Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena ropy a sankce Západu drtí Rusko: Rubl spadl na dno

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Nízké ceny ropy a sankce Západu mají vážné dopady na ruskou ekonomiku. V roce 2015 spadly další 4 miliony Rusů pod hranici chudoby. Oficiální statistiky udávají, že pod hranicí chudoby žije už 20 milionů Rusů, 14 % populace. A rok 2016 začal pro Rusko katastrofálně. Ceny ropy spadly na dvanáctileté minimum, rubl se v poměru k dolaru proto propadl na historické dno.

Ropa se nyní prodává za stejnou cenu jako v roce 2003. Předloni se přitom barel černého zlata prodával o 70 % dráž než dnes. Web Business News Network upozorňuje, že barel ropy teď stojí méně, než za kolik v obchodě seženete prázdný barel. Ruská ekonomika by přitom potřebovala cenu okolo 82 dolarů za barel. I ruský státní web RT.com přitom varuje, že by cena ropy mohla spadnout až na úroveň 16 - 18 dolarů za barel!

Nízké ceny ropy společně se sankcemi, které na Rusko uvalily západní země kvůli anexi Krymu a angažmá ve válce na východě Ukrajiny, zpomalují ruskou ekonomiku a způsobují Rusům nemalé problémy.

Ruská měna, rubl, spadla v kurzu k dolaru na historické dno. Ve čtvrtek rubl na krátko překročil dokonce hranici 85 rublů za 1 americký dolar. Ve vztahu ke koruně prolomil rubl hranici 30 korun za 100 rublů. V polovině roku 2014 jste přitom za 100 rublů museli zaplatit dvojnásobnou částku!

Doposud dosahovalo historické minimum rublu úrovně 80 rublů za 1 dolar. Za 80 rublů se americké dolary prodávaly v polovině prosince 2014, což vyvolalo velkou paniku a nájezdy Rusů na směnárny a obchody s luxusním zbožím, které chtěli směnit za peníze s propadající se hodnotou. Podle všeho se zatím ruským úřadům daří paniku zažehnat.

"Nepoužil bych slovo ´kolaps´. Ano, kurz se skutečně mění a je nestálý, ale je to vzdáleno tomu, abychom mluvili o kolapsu," uklidňoval ruskou veřejnost mluvčí prezidenta Putina Dmitry Peskov. Centrální banka Ruska má podle Peskova situaci naprosto pod kontrolou a nemusí provádět žádné intervence, citovala prezidentova mluvčího ruská agentura TASS.

Slabý rubl a nízké příjmy z ropy ale Rusku přinášejí vážné ekonomické problémy. Tíhu nesou především obyčejní Rusové. Podle informací CNN dosáhla v loňském roce inflace 12,5 %. Velké části Rusů se přitom snížily i reálné mzdy! Kvůli tomu žije pod hranicí chudoby už 20 milionů Rusů, tedy 14 % populace. Ruská ekonomika se vloni propadla o 3,9 %, letos Mezinárodní měnový fond čeká jednoprocentní propad.

Někteří ruští představitelé přesto vnímají nízkou hodnotu vlastní měny jako příležitost. "Současná situace je výzvou, ale velké znehodnocení rublu zvýšilo naší konkurenceschopnost," uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu šéf těžební společnosti Severstal Alexej Mordašov.

Rusko není jedinou zemí, které nízké ceny ropy způsobují vážné ekonomické problémy. Ty teď trápí všechny země Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Venezuela je před totálním ekonomickým zhroucením. Země Perského zálivu se dostaly do rozpočtových deficitů, které třeba Saudská Arábie chce řešit odprodejem části státní ropné společnosti Saudi Aramco.

Témata:  Rusko Rubl (RUB)

Související

Aktuálně se děje

25. května 2026 11:20

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.