Růst cen v Česku znovu zrychlil, když letos v září dosáhla meziroční inflace 18 procent. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny bydlení, a to především zdražení energií.
Výběr firem dodávajících energie, které oznámily ukončení činnosti (před rokem, 13. října 2021, ukončila činnost firma Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v ČR):
Nezaměstnanost v Česku v září vzrostla na 3,5 procenta ze srpnových 3,4 procenta. V evidenci úřadů práce bylo 256.380 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 306.098 volných míst, jejich počet se proti předchozímu měsíci snížil zhruba o 6200. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj se nezaměstnanost vyvíjí podle klasické křivky, v příštích měsících může stagnovat nebo mírně růst. Loni v září byla nezaměstnanost rovněž 3,5 procenta, bez práce tehdy bylo 262.142 lidí.
Dostupné potraviny za příznivé ceny jsou minulostí, členské země Evropské unie se musejí zabývat potravinovou bezpečností. Po schůzce s kolegy ze sedmi zemí střední a východní Evropy včetně České republiky to dnes řekl slovenský ministr zemědělství Samuel Vlčan. Eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski uvedl, že Evropská unie se stávajícím rozpočtem na zemědělství nedokáže rozumné ceny potravin zaručit.
Evropská unie se musí domluvit na realizaci kroků ke snížení cen energií, například na zastropování ceny plynu využívaného k výrobě elektřiny. Při příchodu na dnešní neformální summit EU to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). EU také podle něj musí odstranit překážky, které brání vyplacení půjčky celých devíti miliard eur, jež blok slíbil Ukrajině na financování běžného chodu státu.
Rybářství Třeboň očekává, že kilogram kapra bude při vánočním prodeji u stánků stát 130 až 140 korun. Meziročně tak zdraží asi o deset až dvacet korun. Příčinou jsou rostoucí náklady na krmiva, paliva i energie. Ryb pro český trh bude dost, přestože jich bude celkově letos méně, zčásti kvůli suchu. ČTK to dnes při výlovu rybníku Rožmberk řekl předseda představenstva společnosti Fish Market Rudolf Provázek.
Začínat ráno šálkem kávy se čím dál více prodražuje. V srpnu káva v zemích EU meziročně zdražila o 16,9 procenta, uvedl dnes ve zprávě evropský statistický úřad Eurostat. Skokově se zvýšila i cena cukru a mléka.
Evropská komise a Norsko sdílí postoj, že je třeba výrazně snížit cenu plynu, a budou společně pracovat na nástrojích pro stabilizaci energetického trhu. Ve společném prohlášení to dnes uvedli předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a norský premiér Jonas Gahr Störe. Norsko letos navyšuje své dodávky do Evropské unie při výpadku plynu z Ruska.
Komentář Lukáše Kovandy: Benzín v ČR od soboty zdražil o takřka 1,50 koruny na litr. V pátek, v poslední zářijový den, stál jeho jeden litr celorepublikově průměrně 37,54 koruny. Včera už to bylo rovných 39 korun. Od soboty 1. 10. je totiž zrušeno snížení spotřební daně z benzínu. Ta se tak zvedla o 1,50 Kč/l.
Komentář Lukáše Kovandy: Budějovický Budvar zdraží od 1. listopadu pivo v Česku průměrně o deset procent, tedy o jednu až dvě koruny na půllitr. Státní pivovar už své zdražení avizoval v létě. Není překvapivé ani z toho důvodu, že zdražují také další pivovary. A to v čele s lídrem trhu, největším tuzemským pivovarem, Plzeňským Prazdrojem. Ten od 1. října zdražil průměrně o osm procent.
Česká pošta od listopadu zdraží posílání dopisů, balíků i poštovních poukázek. Doručení obyčejného dopisu podraží o dvě koruny na 21 korun, prioritní psaní doručované do druhého dne pak vyjde na 28 Kč namísto 26 Kč. Důvodem jsou rostoucí náklady, řekl ČTK mluvčí pošty Matyáš Vitík. Na zdražení upozornil server Peníze.cz. Cenu za známku na obyčejný dopis pošta zvyšovala naposled v roce 2018, a to o tři koruny.
Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy Sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.
Komentář Lukáše Kovandy: V prvních hodinách poté, co vyšlo najevo fatální poškození plynovodů Nord Stream, se hojně spekulovalo, že může jít jak o ruskou, tak protiruskou sabotáž. To, že se jedná o akci namířenou proti Rusku, nevylučoval například energetický expert bruselského think-tanku Bruegel Simone Taglipietra. Ještě dále zašel ale Radek Sikorski, polský exministr zahraničí a nynější šéf delegace Evropského parlamentu pro vztahy EU s USA. Ten na svém twitterovém účtu explicitně děkoval Spojeným státům za to, že k fatálnímu poškození Nord Streamů došlo. Postupně ale v západní diskusi začíná zřetelně vládnout názor, že jde o akci Ruska.
