Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropské banky zaplatily Kremlu na daních 800 milionů euro

EUR
EUR
Foto: INCORP images

Sedm největších evropských bank podle domácích aktiv loni zaplatilo Kremlu na daních více než 800 miliard euro, což je čtyřikrát více než předválečná úroveň, a to navzdory slibu, že po rozsáhlé invazi na Ukrajinu minimalizují svou přítomnost v Rusku.

V roce 2023 tyto banky - Raiffeisen Bank International, UniCredit, ING, Commerzbank, Deutsche Bank, Intesa Sanpaolo a OTP - dosáhly kombinovaného zisku přesahujícího 3 miliardy euro. Tento zisk byl třikrát vyšší než v roce 2021 a byl částečně ovlivněn prostředky, které banky nemohly repatriovat, což vedlo k vyšším odvodům daní. Informuje list Financial Times

Daně, které evropské banky zaplatily do ruského rozpočtu v roce 2024, představují asi 0,4 % všech očekávaných neenergetických příjmů. Tento příklad ilustruje, jak zahraniční společnosti, které zůstávají v zemi, přispívají k udržení finanční stability Kremlu navzdory západním sankcím.

I přes odchod některých západních společností z Ruska, který analýza Yale School of Management odhaduje na asi 1000 firem, stále zůstávají stovky společností, které pracují a placení daní. Mezi ně patří Mondelez International, PepsiCo, Auchan, Nestle, Unilever a Reckitt, stejně jako některé z největších evropských bank.

Podle Financial Times utrpěly největší evropské společnosti přímé ztráty ve výši nejméně 100 miliard eur ze svých ruských operací po rozsáhlé invazi Ruska na Ukrajinu.

Témata:  Rusko Raiffeisenbank Unicredit bank ING bank Deutsche Bank

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy