Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brexit: Odchod z EU se dotkne statisíců Britů, kteří žijí jinde v unii

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Britský odchod z Evropské unie, ať už se odehraje koncem tohoto měsíce či později, na základě smlouvy či bez ní, bezprostředně ovlivní život velké skupiny britských občanů, kteří nyní žijí v ostatních zemích EU. Evropská komise v minulých letech nejčastěji uváděla, že jich je necelých 1,3 milionu, dostupné statistiky ale ukazují o něco málo nižší údaje.

Nejpřesnější statistiku zřejmě nabídl v dubnu 2018 britský národní statistický úřad (ONS), podle kterého žilo k počátku ledna 2017 v EU jinde než v Británii a v Irsku celkem 784.900 britských občanů.

Evropská komise má k dispozici také odhad Organizace spojených národů OSN, založený na údajích z let 2010 a 2011, ovšem s projekcí změn až k roku 2017. Podle těchto dat žilo mimo Británii a Irsko asi 991.000 britských občanů. S připočtením 278.000 Britů žijících v Irsku je výsledek 1,27 milionu britských občanů, kteří si pro život vybrali jinou zemi EU.

Historicky i geograficky blízké Irsko přitom není zemí, kde jsou Britové k nalezení nejčastěji. Tou je Španělsko, v němž podle dat britského ONS žije 294.000 britských občanů a podle údajů OSN 278.000. Výraznou částí mezi nimi jsou podle ONS lidé nad 65 let, tedy Britové, kteří se rozhodli na důchod usadit v jižní Evropě. Podobně vysoký podíl starších osob vykazuje i britská komunita v Portugalsku, na Maltě, Kypru či v Bulharsku.

Naopak ČR je spolu s Finskem zemí, kde má britská komunita "expatů" největší podíl osob v produktivním věku. Ve Finsku je to podle ONS 88 procent, v ČR 87 procent. Britové v produktivním věku ale převažují nad jinými věkovými skupinami ve všech zemích EU, uvedl ONS.

Zajímavá může být v tomto ohledu také tabulka, kterou má k dispozici evropský statistický úřad Eurostat. Týká se počtu občanství, které v jiných zemích získali lidé původem z Británie a jasně z ní plyne růst zájmu o pas jiné země EU v letech 2016 a 2017, tedy po britském referendu o vystoupení z unie.

Britové však o občanství nežádají nějak hromadně. Nejvíce se tak Podle Eurostatu v roce 2017 dělo v Německu, v 6851 případě. Proti roku 2015 je to výrazný nárůst, tehdy se občany Německa stalo jen 594 lidí z Británie, stále je to ale jen malý díl ze skoro 97.000 Britů, kteří podle ONS v Německu dlouhodobě žijí. Z českého společenství 6300 občanů Británie požádalo v roce 2017 o české občanství podle Eurostatu 36 osob. Proti roku 2015 - kdy to byli lidé dva - je to také jasný vzrůst.

Témata:  Brexit,  Velká Británie,  EU

Aktuálně se děje

5. listopadu 2026 10:19

Fotovoltaika může domácnosti připravit o desetitisíce. Stačí jedna chyba ve smlouvě

Fotovoltaické elektrárny mohou domácnostem ušetřit peníze za spotřebovanou elektřinu, dokonce mohou elektřinu z nich vyrobenou prodávat dále. V poslední době však v naší spotřebitelské poradně řešíme otázky, které mají jedno společné – distributor elektřiny naúčtuje spotřebiteli náhradu škody za neoprávněnou dodávku elektřiny do sítě, protože za něho nikdo nepřevzal odpovědnost za odchylku. Ačkoliv se to zdá jako maličkost, můžete kvůli ní přijít o desetitisíce.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.