Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruská ekonomika čelí tvrdé realitě. Média řeší zřejmě úprk miliardářů do zahraničí

Vladimir Putin
Vladimir Putin
Foto: kremlin.ru

Ruská ekonomika po třech letech války čelí vážným výzvám. Inflace se drží kolem osmi procent, úrokové sazby zůstávají na rekordních 21 procentech a část médií spekuluje o odlivu bohatých Rusů do zahraničí. Podle novináře Jiřího Justa však nelze hovořit o masovém útěku miliardářů.

Ruská ekonomika se tři roky od začátku války na Ukrajině potýká s vážnými problémy. Ačkoli díky masivnímu zbrojení vykazuje formálně růst, zátěž v podobě mezinárodních sankcí a vysokých spotřebitelských cen doléhá na běžné obyvatele. Centrální banka očekává, že inflace letos dosáhne sedmi až osmi procent, přičemž k cílovým čtyřem procentům by se měla přiblížit až v příštím roce.

Zároveň drží ruská centrální banka extrémně vysokou základní úrokovou sazbu na 21 procentech. Pro srovnání: Česká národní banka ve vrcholu inflační krize nastavila sazby na sedm procent. Tento rozdíl ukazuje, v jak obtížné situaci se ruské hospodářství nachází.

Podle Dana Rice, poradce bývalého velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného a absolventa americké vojenské akademie West Point, je právě ekonomika nejslabším článkem Ruska. „Podle mého názoru je největší slabinou Rusů ekonomika. Je to Achillova pata,“ řekl Rice pro CNN. Dodal také, že Spojené státy budou na Rusko tlačit právě přes hospodářství. „Ztrácí obrovské množství peněz. Válku začínali se 109 miliardami dolarů v rezervách a nyní přicházejí o 15 miliard měsíčně,“ uvedl.

Důstojník upozorňuje i na demografický dopad války. „Dokud Rusko ztrácelo na bojišti vojáky z Wagnerovy skupiny nebo z trestaneckých kolonií, tak to ekonomice nemuselo vadit. Nyní ale přicházejí o mladé, schopné lidi a to může mít veliký dopad. Verbují je čím dál více,“ doplnil Rice.

Západní média jako britský Express zároveň upozorňují na údajný odliv ruských oligarchů. Uvádějí, že Rusko v posledních měsících opustily více než dvě desítky miliardářů. Mezi nimi například Alexej Kuzmičev (7,5 mld. USD), Petr Aven (4,7 mld. USD) či Jelena Baturinová (1,3 mld. USD). Ve Švýcarsku se podle těchto informací usadili i Michail Prochorov a Jegor Kulykov.

Tvrzení o rozsáhlém exodu ruských magnátů ale zpochybňuje zpravodaj CNN Prima NEWS Jiří Just. „Teoreticky to vypadá, že milionáři prchají z Ruska a mění své občanství. Když se podívám na jména detailněji, tak se jedná o podnikatele s opozičními názory vůči Vladimiru Putinovi. A nebo upadli v nemilost,“ řekl Just z Moskvy. Zmiňuje například Jelenu Baturinovou, bývalou manželku moskevského starosty, nebo zakladatele Alfa Bank Kuzmičeva. „Na dění v Rusku to ale nemá žádný vliv. Netroufl bych si tvrdit, že by se to mělo dotknout ruské ekonomiky,“ dodal.

Témata:  Rusko ekonomika Vladimír Putin válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Dopravní nehoda, ilustrační fotografie

Rozbitá silnice a škoda na autě: Jaké jsou vaše šance na náhradu

Rozbité silnice a výtluky jsou v Česku dlouhodobým problémem, který se nejvíce projeví v druhé polovině zimy a po jejím skončení. Stačí krátký okamžik nepozornosti nebo výmol skrytý pod vodou a následkem může být poškozená pneumatika, disk kola, ale i vážnější zásah do podvozku. V takové chvíli se řidiči logicky ptají, zda mají nárok na náhradu škody a kdo za ni vlastně odpovídá.