Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo ve vztahu s Ruskem otočilo? Izolace ničemu nepomáhá, říká ministr

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vztahy mezi Západem a Ruskem se s událostmi na Ukrajině a na Krymu značně vyostřily, o čem svědčí i zatím platné protiruské sankce. Německý deník Der Spiegel ale nyní upozorňuje, že se německá politika v tomto ohledu pomalu mění.

Dialog s Ruskem

Deník upozorňuje na setkání německých a ruských obchodních lídrů ve městě Rostock, kde se navzdory zamýšlenému obchodnímu záměru jako výrazná osobnost objevil Sigmar Gabriel, německý ministr hospodářství. Ten zde mimo jiné také pronesl: „Izolace ničemu nepomáhá."

Ve svém projevu zdůraznil, že je třeba pokračovat v dialogu, a s odkazem na jadernou dohodu s Íránem uvedl, že Rusko prokázalo, že může být spolehlivým partnerem. Podotkl, že Rusko a svět jsou na sobě závislé a že nastal čas, aby byly protiruské sankce postupně uvolňovány.

Jak deník připomíná, ještě minulý týden si přitom německá kancléřka Angela Merkelová stěžovala, že na Ukrajině stále neexistuje stabilní příměří a nedochází k plnění Minského protokolu. Uvedla, že to je důvod, proč „nelze očekávat", že by Západ svůj postoj vůči Rusku změnil.

Uvolňování sankcí

„Co ale Merkelová neřekla, je, že její vláda v zákulisí už dávno vytvořila konkrétní plány na postupné uvolňování protiruských sankcích a že by tento proces mohl začít již tento rok," tvrdí deník.

Následně vysvětluje, že ačkoliv současný postoj stanovuje, že sankce budou zrušeny pouze po kompletním naplnění požadavků Minského protokolu, Berlín je ve skutečnosti připraven učinit Moskvě ústupky, pokud na oplátku dojde k pokroku v rámci plnění Minského protokolu.

Takový je například postoj Franka-Waltera Steinmeiera, německého ministra zahraničí, který uvedl: „Můj postoj vždy byl, že sankce samy nejsou účelem. Když dojde k pokroku ohledně implementace Minského protokolu, můžeme se následně bavit o uvolňování sankcí."

USA nesouhlasí

Posun k tomuto postoji lze ale podle deníku pozorovat i u kancléřství, a to navzdory faktu, že Merkelová doposud sankce nekompromisně podporovala.

„V plánu je zrušení původních sankcí výměnou za spolupráci Moskvy ohledně plánovaných místních voleb na východě Ukrajiny. Berlín nechce zrušit ta omezení finančního sektoru, která jsou obzvláště bolestivá pro ruského prezidenta Vladimíra Putina, ani zde není ochota znovu projednávat sankce, které na Rusko bylo uvaleny po anexi Krymu. Ale zrušení omezení cestování, které bylo na určité jednotlivce uvaleno, by mohlo být zváženo," vysvětluje deník.

Jak ale následně připomíná, Evropská komise a její prezident Donald Tusk trvají na tom, že sankce budou nyní znovu obnoveny, protože Minská dohoda není plněna. Se zrušením nebo uvolněním sankcí nesouhlasí ani Spojené státy.

„Nový přístup Berlína vůči Rusku tak není bez rizik. A vskutku – i kdyby se EU jednotně shodla, že bude ve vztazích s Moskvou směřovat tímto směrem, je tu vždy riziko, že Rusko jej prostě odmítne," dodává deník.

Témata:  Německo Rusko

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy