Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kg) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 USD (208 Kč). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace ještě ani pořádně neklesla ze svých maxim za několik desetiletí a už vláda rozjíždí novou. Tentokrát se tomu říká zastropování. Celkové náklady zastropování se realisticky mohou pohybovat kolem 200 miliard korun ročně. Záleží ale pochopitelně na vývoji cen elektřiny. Stát jej bude muset z nemalé části financovat na dluh.
Komentář Lukáše Kovandy: Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí.
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes vydala Národní rozpočtová rada.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to dnes po jednání vlády. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) upřesnil, že k 1. listopadu by měla být připravena výzva k dotačnímu titulu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) později v tiskové zprávě uvedlo, že výzvu se všemi požadavky vypíše do konce letošního roku.
Komentář Lukáše Kovandy: Meziroční inflace v Česku poprvé od června 2021 klesá. V srpnu totiž vykázala úroveň 17,2 procenta, zatímco v červenci to bylo 17,5 procenta. Trh přitom předpokládal v srpnu další růst, když počítal s inflací 17,7 procenta. Česká národní banka ve své aktuální prognóze počítá se srpnovou inflací dokonce 19,3 procenta. Skutečná inflace tak za tímto odhadem zaostává o více než dva procentní body. To bude pro většinu bankovní rady České národní banky další – a pádný – argument pro to, aby na měnověpolitickém zasedání v tomto měsíci opět nedošlo k jakémukoli zvýšení úrokových sazeb.
Komentář Lukáše Kovandy: Světová média hodnotí bruselský energetický summit s rozčarováním. Podle agentury Bloomberg před včerejším jednáním zněli jeho účastníci – ministři zemí EU zodpovědní za energetiku a zástupci Evropské komise – odhodlaně. „Odhodlání se však brzy může změnit v zoufání,“ upozorňuje agentura.
Pokud Evropská unie v pátek na mimořádném zasedání ministrů pro energetiku dosáhne elementární shody na řešení situace, může to vést i k uklidnění evropských trhů s energiemi. Novinářům to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Na základě výsledků jednání kabinet rozhodne příští týden o zavedení některého z připravených národních scénářů.
Komentář Lukáše Kovandy: Česko po odstavení plynovodu Nord Stream 1 rozhodně nezůstává bez dodávek plynu. Do Česka sice po vypnutí klíčového evropského potrubí, spojujícího Rusko s Německem, neteče žádný ruský plyn. Zato se však zvyšuje podíl plynu z jiných zemí. „Podle našich odhadů je teď kolem 65 procent zemního plynu spotřebovávaného v Praze původem z Norska,“ uvedl například včera na svém twitterovém účtu Martin Pacovský, předseda představenstva Pražské plynárenské. Ta je třetím největším dodavatelem plynu v ČR podle počtu odběrných míst.
Česká republika se pokusí vyjmout otázku možného zastropování cen plynu z Ruska z programu pátečního jednání ministrů zemí EU odpovědných za energetiku. Na dnešním zasedání senátního výboru pro hospodářství to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle něj jde spíše o politický nástroj, nikoliv o řešení současné energetické krize v Evropě. V pátek chce ministr jednat například o oddělení cen elektřiny a plynu, daňových změnách pro výrobce a distributory energií nebo o emisních povolenkách.
Meziroční pokles maloobchodních tržeb v červenci mírně zrychlil na 7,2 procenta z červnových revidovaných 6,9 procenta. Projevil se nižší prodej pohonných hmot, nepotravinářského zboží i potravin. Tržby obchodníků klesají v Česku třetím měsícem v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě vyšší o 0,6 procenta.
Česko a Polsko obnovilo spolupráci na přípravě plynovodu Stork II, který by propojil obě země. Novinářům to v úterý večer na ekonomickém fóru v polském lázeňském městě Karpacz řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nový plynovod umožní větší diverzifikaci dodávek zemního plynu v Evropě. Zajištění energetické bezpečnosti do budoucna je podle premiéra Fialy pro Česko zásadní.
Zahraniční obchod České republiky skončil v červenci schodkem 22,8 miliardy korun, meziročně byl o 12,4 miliardy korun vyšší. V deficitu je obchodní bilance už půl roku. Vliv na červencový výsledek měl opět především obchod s ropou a zemním plynem kvůli růstu cen na světových trzích a vyššímu dovezenému množství. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Komentář Lukáše Kovandy: Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes výrazně zvyšuje, reaguje tak na přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1 z Ruska. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si ráno připisovala zhruba 30 procent. Později se její růst zmírnil, kolem 08:30 SELČ vykazovala nárůst zhruba o 20 procent na 257 eur (asi 6300 Kč) za megawatthodinu (MWh).
