Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruská ekonomika čelí tvrdé realitě. Média řeší zřejmě úprk miliardářů do zahraničí

Vladimir Putin
Vladimir Putin
Foto: kremlin.ru

Ruská ekonomika po třech letech války čelí vážným výzvám. Inflace se drží kolem osmi procent, úrokové sazby zůstávají na rekordních 21 procentech a část médií spekuluje o odlivu bohatých Rusů do zahraničí. Podle novináře Jiřího Justa však nelze hovořit o masovém útěku miliardářů.

Ruská ekonomika se tři roky od začátku války na Ukrajině potýká s vážnými problémy. Ačkoli díky masivnímu zbrojení vykazuje formálně růst, zátěž v podobě mezinárodních sankcí a vysokých spotřebitelských cen doléhá na běžné obyvatele. Centrální banka očekává, že inflace letos dosáhne sedmi až osmi procent, přičemž k cílovým čtyřem procentům by se měla přiblížit až v příštím roce.

Zároveň drží ruská centrální banka extrémně vysokou základní úrokovou sazbu na 21 procentech. Pro srovnání: Česká národní banka ve vrcholu inflační krize nastavila sazby na sedm procent. Tento rozdíl ukazuje, v jak obtížné situaci se ruské hospodářství nachází.

Podle Dana Rice, poradce bývalého velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného a absolventa americké vojenské akademie West Point, je právě ekonomika nejslabším článkem Ruska. „Podle mého názoru je největší slabinou Rusů ekonomika. Je to Achillova pata,“ řekl Rice pro CNN. Dodal také, že Spojené státy budou na Rusko tlačit právě přes hospodářství. „Ztrácí obrovské množství peněz. Válku začínali se 109 miliardami dolarů v rezervách a nyní přicházejí o 15 miliard měsíčně,“ uvedl.

Důstojník upozorňuje i na demografický dopad války. „Dokud Rusko ztrácelo na bojišti vojáky z Wagnerovy skupiny nebo z trestaneckých kolonií, tak to ekonomice nemuselo vadit. Nyní ale přicházejí o mladé, schopné lidi a to může mít veliký dopad. Verbují je čím dál více,“ doplnil Rice.

Západní média jako britský Express zároveň upozorňují na údajný odliv ruských oligarchů. Uvádějí, že Rusko v posledních měsících opustily více než dvě desítky miliardářů. Mezi nimi například Alexej Kuzmičev (7,5 mld. USD), Petr Aven (4,7 mld. USD) či Jelena Baturinová (1,3 mld. USD). Ve Švýcarsku se podle těchto informací usadili i Michail Prochorov a Jegor Kulykov.

Tvrzení o rozsáhlém exodu ruských magnátů ale zpochybňuje zpravodaj CNN Prima NEWS Jiří Just. „Teoreticky to vypadá, že milionáři prchají z Ruska a mění své občanství. Když se podívám na jména detailněji, tak se jedná o podnikatele s opozičními názory vůči Vladimiru Putinovi. A nebo upadli v nemilost,“ řekl Just z Moskvy. Zmiňuje například Jelenu Baturinovou, bývalou manželku moskevského starosty, nebo zakladatele Alfa Bank Kuzmičeva. „Na dění v Rusku to ale nemá žádný vliv. Netroufl bych si tvrdit, že by se to mělo dotknout ruské ekonomiky,“ dodal.

Témata:  Rusko,  ekonomika,  Vladimír Putin,  válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Střídání času mělo šetřit elektřinu. Dnes může přinášet víc nákladů než úspor

Češi si v noci ze soboty na neděli opět posunou hodinky. Tentokrát o hodinu zpět, takže si přispí. Na jaře jim ji však stát zase vezme. Tento rituál se opakuje desítky let, přestože ekonomické důvody pro jeho zachování výrazně zeslábly. Co kdysi mělo šetřit energií, dnes může ekonomiku stát více, než jí přináší. Existuje přinejmenším deset ekonomických argumentů, proč střídání času ukončit.