Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruské důchodce drtí měnová krize

Ruská měna, rubl
Ruská měna, rubl
Foto: Pixmac

Miliony důchodců v Rusku, kteří tvoří zhruba třetinu tamní populace, jsou ohroženy propadem životní úrovně v důsledku stávající krize rublu a nárůstu cen z zemi. Někteří analytikové uvádějí, že jejich nespokojenost by se mohla projevit v propadu preferencí prezidenta Vladimira Putina. Informuje server Moscow Times.

Nejmenovaný ruský vládní představitel přiznal, že Putinův režim se na důchodce dlouho díval jako na lidi, "od nichž vyžadujeme pouze jejichž podporu". S ohledem na to, že hranice pro odchod do důchodu činí v Rusku 55 let pro ženy, resp. 60 pro muže, se však z této sociální vrstvy při stále kvalitnější zdravotní péči stává skupina, která dokáže své požadavky prosazovat razantněji než dříve.      

Rubl během loňského roku ztratil vůči dolaru 40% své hodnoty. Podle oficiálních statistik meziroční inflace v prosinci dosáhla 11,4%. Průměrný měsíční starobní důchod je v Rusku 10029 rublů (zhruba 3600 korun).

Důchodci jsou tak jednou z nejohroženější skupin ruské společnosti. Podle nevládní organizace Dobroje Dělo současný vývoj představuje riziko zhruba pro 20% ruských seniorů, především těch žijících v chudých venkovských oblastech.

Prezident Putin sice nedávno přislíbil, že penze budou dorovnány o inflaci, někteří vládní ministři však již vznášejí otázky, zda si takový růst výdajů může ruská státní pokladna dovolit. Jen letos vydal stát na důvody 10% celkového HDP země.  

Témata:  Rusko Rubl (RUB)

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.