Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brexit: České firmy se bojí nejhoršího. Nikdo neví, co nastane

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

České firmy od začátku roku ve Velké Británii méně investují. Velcí exportéři se také předzásobují či stahují některé své agendy z ostrovů do kontinentální Evropy. Vyplývá to z informací podnikatelských svazů a agentury CzechTrade. Dovoz z Británie se v posledních měsících propadá. V prosinci klesl již o 35 procent meziročně, za celý rok pak o 16,4 procenta. Český export na ostrovy se loni snížil na úroveň roku 2015, když klesl o 2,5 procenta, uvádí Český statistický úřad.

"Registrujeme zejména dotazy k britskému automobilovému průmyslu, kdy firmy reagují na jistý propad výroby, který je zčásti přisuzován nejistotě spojené s brexitem. Zároveň firmy vykazují menší ochotu investovat větší sumy peněz, například do aktivit jako veletrhy a výstavy," uvedl vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně Martin Macourek. Řada britských firem podle něj uvažuje o přesunu sídla do EU, spíše však do finančních center jako je Frankfurt a Dublin či do Holandska než do ČR.

Podle Hospodářské komory řada firem veřejně nepřizná, že se na brexit nepřipravuje, aby neztratila kredit před veřejností i před konkurencí. "Pravdou je, že nějaké strategické plány "B" či "C" si mohou dovolit jen velké firmy, které do Británie (přímo či nepřímo) vyváží značnou hodnotu své produkce. Takové společnosti již přistoupily k některým krokům, jako je předzásobení, změny dodavatelů nebo stáhnutí některých agend z Británie do kontinentální Evropy," dodala hlavní analytička komory Karina Kubelková.

Cla, ale mnohdy i několikahodinové zdržení zboží na hranicích patří k nejhorším variantám, které firmy mohou očekávat v případě brexitu bez dohody. "Firmy se ale obávají například i toho, jak se bude vyvíjet britská certifikace pro dovoz produktů nebo administrativa DPH a spotřební daně. Pokud britské certifikační orgány vydaly nějaké homologace platné v celé EU, co nastane po odchodu z EU ?" ptá se Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy.

Kvůli odchodu Británie z EU bez dohody by české firmy mohly přijít přibližně o 30 miliard korun. Další desítky miliard by celá ekonomika ztratila kvůli nižším firemním investicím. Varianta vystoupení z EU bez dohody by pro podnikatele znamenala překážky v podobě cel, navýšení administrativy, pomalejší logistiku spojenou s pevnou hranicí nebo odlišné regulace.

Britové se pro odchod své země z EU vyslovili v referendu v roce 2016. Vystoupení Británie je naplánováno na 29. března letošního roku. Britská premiérka Theresa Mayová sice s EU připravila dohodu o podmínkách brexitu, parlament ji však odmítl. Odchod Spojeného království z EU bez jakékoliv dohody je proto stále reálnou variantou.

Obchodní výměna s Velkou Británií

Období Vývoz v tis. Kč Dovoz v tis. Kč 2010 124,923.430 49,151.569 2011 130,175.941 50,796.746 2012 147,084.135 52,185.536 2013 153,359.558 53,408.347 2014 184,039.741 68,124.915 2015 206,151.444 74,491.979 2016 208,166.531 93,238.859 2017 210,774.462 98,937.096 2018 205,579.654 82,678.153

zdroj: ČSÚ

Témata:  Brexit Velká Británie EU Česko

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.