Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropské banky zaplatily Kremlu na daních 800 milionů euro

EUR
EUR
Foto: INCORP images

Sedm největších evropských bank podle domácích aktiv loni zaplatilo Kremlu na daních více než 800 miliard euro, což je čtyřikrát více než předválečná úroveň, a to navzdory slibu, že po rozsáhlé invazi na Ukrajinu minimalizují svou přítomnost v Rusku.

V roce 2023 tyto banky - Raiffeisen Bank International, UniCredit, ING, Commerzbank, Deutsche Bank, Intesa Sanpaolo a OTP - dosáhly kombinovaného zisku přesahujícího 3 miliardy euro. Tento zisk byl třikrát vyšší než v roce 2021 a byl částečně ovlivněn prostředky, které banky nemohly repatriovat, což vedlo k vyšším odvodům daní. Informuje list Financial Times

Daně, které evropské banky zaplatily do ruského rozpočtu v roce 2024, představují asi 0,4 % všech očekávaných neenergetických příjmů. Tento příklad ilustruje, jak zahraniční společnosti, které zůstávají v zemi, přispívají k udržení finanční stability Kremlu navzdory západním sankcím.

I přes odchod některých západních společností z Ruska, který analýza Yale School of Management odhaduje na asi 1000 firem, stále zůstávají stovky společností, které pracují a placení daní. Mezi ně patří Mondelez International, PepsiCo, Auchan, Nestle, Unilever a Reckitt, stejně jako některé z největších evropských bank.

Podle Financial Times utrpěly největší evropské společnosti přímé ztráty ve výši nejméně 100 miliard eur ze svých ruských operací po rozsáhlé invazi Ruska na Ukrajinu.

Témata:  Rusko Raiffeisenbank Unicredit bank ING bank Deutsche Bank

Aktuálně se děje

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

10. listopadu 2025 11:50

Maďarsko v měnové unii s USA? Orbán mluví o finančním štítu, Bílý dům mlčí

Maďarský premiér Viktor Orbán se při návratu z USA pochlubil i dalším, dosud nezmiňovaným úspěchem. Vedle podle svých slov trvalé výjimky z amerických sankcí na dovoz ruských energetických surovin prý Maďarsko může počítat také s dolarovou ochranou ze strany USA. „Včera jsem s americkým prezidentem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neznalost a psychické vyčerpání brání dlužníkům využít oddlužení

Novela insolvenčního zákona měla lidem cestu k oddlužení usnadnit. Přesto počet nových insolvenčních řízení meziročně roste jen o 12 %, přičemž desítky tisíc lidí ročně by tuto možnost mohly využít – většina o ní ale stále neví. Výzkum Konsorcia dluhových poraden ČR ukázal, že dlužníkům brání nejen neznalost změn, ale i psychické vyčerpání a složité životní podmínky.