Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruská ekonomika čelí tvrdé realitě. Média řeší zřejmě úprk miliardářů do zahraničí

Vladimir Putin
Vladimir Putin
Foto: kremlin.ru

Ruská ekonomika po třech letech války čelí vážným výzvám. Inflace se drží kolem osmi procent, úrokové sazby zůstávají na rekordních 21 procentech a část médií spekuluje o odlivu bohatých Rusů do zahraničí. Podle novináře Jiřího Justa však nelze hovořit o masovém útěku miliardářů.

Ruská ekonomika se tři roky od začátku války na Ukrajině potýká s vážnými problémy. Ačkoli díky masivnímu zbrojení vykazuje formálně růst, zátěž v podobě mezinárodních sankcí a vysokých spotřebitelských cen doléhá na běžné obyvatele. Centrální banka očekává, že inflace letos dosáhne sedmi až osmi procent, přičemž k cílovým čtyřem procentům by se měla přiblížit až v příštím roce.

Zároveň drží ruská centrální banka extrémně vysokou základní úrokovou sazbu na 21 procentech. Pro srovnání: Česká národní banka ve vrcholu inflační krize nastavila sazby na sedm procent. Tento rozdíl ukazuje, v jak obtížné situaci se ruské hospodářství nachází.

Podle Dana Rice, poradce bývalého velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného a absolventa americké vojenské akademie West Point, je právě ekonomika nejslabším článkem Ruska. „Podle mého názoru je největší slabinou Rusů ekonomika. Je to Achillova pata,“ řekl Rice pro CNN. Dodal také, že Spojené státy budou na Rusko tlačit právě přes hospodářství. „Ztrácí obrovské množství peněz. Válku začínali se 109 miliardami dolarů v rezervách a nyní přicházejí o 15 miliard měsíčně,“ uvedl.

Důstojník upozorňuje i na demografický dopad války. „Dokud Rusko ztrácelo na bojišti vojáky z Wagnerovy skupiny nebo z trestaneckých kolonií, tak to ekonomice nemuselo vadit. Nyní ale přicházejí o mladé, schopné lidi a to může mít veliký dopad. Verbují je čím dál více,“ doplnil Rice.

Západní média jako britský Express zároveň upozorňují na údajný odliv ruských oligarchů. Uvádějí, že Rusko v posledních měsících opustily více než dvě desítky miliardářů. Mezi nimi například Alexej Kuzmičev (7,5 mld. USD), Petr Aven (4,7 mld. USD) či Jelena Baturinová (1,3 mld. USD). Ve Švýcarsku se podle těchto informací usadili i Michail Prochorov a Jegor Kulykov.

Tvrzení o rozsáhlém exodu ruských magnátů ale zpochybňuje zpravodaj CNN Prima NEWS Jiří Just. „Teoreticky to vypadá, že milionáři prchají z Ruska a mění své občanství. Když se podívám na jména detailněji, tak se jedná o podnikatele s opozičními názory vůči Vladimiru Putinovi. A nebo upadli v nemilost,“ řekl Just z Moskvy. Zmiňuje například Jelenu Baturinovou, bývalou manželku moskevského starosty, nebo zakladatele Alfa Bank Kuzmičeva. „Na dění v Rusku to ale nemá žádný vliv. Netroufl bych si tvrdit, že by se to mělo dotknout ruské ekonomiky,“ dodal.

Témata:  Rusko ekonomika Vladimír Putin válka na Ukrajině

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

Eskalace v Zálivu: ropa může překonat 150 dolarů za barel

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Války otevírají dveře hackerům. Útoky jdou přes slabé články

Geopolitické konflikty dnes probíhají nejen na fyzickém bojišti, ale stále častěji také v digitálním prostoru. Aktuální vývoj na Blízkém východě podle poradenské společnosti BDO ukazuje, jak rychle může eskalace konfliktu zvýšit aktivitu hackerů. Bezpečnostní analýzy naznačují, že po vypuknutí konfliktu došlo v regionu k výraznému nárůstu kybernetických incidentů. Dle Cloudsec bylo v prvních dnech konfliktu více než 150 incidentů.