Nařízení EC 261 zajišťuje pasažérům odškodnění v případech jakou je zrušení či zpoždění letu o více než tři hodiny. Letos sezóna byla pro aerolinky kritická, a tak lobbují za změnu tohoto nařízení. Hrozí tak omezení práv pasažérů.
Návrh rozpočtu na příští rok, který v pondělí přijala vláda, obsahuje podle opozičního hnutí ANO nepodložené příjmy 150 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se podle jeho předchůdkyně Aleny Schillerové při jeho sestavování nedržel rozpočtových pravidel, když započítal příjmy i výdaje, pro které vláda zatím nepřipravila legislativní podklad. Rozpočet je tak podle nynější šéfky sněmovního klubu ANO ukázkou nekompetentnosti Stanjury, který by měl okamžitě rezignovat. Schillerová to dnes řekla na tiskové konferenci.
Dva dny před pátečním mimořádným zasedáním ministrů energetiky zemí Evropské unie, kteří mají jednat o krizových opatřeních proti rekordně vysokým cenám energií, sílí mezi členskými státy debata o zastropování cen plynu. Skupina zemí požádala Evropskou komisi, aby ministrům předložila návrh stanovení maximálních velkoobchodních cen zemního plynu. Komise však dnes uvedla, že všeobecný cenový strop může ohrozit bezpečnost dodávek. O krizovém balíčku, který má obsahovat například daň z nadměrných zisků energetických či ropných firem nebo povinné úspory elektřiny, dnes jednali velvyslanci unijních zemí.
Dodavatelé energií již začali odběratelům zohledňovat státní příspěvek přes takzvaný úsporný tarif. Dodavatelé příspěvek většinou zákazníkům promítnou do nejbližších záloh, které o výši příspěvku sníží. První záloha, která se lidem sníží, bude říjnová. Vyplývá to z dnešního vyjádření dodavatelů energií pro ČTK. Příspěvek z úsporného tarifu letos domácnosti obdrží na základě své smlouvy na odběr elektřiny, přičemž bude činit celkově 2000 Kč nebo 3500 korun podle spotřeby. Příští rok se však úsporný tarif ve schválené podobě aplikovat již nebude, protože vláda stanovila maximální ceny elektřiny a plynu.
Obchody nad 200 metrů čtverečních musejí na Den české státnosti 28. září zůstat zavřené. Nařizuje to zákon o prodejní době ve vybrané svátky. Nevztahuje se na menší prodejny, čerpací stanice, lékárny, obchody ve zdravotnických zařízeních, ale také v místech zvýšené koncentrace cestujících, jako jsou letiště či nádraží. Lidé, kteří budou chtít vyrazit do obchodního centra, by si předem měli ověřit, zda bude otevřené. Některým se provoz nevyplatí, vyplývá ze zjištění ČTK.
Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda dnes kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu. Podle nařízení má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.
Stanovení maximálních cen energií nebude u domácností v Česku limitováno spotřebou. U malých a středních firem budou v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku o návrhu, který by jim pomohl zavedením cenového stropu do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Novinářům to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN).
Komentář Jakuba Petrušky: Včerejší zvýšení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky o dalších 0,75 % bylo trhy poměrně očekávané, především kvůli přetrvávající vysoké inflaci, která dosáhla 8,3 % a o 0,2 p. b. tak překonala dřívější odhady. Rovněž jádrová inflace, která odstraňuje volatilní složky jako ceny energií a potravin vzrostla minulý měsíc o 0,6 %, přičemž očekávání bylo 0,3 %. Meziročně tak jádrová inflace vzrostla o 6,3 % z předchozích 5,9 %.
V Česku paliva v uplynulém týdnu opět zlevnila, cena nafty se dostala pod 44 korun za litr. Za týden nafta na litru zlevnila o 73 haléřů, ve středu za ni řidiči platili v průměru 43,97 koruny za litr. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 38,35 Kč, před týdnem byl o 74 haléřů dražší. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty v Česku s výjimkou konce prázdnin zlevňují zhruba od začátku července, benzin je nyní nejlevnější od konce února.
Vláda měla podle expremiéra Andreje Babiše (ANO) zastropovat zisky výrobců elektřiny, nikoli ceny u distributorů. Pomoc firmám kvůli vysokým cenám energií pak musí mít transparentní pravidla, některé podniky situaci jinak neustojí, řekl Babiš v rozhovoru ČTK. Stěžoval si na chování vládní koalice ve Sněmovně, je podle něj arogantní a nedá opozici prostor k odborné diskusi o návrzích.