Komentář Lukáše Kovandy: Češi letos od dubna do června chudli nejrychlejším tempem v historii země od roku 1993 (viz graf níže). Reálná mzda totiž meziročně poklesla o takřka desetinu, přesněji o 9,8 procenta. Nominálně sice Češi meziročně ve druhém čtvrtletí „brali“ o 4,4 procenta více, v průměru více než 40 tisíc korun hrubého měsíčně, avšak po započtení rapidní inflace ve výši 15,8 procenta se jejich výdělky propadly o skoro desetinu.
Odboráři a odborářky z celé republiky dorazí dnes do Prahy na shromáždění proti chudobě. Chtějí na něm zveřejnit své požadavky a návrhy ke zmírnění dopadů zdražování a energetické krize na zaměstnance a jejich rodiny. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se akce v pražském Fóru Karlín mohlo účastnit 1500 až 2000 lidí. ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270.000 členů. Shromáždění pořádá vždy v září od roku 2015. V minulých dvou letech se nekonalo kvůli epidemii.
I kdyby Rusko neobnovilo dodávky plynovodu Nord Stream 1, určitě to nebude znamenat, že by se domácnosti a firmy v ČR ocitly bez plynu, řekl dnes novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Rusko ve středu kvůli údržbářským pracím přerušilo dodávky plynovodem Nord Stream 1, v pátek ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že údržba ukázala závady. Provoz plynovodu měl být obnoven dnes ráno, nový termín zatím společnost neoznámila.
Komentář Lukáše Kovandy. Skutečnost, že Gazprom neobnoví dodávky plynu do EU plynovodem Nord Stream 1, jak plánoval, není úplně nečekaná. Z pohybů ceny plynu v EU v uplynulých dnech bylo možné vyčíst, že trh přikládá zhruba třicetiprocentní pravděpodobnost tomu, že ke zprovoznění potrubí nedojde, jak dle plánu mělo, tedy zítra. EU je tak i proto na nastalou situaci alespoň částečně připravena.
Evropská unie by měla zastropovat cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska, aby zmírnila dopady manipulace trhem ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Během cesty do Německa to dnes prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na její slova reagoval oznámením, že Moskva v tom případě přestane plyn do unie dodávat. Šéfka unijní exekutivy zároveň vyzvala k úsporám energií, konkrétní plán by měla představit v polovině září.
Začátek školního roku opět vrátil některé cestující na železnici. Pokud dojíždíte do školy či za prací, může se vám stát, že váš vlak bude opožděn. Jak velké musí být zpoždění vlaku, abyste dosáhli na kompenzaci? A co dělat, pokud vám dopravce nevyjde vstříc?
Komentář Lukáše Kovandy: Evropská komise sestavila balík opatření, který by měl přispět ke snížení cen energií. O návrhu budou jednat energetičtí ministři zemí EU příští týden v pátek. Česká republika, která EU momentálně předsedá a mimořádné setkání energetických ministrů svolává, ovšem připraví svůj vlastní návrh řešení palčivé energetické situace.
V Česku začíná dnes druhé kolo takzvaného milostivého léta pro dlužníky, které potrvá do konce listopadu. Lidé se budou moci zbavit snadněji exekucí na dluh u veřejných institucí. Pokud uhradí původní dlužnou částku, neboli jistinu, a 1815 korun exekutorovi, úroky, penále a další platby se jim odpustí a exekuční řízení skončí. Akce se týká jen exekucí, které začaly před loňským 28. říjnem. Není pro lidi v insolvenci.
29. června 2026 17:00
29. června 2026 17:00
25. června 2026 11:55
25. června 2026 11:44
24. června 2026 12:15
24. června 2026 12:02
17. června 2026 16:40
16. června 2026 14:09
16. června 2026 13:50
16. června 2026 13:37
16. června 2026 13:19
16. června 2026 12:51
15. června 2026 18:27
15. června 2026 13:59
12. června 2026 21:16
12. června 2026 21:03
Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.
Zdroj: Lukáš Kovanda
S blížícími se letními prázdninami začínají tisíce studentů, seniorů, rodičů na rodičovské dovolené i dalších zájemců hledat brigády a krátkodobé pracovní příležitosti. Přivýdělek formou dohody zůstává oblíbeným způsobem, jak získat dodatečný příjem, zároveň je však důležité orientovat se v daňových a odvodových pravidlech, která se průběžně mění.
