděla, že jich je necelých 1,3 milionu, dostupné statistiky ale ukazují o něco málo nižší údaje.

Nejpřesnější statistiku zřejmě nabídl v dubnu 2018 britský národní statistický úřad (ONS), podle kterého žilo k počátku ledna 2017 v EU jinde než v Británii a v Irsku celkem 784.900 britských občanů.

Evropská komise má k dispozici také odhad Organizace spojených národů OSN, založený na údajích z let 2010 a 2011, ovšem s projekcí změn až k roku 2017. Podle těchto dat žilo mimo Británii a Irsko asi 991.000 britských občanů. S připočtením 278.000 Britů žijících v Irsku je výsledek 1,27 milionu britských občanů, kteří si pro život vybrali jinou zemi EU.

Historicky i geograficky blízké Irsko přitom není zemí, kde jsou Britové k nalezení nejčastěji. Tou je Španělsko, v němž podle dat britského ONS žije 294.000 britských občanů a podle údajů OSN 278.000. Výraznou částí mezi nimi jsou podle ONS lidé nad 65 let, tedy Britové, kteří se rozhodli na důchod usadit v jižní Evropě. Podobně vysoký podíl starších osob vykazuje i britská komunita v Portugalsku, na Maltě, Kypru či v Bulharsku.

Naopak ČR je spolu s Finskem zemí, kde má britská komunita "expatů" největší podíl osob v produktivním věku. Ve Finsku je to podle ONS 88 procent, v ČR 87 procent. Britové v produktivním věku ale převažují nad jinými věkovými skupinami ve všech zemích EU, uvedl ONS.

Zajímavá může být v tomto ohledu také tabulka, kterou má k dispozici evropský statistický úřad Eurostat. Týká se počtu občanství, které v jiných zemích získali lidé původem z Británie a jasně z ní plyne růst zájmu o pas jiné země EU v letech 2016 a 2017, tedy po britském referendu o vystoupení z unie.

Britové však o občanství nežádají nějak hromadně. Nejvíce se tak Podle Eurostatu v roce 2017 dělo v Německu, v 6851 případě. Proti roku 2015 je to výrazný nárůst, tehdy se občany Německa stalo jen 594 lidí z Británie, stále je to ale jen malý díl ze skoro 97.000 Britů, kteří podle ONS v Německu dlouhodobě žijí. Z českého společenství 6300 občanů Británie požádalo v roce 2017 o české občanství podle Eurostatu 36 osob. Proti roku 2015 - kdy to byli lidé dva - je to také jasný vzrůst.

Témata:  Brexit Velká Británie EU

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.