Komentář Tomáše Volfa: Cena zlata je nejníže od začátku pandemie koronaviru v první polovině roku 2020 a dnes balancuje na hranici 1672 USD/unci. Stříbro je na tom o něco lépe a pohybuje se v blízkosti 19,40 USD/unci, ale i tak je velmi nízko.
Všeobecné zdražování pociťuje 94 procent Čechů, více než třetina z nich velmi silně. Vyplývá to ze srpnového průzkumu, který provedla výzkumná agentura Median pro společnost Broker Consulting na vzorku 1022 respondentů. Češi podle něj vnímají nejvyšší nárůst cen u potravin, pohonných hmot a energií.
Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kg) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 USD (208 Kč). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace ještě ani pořádně neklesla ze svých maxim za několik desetiletí a už vláda rozjíždí novou. Tentokrát se tomu říká zastropování. Celkové náklady zastropování se realisticky mohou pohybovat kolem 200 miliard korun ročně. Záleží ale pochopitelně na vývoji cen elektřiny. Stát jej bude muset z nemalé části financovat na dluh.
Komentář Lukáše Kovandy: Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí.
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes vydala Národní rozpočtová rada.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to dnes po jednání vlády. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) upřesnil, že k 1. listopadu by měla být připravena výzva k dotačnímu titulu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) později v tiskové zprávě uvedlo, že výzvu se všemi požadavky vypíše do konce letošního roku.
Komentář Lukáše Kovandy: Meziroční inflace v Česku poprvé od června 2021 klesá. V srpnu totiž vykázala úroveň 17,2 procenta, zatímco v červenci to bylo 17,5 procenta. Trh přitom předpokládal v srpnu další růst, když počítal s inflací 17,7 procenta. Česká národní banka ve své aktuální prognóze počítá se srpnovou inflací dokonce 19,3 procenta. Skutečná inflace tak za tímto odhadem zaostává o více než dva procentní body. To bude pro většinu bankovní rady České národní banky další – a pádný – argument pro to, aby na měnověpolitickém zasedání v tomto měsíci opět nedošlo k jakémukoli zvýšení úrokových sazeb.
Komentář Lukáše Kovandy: Světová média hodnotí bruselský energetický summit s rozčarováním. Podle agentury Bloomberg před včerejším jednáním zněli jeho účastníci – ministři zemí EU zodpovědní za energetiku a zástupci Evropské komise – odhodlaně. „Odhodlání se však brzy může změnit v zoufání,“ upozorňuje agentura.
Pokud Evropská unie v pátek na mimořádném zasedání ministrů pro energetiku dosáhne elementární shody na řešení situace, může to vést i k uklidnění evropských trhů s energiemi. Novinářům to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Na základě výsledků jednání kabinet rozhodne příští týden o zavedení některého z připravených národních scénářů.
Komentář Lukáše Kovandy: Česko po odstavení plynovodu Nord Stream 1 rozhodně nezůstává bez dodávek plynu. Do Česka sice po vypnutí klíčového evropského potrubí, spojujícího Rusko s Německem, neteče žádný ruský plyn. Zato se však zvyšuje podíl plynu z jiných zemí. „Podle našich odhadů je teď kolem 65 procent zemního plynu spotřebovávaného v Praze původem z Norska,“ uvedl například včera na svém twitterovém účtu Martin Pacovský, předseda představenstva Pražské plynárenské. Ta je třetím největším dodavatelem plynu v ČR podle počtu odběrných míst.
Česká republika se pokusí vyjmout otázku možného zastropování cen plynu z Ruska z programu pátečního jednání ministrů zemí EU odpovědných za energetiku. Na dnešním zasedání senátního výboru pro hospodářství to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle něj jde spíše o politický nástroj, nikoliv o řešení současné energetické krize v Evropě. V pátek chce ministr jednat například o oddělení cen elektřiny a plynu, daňových změnách pro výrobce a distributory energií nebo o emisních povolenkách.
Meziroční pokles maloobchodních tržeb v červenci mírně zrychlil na 7,2 procenta z červnových revidovaných 6,9 procenta. Projevil se nižší prodej pohonných hmot, nepotravinářského zboží i potravin. Tržby obchodníků klesají v Česku třetím měsícem v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě vyšší o 0,6 procenta.
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
27. dubna 2026 14:34
27. dubna 2026 14:15
27. dubna 2026 14:04
27. dubna 2026 13:34
27. dubna 2026 13:08
24. dubna 2026 12:49
Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.
Zdroj: Marie Dvořáková
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
