Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přídavky na dítě by měly od ledna vzrůst o 200 korun, návrh schválila Sněmovna

Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně. Růst přinese vládní novela, kterou dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Poslanci opozičních ANO a SPD své představy o zvýšení přídavků neprosadili. Předlohu, která také například srovnává podmínky příspěvku na bydlení, nyní dostanou k posouzení senátoři.

Na přídavky na děti mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Podle věku dítěte je vládní novela zvedá na 830 korun, 970 korun a 1080 korun měsíčně. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, studuje, je na rodičovské či má důchod, jsou dávky o 500 korun vyšší. Od ledna mají činit 1330 korun, 1470 korun a 1580 korun měsíčně. Dopady navýšení přídavku na dítě vyčíslilo ministerstvo práce a sociálních věcí asi na 666 milionů korun navíc za rok.

Poslankyně SPD Lucie Šafránková neprosadila rozšíření okruhu možných žadatelů o přídavky tím, že by se mohly vyplácet domácnostem s čistými příjmy do čtyřnásobku životního minima. Sněmovna zamítla také její návrh na výraznější růst přídavků na dítě, jejichž rodiče pracují, a to o 100 korun až o 300 korun nad vládní návrh. Poslanec ANO Aleš Juchelka neuspěl s úpravou, podle níž by se jednotlivé výměry dávek nezvyšovaly pevnou částkou, ale o 35 procent. Proti vládnímu návrhu by byly vyšší o 20 korun až o 110 korun měsíčně.

Dolní komora se postavila záporně také k návrhu Šafránkové na zvýšení rodičovského příspěvku. Chtěla, aby se zvedl z nynějších 300.000 korun na 380.000 korun a aby se každoročně valorizoval o inflaci.

U příspěvku na bydlení novela sjednocuje podmínky nároku mezi obyvateli Prahy a ostatních obcí. Příspěvek budou moci dostat také v hlavním městě lidé nebo rodiny, kterým na úhradu bydlení nestačí 30 procent příjmů. Nyní je to v Praze 35 procent. Předloha rovněž stanoví výši nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení pro příští rok. V tabulkách se sjednocují částky pro jednočlenné a dvoučlenné domácnosti. Sněmovna na návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) schválila zvýšení započítávaných částek za pevná paliva kvůli strmějšímu růstu jejich cen.

U nájmů a podnájmů mění novela rozdělení normativů podle velikosti obce, nově mají platit pouze tři typy. I na příští rok se prodlouží dosavadní úprava nároku na příspěvek na bydlení pro ty, kteří používají k trvalému bydlení vlastní chaty či chalupy.

Měsíční náklady na příspěvek na bydlení odhaduje ministerstvo pro příští rok na 1,11 miliardy korun. Z toho 923 milionů korun připadá na současné příjemce a 189 milionů korun by si měli rozdělovat příjemci noví.

Upraví se podle předlohy rovněž započitatelné příjmy pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi. Do těchto příjmů domácností se nově nemají zahrnovat příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a přípravy, příjmy ze závislé činnosti i samostatné výdělečné činnosti dětí v průběhu prázdnin, tedy brigád.

Témata:  přídavky na děti poslanecká sněmovna

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Marian Jurečka

Poslanci schválili důchodovou reformu. Budou důchody férovější pro současnou i budoucí generaci?

Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. Dnes v Poslanecké sněmovně proběhlo třetí, tedy závěrečné, čtení návrhu MPSV. Reforma byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.