Česko a Polsko obnovilo spolupráci na přípravě plynovodu Stork II, který by propojil obě země. Novinářům to v úterý večer na ekonomickém fóru v polském lázeňském městě Karpacz řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nový plynovod umožní větší diverzifikaci dodávek zemního plynu v Evropě. Zajištění energetické bezpečnosti do budoucna je podle premiéra Fialy pro Česko zásadní.
Zahraniční obchod České republiky skončil v červenci schodkem 22,8 miliardy korun, meziročně byl o 12,4 miliardy korun vyšší. V deficitu je obchodní bilance už půl roku. Vliv na červencový výsledek měl opět především obchod s ropou a zemním plynem kvůli růstu cen na světových trzích a vyššímu dovezenému množství. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Komentář Lukáše Kovandy: Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes výrazně zvyšuje, reaguje tak na přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1 z Ruska. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si ráno připisovala zhruba 30 procent. Později se její růst zmírnil, kolem 08:30 SELČ vykazovala nárůst zhruba o 20 procent na 257 eur (asi 6300 Kč) za megawatthodinu (MWh).
Komentář Lukáše Kovandy: Češi letos od dubna do června chudli nejrychlejším tempem v historii země od roku 1993 (viz graf níže). Reálná mzda totiž meziročně poklesla o takřka desetinu, přesněji o 9,8 procenta. Nominálně sice Češi meziročně ve druhém čtvrtletí „brali“ o 4,4 procenta více, v průměru více než 40 tisíc korun hrubého měsíčně, avšak po započtení rapidní inflace ve výši 15,8 procenta se jejich výdělky propadly o skoro desetinu.
Odboráři a odborářky z celé republiky dorazí dnes do Prahy na shromáždění proti chudobě. Chtějí na něm zveřejnit své požadavky a návrhy ke zmírnění dopadů zdražování a energetické krize na zaměstnance a jejich rodiny. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se akce v pražském Fóru Karlín mohlo účastnit 1500 až 2000 lidí. ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270.000 členů. Shromáždění pořádá vždy v září od roku 2015. V minulých dvou letech se nekonalo kvůli epidemii.
I kdyby Rusko neobnovilo dodávky plynovodu Nord Stream 1, určitě to nebude znamenat, že by se domácnosti a firmy v ČR ocitly bez plynu, řekl dnes novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Rusko ve středu kvůli údržbářským pracím přerušilo dodávky plynovodem Nord Stream 1, v pátek ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že údržba ukázala závady. Provoz plynovodu měl být obnoven dnes ráno, nový termín zatím společnost neoznámila.
Komentář Lukáše Kovandy. Skutečnost, že Gazprom neobnoví dodávky plynu do EU plynovodem Nord Stream 1, jak plánoval, není úplně nečekaná. Z pohybů ceny plynu v EU v uplynulých dnech bylo možné vyčíst, že trh přikládá zhruba třicetiprocentní pravděpodobnost tomu, že ke zprovoznění potrubí nedojde, jak dle plánu mělo, tedy zítra. EU je tak i proto na nastalou situaci alespoň částečně připravena.
Evropská unie by měla zastropovat cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska, aby zmírnila dopady manipulace trhem ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Během cesty do Německa to dnes prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na její slova reagoval oznámením, že Moskva v tom případě přestane plyn do unie dodávat. Šéfka unijní exekutivy zároveň vyzvala k úsporám energií, konkrétní plán by měla představit v polovině září.
Začátek školního roku opět vrátil některé cestující na železnici. Pokud dojíždíte do školy či za prací, může se vám stát, že váš vlak bude opožděn. Jak velké musí být zpoždění vlaku, abyste dosáhli na kompenzaci? A co dělat, pokud vám dopravce nevyjde vstříc?
Komentář Lukáše Kovandy: Evropská komise sestavila balík opatření, který by měl přispět ke snížení cen energií. O návrhu budou jednat energetičtí ministři zemí EU příští týden v pátek. Česká republika, která EU momentálně předsedá a mimořádné setkání energetických ministrů svolává, ovšem připraví svůj vlastní návrh řešení palčivé energetické situace.