Nařízení EC 261 zajišťuje pasažérům odškodnění v případech jakou je zrušení či zpoždění letu o více než tři hodiny. Letos sezóna byla pro aerolinky kritická, a tak lobbují za změnu tohoto nařízení. Hrozí tak omezení práv pasažérů.
Návrh rozpočtu na příští rok, který v pondělí přijala vláda, obsahuje podle opozičního hnutí ANO nepodložené příjmy 150 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se podle jeho předchůdkyně Aleny Schillerové při jeho sestavování nedržel rozpočtových pravidel, když započítal příjmy i výdaje, pro které vláda zatím nepřipravila legislativní podklad. Rozpočet je tak podle nynější šéfky sněmovního klubu ANO ukázkou nekompetentnosti Stanjury, který by měl okamžitě rezignovat. Schillerová to dnes řekla na tiskové konferenci.
Dva dny před pátečním mimořádným zasedáním ministrů energetiky zemí Evropské unie, kteří mají jednat o krizových opatřeních proti rekordně vysokým cenám energií, sílí mezi členskými státy debata o zastropování cen plynu. Skupina zemí požádala Evropskou komisi, aby ministrům předložila návrh stanovení maximálních velkoobchodních cen zemního plynu. Komise však dnes uvedla, že všeobecný cenový strop může ohrozit bezpečnost dodávek. O krizovém balíčku, který má obsahovat například daň z nadměrných zisků energetických či ropných firem nebo povinné úspory elektřiny, dnes jednali velvyslanci unijních zemí.
Dodavatelé energií již začali odběratelům zohledňovat státní příspěvek přes takzvaný úsporný tarif. Dodavatelé příspěvek většinou zákazníkům promítnou do nejbližších záloh, které o výši příspěvku sníží. První záloha, která se lidem sníží, bude říjnová. Vyplývá to z dnešního vyjádření dodavatelů energií pro ČTK. Příspěvek z úsporného tarifu letos domácnosti obdrží na základě své smlouvy na odběr elektřiny, přičemž bude činit celkově 2000 Kč nebo 3500 korun podle spotřeby. Příští rok se však úsporný tarif ve schválené podobě aplikovat již nebude, protože vláda stanovila maximální ceny elektřiny a plynu.
Obchody nad 200 metrů čtverečních musejí na Den české státnosti 28. září zůstat zavřené. Nařizuje to zákon o prodejní době ve vybrané svátky. Nevztahuje se na menší prodejny, čerpací stanice, lékárny, obchody ve zdravotnických zařízeních, ale také v místech zvýšené koncentrace cestujících, jako jsou letiště či nádraží. Lidé, kteří budou chtít vyrazit do obchodního centra, by si předem měli ověřit, zda bude otevřené. Některým se provoz nevyplatí, vyplývá ze zjištění ČTK.
Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda dnes kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu. Podle nařízení má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.
Stanovení maximálních cen energií nebude u domácností v Česku limitováno spotřebou. U malých a středních firem budou v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku o návrhu, který by jim pomohl zavedením cenového stropu do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Novinářům to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN).
Komentář Jakuba Petrušky: Včerejší zvýšení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky o dalších 0,75 % bylo trhy poměrně očekávané, především kvůli přetrvávající vysoké inflaci, která dosáhla 8,3 % a o 0,2 p. b. tak překonala dřívější odhady. Rovněž jádrová inflace, která odstraňuje volatilní složky jako ceny energií a potravin vzrostla minulý měsíc o 0,6 %, přičemž očekávání bylo 0,3 %. Meziročně tak jádrová inflace vzrostla o 6,3 % z předchozích 5,9 %.
V Česku paliva v uplynulém týdnu opět zlevnila, cena nafty se dostala pod 44 korun za litr. Za týden nafta na litru zlevnila o 73 haléřů, ve středu za ni řidiči platili v průměru 43,97 koruny za litr. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 38,35 Kč, před týdnem byl o 74 haléřů dražší. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty v Česku s výjimkou konce prázdnin zlevňují zhruba od začátku července, benzin je nyní nejlevnější od konce února.
Vláda měla podle expremiéra Andreje Babiše (ANO) zastropovat zisky výrobců elektřiny, nikoli ceny u distributorů. Pomoc firmám kvůli vysokým cenám energií pak musí mít transparentní pravidla, některé podniky situaci jinak neustojí, řekl Babiš v rozhovoru ČTK. Stěžoval si na chování vládní koalice ve Sněmovně, je podle něj arogantní a nedá opozici prostor k odborné diskusi o návrzích.
14. srpna 2026 13:14
30. července 2026 14:34
30. července 2026 14:22
30. července 2026 14:08
30. července 2026 13:55
30. července 2026 13:49
27. července 2026 15:43
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.
