Někdejší šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová v rozhovoru pro rakouský deník Die Presse promluvila nejen o možném ruském návratu na světovou scénu, ale i globálnímu selhání v otázce migrační krize a rozpadu Evropské unie.
Nízké ceny ropy a sankce Západu mají vážné dopady na ruskou ekonomiku. V roce 2015 spadly další 4 miliony Rusů pod hranici chudoby. Oficiální statistiky udávají, že pod hranicí chudoby žije už 20 milionů Rusů, 14 % populace. A rok 2016 začal pro Rusko katastrofálně. Ceny ropy spadly na dvanáctileté minimum, rubl se v poměru k dolaru proto propadl na historické dno.
Ruská armáda pokračuje v Sýrii ve vojenských útocích proti islámským rebelům a ačkoli tímto krokem prezident Vladimir Putin nepotěšil Západ, zdá se, že celá operace je teprve v počátcích. Tvrdí to britský deník Daily Star s tím, že Rusko plánuje poslat na Blízký východ 150 000 vojáků a vyhladit Islámský stát.
Moskva je znepokojena činností Islámského státu (IS) a vracejícími se bojovníky do zemí EU a Ruska. Na Summitu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) v Tádžikistánu to uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Dodal, že radikálové mají v hledáčku Mekku, Medinu, Jeruzalém, a ohrožují Evropu i Rusko.
Praha je stále vyhledávanou destinací pro koupi nemovitostí ze strany občanů bývalého Sovětského svazu. Společnost LEXXUS zaznamenává trvalý zájem rusky hovořící klientely o bydlení v české metropoli. Aktuálně tvoří přibližně 8 –10 procent z celkové poptávky. Vyplývá to z průzkumu, který si společnost LEXXUS k této klientele nechala udělat.
Ruská národní měna zaznamenala v dubnu rekordní růst. Takhle dobře se rublu nevedlo od roku 1993. To je ale asi jediná dobrá zpráva pro Rusko, píše server Foreign Policy.
Ruských agentů u v České republice přibývá a jsou infiltrováni mezi politiky i novináři. Tvrdí to známý profesor Martin C. Putna, který poukazuje na rozkol české společnosti v tom, jestli bylo za minulého režimu lépe, a postavení České republiky jako nedílné součástí střední a západní Evropy.
Miliony důchodců v Rusku, kteří tvoří zhruba třetinu tamní populace, jsou ohroženy propadem životní úrovně v důsledku stávající krize rublu a nárůstu cen z zemi. Někteří analytikové uvádějí, že jejich nespokojenost by se mohla projevit v propadu preferencí prezidenta Vladimira Putina. Informuje server Moscow Times.
SPECIÁL - Společné hospodářské uskupení států, známé pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) a v roce 2010 rozšířené o Jižní Afriku (odtud BRICS) je v očích některých ekonomů a odpůrců Evropské unie vnímáno jako uskupení, jemuž patří ve světové ekonomice budoucnost. Ponechme nyní stranou různé idealistické představy a podívejme se, jaká je z pohledu tvrdých čísel dnešní realita tohoto uskupení.
Ministra zahraničí Lubomír Zaorálek si dokáže představit, že by se sankce vůči Rusku mohly za určitých podmínek zmírnit. Uvedl to v Událostech, komentářích s tím, že anexe východní Ukrajiny Ruskem není podle něj pravděpodobná.
SPECIÁL - Asi to už patří ke koloritu doby, že téměř okamžitě s výrazným poklesem cen ropy se začaly šířit nejrůznější konspirační teorie o příčině tohoto jevu. Zejména z levé části politického spektra se ozývá, že je to uměle vyvolaný krok na příkaz americké administrativy s cílem srazit Rusko na kolena. Je však třeba odložit ideologické brýle a podívat se na věc střízlivějšíma očima.
"Očekávalo se, že západní ekonomické sankce proti Rusku nebudou mít žádný efekt. Způsobily však již mnoho škod. Měly mít přitom jasný cíl. A ten zatím chybí," tvrdí francouzský publicista a ekonom Pierre Briançon. Své názory na vývoj ukrajinské krize v nadcházejícím roce 2015 shrnul v komentáři pro server Reuters.
V úterý spatřila světlo světa zpráva Evropské komise EU o hospodaření Ruska. Podle analytiků se na upadající ruské ekonomice podepisuje hned několik faktorů, nejen sankce. Jaké jsou prognózy? Informuje server RIA NOVOSTI.
