Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruská ekonomika čelí tvrdé realitě. Média řeší zřejmě úprk miliardářů do zahraničí

Vladimir Putin
Vladimir Putin
Foto: kremlin.ru

Ruská ekonomika po třech letech války čelí vážným výzvám. Inflace se drží kolem osmi procent, úrokové sazby zůstávají na rekordních 21 procentech a část médií spekuluje o odlivu bohatých Rusů do zahraničí. Podle novináře Jiřího Justa však nelze hovořit o masovém útěku miliardářů.

Ruská ekonomika se tři roky od začátku války na Ukrajině potýká s vážnými problémy. Ačkoli díky masivnímu zbrojení vykazuje formálně růst, zátěž v podobě mezinárodních sankcí a vysokých spotřebitelských cen doléhá na běžné obyvatele. Centrální banka očekává, že inflace letos dosáhne sedmi až osmi procent, přičemž k cílovým čtyřem procentům by se měla přiblížit až v příštím roce.

Zároveň drží ruská centrální banka extrémně vysokou základní úrokovou sazbu na 21 procentech. Pro srovnání: Česká národní banka ve vrcholu inflační krize nastavila sazby na sedm procent. Tento rozdíl ukazuje, v jak obtížné situaci se ruské hospodářství nachází.

Podle Dana Rice, poradce bývalého velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného a absolventa americké vojenské akademie West Point, je právě ekonomika nejslabším článkem Ruska. „Podle mého názoru je největší slabinou Rusů ekonomika. Je to Achillova pata,“ řekl Rice pro CNN. Dodal také, že Spojené státy budou na Rusko tlačit právě přes hospodářství. „Ztrácí obrovské množství peněz. Válku začínali se 109 miliardami dolarů v rezervách a nyní přicházejí o 15 miliard měsíčně,“ uvedl.

Důstojník upozorňuje i na demografický dopad války. „Dokud Rusko ztrácelo na bojišti vojáky z Wagnerovy skupiny nebo z trestaneckých kolonií, tak to ekonomice nemuselo vadit. Nyní ale přicházejí o mladé, schopné lidi a to může mít veliký dopad. Verbují je čím dál více,“ doplnil Rice.

Západní média jako britský Express zároveň upozorňují na údajný odliv ruských oligarchů. Uvádějí, že Rusko v posledních měsících opustily více než dvě desítky miliardářů. Mezi nimi například Alexej Kuzmičev (7,5 mld. USD), Petr Aven (4,7 mld. USD) či Jelena Baturinová (1,3 mld. USD). Ve Švýcarsku se podle těchto informací usadili i Michail Prochorov a Jegor Kulykov.

Tvrzení o rozsáhlém exodu ruských magnátů ale zpochybňuje zpravodaj CNN Prima NEWS Jiří Just. „Teoreticky to vypadá, že milionáři prchají z Ruska a mění své občanství. Když se podívám na jména detailněji, tak se jedná o podnikatele s opozičními názory vůči Vladimiru Putinovi. A nebo upadli v nemilost,“ řekl Just z Moskvy. Zmiňuje například Jelenu Baturinovou, bývalou manželku moskevského starosty, nebo zakladatele Alfa Bank Kuzmičeva. „Na dění v Rusku to ale nemá žádný vliv. Netroufl bych si tvrdit, že by se to mělo dotknout ruské ekonomiky,“ dodal.

Témata:  Rusko ekonomika Vladimír Putin válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

13. ledna 2026 18:19

7. ledna 2026 11:54

Ekonomická prognóza: Hypotéky, reality a pojištění v roce 2026

Zájem o hypotéky zůstane i v roce 2026 nadprůměrný, přestože loňský rekordní rok zřejmě překonán nebude. Pokles sazeb bude jen mírný a ceny nemovitostí v atraktivních lokalitách budou růst.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Byt za miliony, ve kterém se sotva otočíte. Nový trend pražského bydlení

Nové byty v Praze se dlouhodobě zmenšují a developerský trh se stále více orientuje na investiční jednotky. Podle realitního makléře Jakuba Kalába se v praxi objevují i novostavby s jednotkami o velikosti pouhých 16 metrů čtverečních s cenovkou v řádu několika milionů korun. Také data Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) poukazují na nový trend – průměrná velikost bytů v nabídce klesá, zatímco ceny dále rostou.