Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brexit: České firmy se bojí nejhoršího. Nikdo neví, co nastane

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

České firmy od začátku roku ve Velké Británii méně investují. Velcí exportéři se také předzásobují či stahují některé své agendy z ostrovů do kontinentální Evropy. Vyplývá to z informací podnikatelských svazů a agentury CzechTrade. Dovoz z Británie se v posledních měsících propadá. V prosinci klesl již o 35 procent meziročně, za celý rok pak o 16,4 procenta. Český export na ostrovy se loni snížil na úroveň roku 2015, když klesl o 2,5 procenta, uvádí Český statistický úřad.

"Registrujeme zejména dotazy k britskému automobilovému průmyslu, kdy firmy reagují na jistý propad výroby, který je zčásti přisuzován nejistotě spojené s brexitem. Zároveň firmy vykazují menší ochotu investovat větší sumy peněz, například do aktivit jako veletrhy a výstavy," uvedl vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně Martin Macourek. Řada britských firem podle něj uvažuje o přesunu sídla do EU, spíše však do finančních center jako je Frankfurt a Dublin či do Holandska než do ČR.

Podle Hospodářské komory řada firem veřejně nepřizná, že se na brexit nepřipravuje, aby neztratila kredit před veřejností i před konkurencí. "Pravdou je, že nějaké strategické plány "B" či "C" si mohou dovolit jen velké firmy, které do Británie (přímo či nepřímo) vyváží značnou hodnotu své produkce. Takové společnosti již přistoupily k některým krokům, jako je předzásobení, změny dodavatelů nebo stáhnutí některých agend z Británie do kontinentální Evropy," dodala hlavní analytička komory Karina Kubelková.

Cla, ale mnohdy i několikahodinové zdržení zboží na hranicích patří k nejhorším variantám, které firmy mohou očekávat v případě brexitu bez dohody. "Firmy se ale obávají například i toho, jak se bude vyvíjet britská certifikace pro dovoz produktů nebo administrativa DPH a spotřební daně. Pokud britské certifikační orgány vydaly nějaké homologace platné v celé EU, co nastane po odchodu z EU ?" ptá se Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy.

Kvůli odchodu Británie z EU bez dohody by české firmy mohly přijít přibližně o 30 miliard korun. Další desítky miliard by celá ekonomika ztratila kvůli nižším firemním investicím. Varianta vystoupení z EU bez dohody by pro podnikatele znamenala překážky v podobě cel, navýšení administrativy, pomalejší logistiku spojenou s pevnou hranicí nebo odlišné regulace.

Britové se pro odchod své země z EU vyslovili v referendu v roce 2016. Vystoupení Británie je naplánováno na 29. března letošního roku. Britská premiérka Theresa Mayová sice s EU připravila dohodu o podmínkách brexitu, parlament ji však odmítl. Odchod Spojeného království z EU bez jakékoliv dohody je proto stále reálnou variantou.

Obchodní výměna s Velkou Británií

Období Vývoz v tis. Kč Dovoz v tis. Kč 2010 124,923.430 49,151.569 2011 130,175.941 50,796.746 2012 147,084.135 52,185.536 2013 153,359.558 53,408.347 2014 184,039.741 68,124.915 2015 206,151.444 74,491.979 2016 208,166.531 93,238.859 2017 210,774.462 98,937.096 2018 205,579.654 82,678.153

zdroj: ČSÚ

Témata:  Brexit Velká Británie EU Česko

Související

Aktuálně se děje

23. října 2025 11:37

Trump přitvrzuje: Ruský ropný byznys odstřižen od dolarů, dopad pocítí i české čerpací stanice

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Světové akcie se otřásají. Pražská burza ale překvapivě patří ke světové špičce

Akcie ve světě čelí nejhlubšímu týdennímu propadu od obchodního týdne, který končil letos 4. dubna. Přitom 2. dubna americký prezident Donald Trump oznámil konkrétní podobu svých takzvaných recipročních cel. Následný otřes na akciových, ale také měnových či dluhopisových trzích přiměl americkou administrativu během několika dní zavedení recipročních cel alespoň o několika měsíců pozdržet. Nad jejich dalším osudem nyní visí otazník, neboť Nejvyšší soud USA je může zneplatnit.