Už jen 37 dnů. Brexit zkomplikuje cesty za prací nejen Čechům

Už jen 37 dnů. Jen tolik zbývá do plánovaného odchodu Velké Británie z EU. Tím okamžikem se nejspíš výrazně zkomplikují cesty za prací Čechům, Slovákům i dalším osmi národnostem z nových členských zemí EU. Podle Petera Dosedly, CEO pracovní a personální agentury Manuvia, je však iluzorní spoléhat na to, že by se lidé pracující ve Spojeném království houfně vraceli domů na neobsazená pracovní místa. I přes chystaná omezení se britský trh bez zahraničních pracovníků neobejde. Podle Petera Dosedly je pracovní migrace totiž přirozenou součástí proměněných trhů práce ve vyspělých ekonomikách, včetně té britské.

Ilustrační fotografie
reklama

Referendu o odchodu Velké Británie z EU, v němž se 23. 6. 2016 vyslovilo skoro 17,5 milionu Britů pro odchod, předcházela vášnivá kampaň nově vznikajících malých stran. Ta se nesla hlavně na lince ohrožení pracovní imigrací z nových členských států EU. Ačkoliv dvouletá lhůta na doladění procesu odchodu Británie z EU vyprší již za několik dní, stále není jasné, zda, a jak k němu dojde. Na stole jsou v tuto chvíli čtyři scénáře Brexitu: dohoda, tzv. tvrdý Brexit bez dohody, odklad a nové referendum s nejistým výsledkem.

V tuto chvíli pracuje ve Spojeném království 3,7 milionu lidí ze všech členských zemí EU, z toho téměř milion Poláků, skoro 400 000 Rumunů, 200 000 Bulharů, 108 000 Litevců, téměř stejný počet Slováků a Maďarů a asi 60 000 Čechů. Lidé z nových členských států přicházejí do Británie primárně za prací, v menší míře za vzděláním; 
80 % má zaměstnání, ačkoliv jsou to ve velké míře – zdaleka však ne pouze – nízko kvalifikované pozice.

Britská vláda plánuje omezit čistou roční pracovní imigraci na 100 000 osob s tím, že dá přednost vysoce kvalifikovaným lidem. Méně kvalifikovaná místa pak mají být omezená kvótou – momentálně řádově na 20 000 osob, přičemž uchazeč z EU bude posuzován stejně, jako kdyby nebyl občanem EU. „Krátkodobé restrikce v počtu migrujících do Británie lze očekávat, avšak trh bude určovat kvóty velmi rychle. Pokud bude ekonomika požadovat zvýšení kvót, vláda na to bude reagovat, v tomto věřím na užitek a sílu trhu,“ říká Peter Dosedla, CEO skupiny Manuvia zaměřující se na personální leasing do výrobních firem.

Pracovní migrace: nadávka, nebo nutnost?

„Z pohledu trhů práce si položme základní otázku: Kdo nahradí asi tři miliony lidí, kteří pobývají ve Spojeném království legálně, a obsadili pozice, o které domácí obyvatelstvo z logických důvodů ztratilo zájem? Když díky růstu ekonomiky a poklesu nezaměstnanosti místní lidé už našli uplatnění v kvalifikovanějších a lépe placených pozicích?“ ptá se Peter Dosedla.

„Podle mého názoru, a už to vyplývá i z veřejných deklarací, zahraniční pracovníci nebudou nuceni opustit zemi a budou i nadále zastávat současné pracovní pozice. V době ekonomického růstu, neustálého zvyšování spotřeby i produkce není možné reagovat na proměněném pracovním trhu jinak než pohybem pracovní síly, resp. jejím dovozem. Stanovení bariér a kvót může způsobit to, že firmy budou chtít přestěhovat svůj byznys za hranice Spojeného království, což však nenajde dlouhodobou podporu u domácího obyvatelstva, tvořícího volební populaci. Proto se i Brexit bude v čase vyvíjet. Sám trh ukáže, co je možné „na papíře“ a jaká bude realita. Vášně spojené s odchodem a přípravou různých scénářů nabydou konkrétní kontury až v okamžiku dne „B“, tedy 
o půlnoci z 29. na 30. března středoevropského času,“ pokračuje Peter Dosedla.

Vrátí se Češi, Slováci a další národy domů?

„Teoreticky může Brexit podpořit nasycení hladových pracovních trhů ve střední Evropě. Velmi však pochybuji  o návratu východoevropských národů zpět do domovských zemí, tak jak to avizovala například česká nebo slovenská vláda. Polská vláda je v tomto směru zcela skeptická, maďarská spíše neutrální. Pokud v minulosti odcházeli konkrétně Češi nebo Slováci za prací jako levná pracovní síla, tyto rozdíly v posledních letech skoro zanikly. Odchod za prací je spíš věcí rovných šancí. V souvislosti s Brexitem lze podle mého názoru spíš očekávat změny hlavních migračních směrů a přesměrování toků do západní Evropy a na jih,“ uzavírá Peter Dosedla z Manuvie.

Bez cizinců to půjde jen těžko

Čistá migrace do Británie v období od června 2017 do června 2018 (tedy počet těch, kteří do Británie vstoupili, snížený o počet osob, které zase z Británie odcestovaly) činila 273 000 osob, a od konání referenda v roce 2016 má klesající tendenci. Celkový počet rezidentů ze zemí EU, žijících ve Velké Británii v roce 2017, byl 3,7 mil. osob, z toho 45 % ze „starých“ členských států. Ostatní lidé přišli z tzv. E8, tedy osmi států z regionu střední a východní Evropy přičleněných k EU v roce 2004 a z tzv. E2, tedy Rumunska a Bulharska, které byly k unii připojeny v roce 2007.

Lidé z nových členských států přicházejí do Británie hlavně pracovat. Plných 80 % má zaměstnání, zpravidla domluvené dopředu. V průměru pracují za nižší platy (podle národního statistického úřadu je medián hodinové mzdy lidí z „východní Evropy“ přibližně 8 liber, oproti více než 12 librám, které berou za hodinu práce lidé ze starých členských zemí EU). I přesto jsou pro britské hospodářství těžko postradatelní – pracují totiž často na pozicích, které Britové už nechtějí, přesto jsou ale tyto práce potřebné. Téměř čtvrtina pracuje v potravinářství, následuje obchod a logistika, pohostinství, zpracovatelský průmysl, stavebnictví a služby. I přes nízké mzdy zajišťují pozitivní tok plateb do britské státní pokladny – na daních odvedou více, než přijmou na dávkách. Teprve čas ukáže, zda se britská vláda skutečně uchýlí k restrikcím.  

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky