Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zdražování pociťuje 94 procent Čechů, více než třetina velmi silně, uvádí průzkum

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Všeobecné zdražování pociťuje 94 procent Čechů, více než třetina z nich velmi silně. Vyplývá to ze srpnového průzkumu, který provedla výzkumná agentura Median pro společnost Broker Consulting na vzorku 1022 respondentů. Češi podle něj vnímají nejvyšší nárůst cen u potravin, pohonných hmot a energií.

Tři čtvrtiny Čechů se obávají dopadů inflace na hospodaření svých domácností. Polovina těch, kdo pociťují vlnu zdražování, ve snaze zlepšit svou finanční situaci výrazně omezila výdaje, dalších 40 procent to plánuje. Devět z deseti Čechů předpokládá, že si kvůli inflaci ještě více utáhnou opasky.

Jako hlavní úsporný nástroj volí více než polovina Čechů aktivní vyhledávání slev, také omezuje zbytné výdaje běžného provozu. "Inflace není ze své povahy spravedlivá. Dopadá především na domácnosti s nízkými příjmy, které zároveň mají, pokud vůbec nějaké, tak malé úspory. Tato skupina domácností už musela omezit své výdaje nebo hledat další zdroje svých příjmů. Ti, co úspory teprve plánují, patří spíše k domácnostem s vyššími příjmy," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

V kontextu horší finanční situace se chystá třetina lidí výrazně nebo z části snížit náklady na stravování v restauracích, čtvrtina omezí výdaje na kulturu či cestování. Každý čtvrtý respondent se touto cestou připravuje na pokrytí zvýšených nákladů za energie během topné sezóny, dalších 35 procent k tomu plánuje přistoupit.

Jinou možností, která povede ke zlepšení finančního stavu, je zvýšení příjmů formou brigády či přivýdělku. K takovému kroku se chystá 26 procent respondentů, dalších 23 procent si už touto cestou k výplatě přilepšuje. "Je potřeba řešit jak příjmovou, tak výdajovou stránku měsíčních rozpočtů. Prakticky hned můžeme omezit zbytné výdaje, které k životu nepotřebujeme. O něco složitější je operativní navýšení příjmů, lze jich dosáhnout třeba prostřednictvím dočasného přivýdělku,“ doplnil analytik Broker Consulting Martin Novák.

Průměrné úspory se pohybují mezi 100.000 až 300.000 Kč. Shodný počet respondentů (13 procent) má našetřeno do 10.000 korun, nebo vyšší obnos mezi 300.000 až 500.000 Kč. Převážně jde o úspory respondentů, kteří mají vyšší vzdělání nebo jsou OSVČ. Co se týče způsobů uložení, nejvíce frekventovaným je spořicí (65 procent) a běžný účet (64 procent). Vedle toho Češi nejčastěji směrovali naspořené finance do důchodového a stavebního spoření. Na třetím místě investice ve fondech, do nich spořící přesunuli 15 procent úspor.

Témata:  zdražování Česko průzkumy finance

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

Rodičovský příspěvek poroste. Vláda schválila jeho navýšení

Vláda dnes schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Nově by měl činit 400 000 korun. U dvojčat nebo vícerčat by se částka zvýšila na 800 000 korun. Navýšení se bude týkat dětí narozených po 1. lednu 2027. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Americké uhlí zlevní světové trhy, evropskou elektřinu ale ne

Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.