V Česku začíná dnes druhé kolo takzvaného milostivého léta pro dlužníky, které potrvá do konce listopadu. Lidé se budou moci zbavit snadněji exekucí na dluh u veřejných institucí. Pokud uhradí původní dlužnou částku, neboli jistinu, a 1815 korun exekutorovi, úroky, penále a další platby se jim odpustí a exekuční řízení skončí. Akce se týká jen exekucí, které začaly před loňským 28. říjnem. Není pro lidi v insolvenci.
Po dvou měsících poklesu průměrná cena benzinu Natural 95 u čerpacích stanic v Česku v uplynulém týdnu vzrostla o 22 haléřů na 40,54 koruny za litr. Nafta stála ve středu v průměru 45,23 Kč/l, cena tak za týden vyskočila o 2,37 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Podle analytiků bude nafta ještě zdražovat, cena benzinu by měla stagnovat.
Vzhledem k rekordním cenám zemního plynu lidé stále více vyhledávají možnost vytápění tuhými palivy. I jejich ceny však výrazně rostou – u palivového dřeva meziročně na více než dvojnásobek. Naopak cenově poměrně stabilní zůstává LPG, respektive čistý propan, který se tak stává ekonomicky výhodným palivem pro mnoho domácností i firem. Na rozdíl od zemního plynu nejsou jeho dodávky závislé na Rusku.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, v kontextu se snahou Evropské komise (EK) snížit spotřebu plynu v evropských zemích o 15 procent, vytvořilo návrh vyhlášky, která má snížit celkovou spotřebu zemního plynu v případě výpadku dodávek plynu z Ruska. Jaká pravidla ministerstvo navrhuje a jak bude možné kontrolovat jejich dodržování, případně postihovat jejich porušování?
Komentář Lukáše Kovandy: České domácnosti platily letos v červenci za elektřinu nejvyšší cenu v celé Evropě. Přitom ovšem Česko patří mezi největší vývozce elektřiny nejen v Evropě, ale dokonce na světě.
Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněném stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021. Úřad rovněž upozornil, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) za tento vývoj zkritizoval předchozí vládu. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nedává zpráva NKÚ čísla do správného kontextu. Česko loni podle ní muselo řešit dopady největší zdravotnické krize v novodobé historii, sdělila ČTK.
Stavba rodinného domu se za poslední rok Čechům prodloužila a zdražila, některým o více než polovinu. Za dřevostavby se podle průzkumu společnosti RD Rýmařov většina lidí připlatila o více než 20 procent, stavitel rodinných domů společnosti Ekonomické stavby uvedl, že od loňského ledna do letošního května zvýšil ceny domů o 12,5 procenta. Vyplývá to ze zjištění ČTK.
Komentář Lukáše Kovandy: Snížit cenu elektřiny v ČR může Fialova vláda několika způsoby.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes přesáhla 300 eur za megawatthodinu (MWh). Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září dopoledne vykazovala růst o více než šest procent skoro na 316 eur (7792 Kč) za megawatthodinu.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zvažuje svolání mimořádné evropské rady pro energetiku. Tématem budou vysoké ceny energií. Podle Síkely jde o celoevropský problém, mělo by se tak najít celoevropské řešení. Uvedl, že jedním z možných řešení by bylo i stanovení maximální výše ceny energií. Síkela to dnes řekl novinářům.
Komentář Lukáše Kovandy: Vláda se včera dohodla na navýšení platů jak zaměstnanců veřejného sektoru, tak ale i těch ve státní službě. Celkem jde o zhruba 365 tisíc lidí. Opatření tak vytvoří mírně vyšší inflační tlak, než s jakým ve své nejnovější prognóze počítá Česká národní banka.
Pivovarům Staropramen loni meziročně klesl čistý zisk o 45,4 procenta na 441 milionů Kč. Tržby naopak meziročně stouply o 4,2 procenta na 4,23 miliardy korun. Jejich růst podle vedení společnosti táhl hlavně prodej v segmentu prémiových piv. Tržby byly o tři procenta nižší než v roce 2019 před vypuknutím pandemie koronaviru. ČTK to dnes sdělila mluvčí Staropramenu Denisa Mylbachrová.
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
27. dubna 2026 14:34
27. dubna 2026 14:15
27. dubna 2026 14:04
27. dubna 2026 13:34
27. dubna 2026 13:08
24. dubna 2026 12:49
Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.
Zdroj: Marie Dvořáková
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