Probíhající ukrajinská krize je vítanou příležitostí pro média. Ta se velmi často předhánějí v prezentaci katastrofických scénářů, mnohdy přinášejí senzační, avšak ničím nepodložené informace, které se následně ukážou jako zcela nepravdivé. Názory odborníků jsou často upozaděny. Většinou totiž přinášejí o poznání střízlivější a méně vyhrocená hodnocení, která nejsou pro vedení redakcí dostatečně atraktivní. Eurozprávy v rámci snahy zprostředkovat svým čtenářům široké spektrum informací přinášejí názor uznávaného odborníka na mezinárodní politiku a ruské dějiny, historika Vladislava Zuboka. Ten se k současným krizovým událostem vyjádřil během panelové diskuze, která proběhla minulý týden na prestižní britské univerzitě London School of Economics and Political Science.
"List Rossiiskaya Gazeta před pár dny zveřejnil dlouhý rozhovor s ředitelem kanceláře ruského prezidenta Sergejem Ivanovem. Když byl dotázán na korupci řádící v nejvyšších mocenských patrech, Ivanov bez mrknutí oka odpověděl: Nejhorší korupce je mezi politiky," připomíná na úvod svého komentáře Andrej Malgin, ruský novinář, literární kritik a blogger. Na serveru Moscow Times zpranýřoval stávající korupční prostředí v Putinově režimu.
Sankce uvalené Spojenými státy a Evropskou unií proti Rusku mohou mít tvrdý dopad i na Evropu. Americký novinář a analytik žijící v České republice Erik Best upozorňuje, že Rusko nedisponuje jen ropou a zemním plynem. Má i další děsivé možnosti, kterými může udeřit.
Svět kolem nás se za posledních pár měsíců dramaticky změnil a pocit bezpečí je pryč. Tak vidí současnou situaci kolem ukrajinské krize europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer, který upozorňuje, že tržní vztah musí stát na důvěře a respektu, čehož není současné vedení Ruska evidentně schopno. Evropa proto musí hledat jiné alternativy.
"O čem mohou ekonomičtí komentátoři psát během války? O ekonomice, přece. Rusko zůstává jednou z nejvíce militarizovaných zemí světa. Podle Světové banky je na osmém místě žebříčku zemí v poměru výdajů do vojenské oblasti vůči HDP a desáté, co se týká těchto výdajů přepočtených na hlavu," začíná svůj komentář pro server Moscow Times Konstantin Sonin. Ekonom a zástupce rektora na Vysoké škole ekonomické v Moskvě se zamyslel nad přínosem zbrojení pro ruské hospodářství.
ROZHOVOR - Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský v rozhovoru pro EuroZprávy.cz prozradil, jak je na Českou republiku nahlíženo z pohledu Evropské unie. Nešetřil ani premiéra Bohuslava Sobotku či europoslance svobodných Petra Macha.
V posledních měsících a týdnech byly v důsledku ukrajinské krize uvaleny sankce nejdříve na vybrané ruské představitele a poté sankce dopadající na celé hospodářské sektory. Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) však nebyly dostatečně citelné.
Zatímco potravinářské firmy Madeta či Hamé se zlobí na sankce uvalené na Rusko a žádají kompenzace, najdou se i tací, kterým sankce nevadí.
Česká republika se připojila ke zbytku Evropské unie a uvalila na Rusko sankce, které se mimo jiný týkají také dodávek zbraní. Podle vlády nebude mít takové opatření výraznější dopad na českou ekonomiku. Zbrojaři se ale obávají negativních dopadů na jejich podniky.
Česká republika přijala spolu s celou Evropskou unií protiruské sankce. Nikdy jsem s tím nesouhlasil, nebudou mít žádný efekt, jen velké negativní dopady na ekonomiku, varuje Pavel Janeček z KSČM.
19. prosince 2025 10:20
19. prosince 2025 10:03
19. prosince 2025 9:49
19. prosince 2025 9:39
16. prosince 2025 12:32
15. prosince 2025 12:41
12. prosince 2025 11:59
11. prosince 2025 17:34
11. prosince 2025 17:20
9. prosince 2025 10:43
9. prosince 2025 10:28
8. prosince 2025 11:30
4. prosince 2025 11:39
4. prosince 2025 10:58
2. prosince 2025 11:27
1. prosince 2025 11:20
Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.
