Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rozdíl mezi Ruskem a Amerikou? Ekonom vyvrací velký mýtus

Rozdíl mezi Ruskem a Amerikou? Ekonom vyvrací velký mýtus

Foto: Grafton

"O čem mohou ekonomičtí komentátoři psát během války? O ekonomice, přece. Rusko zůstává jednou z nejvíce militarizovaných zemí světa. Podle Světové banky je na osmém místě žebříčku zemí v poměru výdajů do vojenské oblasti vůči HDP a desáté, co se týká těchto výdajů přepočtených na hlavu," začíná svůj komentář pro server Moscow Times Konstantin Sonin. Ekonom a zástupce rektora na Vysoké škole ekonomické v Moskvě se zamyslel nad přínosem zbrojení pro ruské hospodářství.

"Podle sloupkaře Sergeje Žuravljova z magazínu Expert online do vojenské oblasti investují více jen USA, Spojené arabské emiráty, Katar, na ropný export méně orientovaní Ázerbájdžán a Alžírsko, stejně jako Izrael a Jižní Súdán, kde ale probíhá ozbrojený střet. Není otázkou pro ekonoma, aby řekl, zda má ta či ona země utrácet tolik za obranu, ale ekonom k tomuto tématu může říct mnoho v obecné rovině," míní profesor.

Přínos zbrojení ekonomice je mýtus

"Zaprvé, je mýtem, že zvýšené výdaje do vojenské oblasti posilují národní hospodářství. Ano, mohou pomoci v jistých specifických podmínkách, ale tyto podmínky rozhodně nepanují v dnešním Rusku. Zadruhé, neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že vojenské výdaje přispívají k růstu tím, že podněcují vývoj civilních technologií," uvádí ekonom.

"Cena za vojenské výdaje je zřejmá: Zdroje, které by úřady mohly investovat do zvyšování životní úrovně, jsou namísto toho odkloněny jinam," připomíná Sonin.

"Jak tedy mohou vojenské výdaje pomoci ekonomice? V obecné rovině mohou pomoci zemi s vysokou nezaměstnaností a nevyužitou průmyslovou kapacitou - jak tomu bylo ve 30. letech v USA během velké deprese," dodává komentář.

"V takovém případě navýšení vládních investic má dvojí pozitivní dopad - vytváří pracovní místa a vyplácené mzdy na oplátku zvyšují souhrnnou poptávku v ekonomice. Proč byly investice do vojenské oblasti obzvláště přínosné? Aniž bych zacházel příliš do detailů a fungování americké demokracie, postačí říct, že pro vládu Spojených států není lehké získat peníze na jiné potřebné věci," píše Sonin.

"Druhá světová válka dala vládě možnost výrazně zvýši výdaje přesně v momentě, kdy to bylo nejvíce potřeba. Je však tako zkušenost obdobou situace, v níž se nachází současné Rusko? Ne, není. Rusko má velmi nízkou nezaměstnanost a jeho továrny pracují téměř na plnou kapacitu," podotýká ekonom.

Rozdíl mezi Ruskem a Amerikou

"Nepomáhají snad vojenské výdaje hospodářskému růstu vývojem nových technologií? Jedna teorie říká, že cokoliv vyrobené s prioritním využitím ve vojenské sféře nalezne později využití v každodenním životě ve formě nových a více praktických spotřebních produktů. To bohužel funguje teoreticky, ale ne vždy v praxi," míní expert.

"Sovětskému svazu se podařilo vyvinout a vyrábět nové zbraně jak kvůli tomu, že tímto způsobem zajišťoval určitý životní standart pro své obyvatelstvo - ten však po 100 let zůstával trojnásobně nižší, než odpovídalo bohatství na hlavu ve Spojených státech. A rozšířily se snad některé z těchto technologií masivně do běžného života? Nikoliv, ani jedna," připomíná Sonin.

"Dá se to samé aplikovat na Spojené státy? Nebyly snad počítače a internet vyvinuty za grantové peníze Pentagonu? Tam ve skutečnosti běží příčinná souvislost opačným směrem. Přelomové objevy si žádají obří sumy peněz a vláda Spojených států je poskytuje, čímž ospravedlňuje výdaje nezbytné pro národní obranu. A to je o něco, nad čímž se běžný občan jen zřídka pozastaví," uzavírá ekonom.

EuroZprávy.cz a MoneyMAG.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.

Témata:  USA Rusko Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

12. dubna 2025 15:41

11. dubna 2025 10:26

10. dubna 2025 9:17

Trumpův velký omyl: Obchodní válka mu přerostla přes hlavu, dolar padá

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Nemá obchodní válku, kterou rozjela, plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zrazuje, protože Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslabuje. Třeba česká koruna si vůči němu za dnešek připisuje (v čase 15:35) výrazné takřka procento. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Benzín je v Česku nejlevnější za 3,5 roku. Trump srazil ceny jako covid

Pohonné hmoty v Česku v předvelikonočním období výrazně zlevnily. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o 59 haléřů na 34,32 koruny za litr. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl lety. O 76 haléřů na litru zlevnila za poslední týden nafta. Za litr dieselu teď řidiči dají průměrně 33,24 koruny, což je nejnižší cena od předloňského července.