Část zemí EU chce rychlé zastropování cen plynu

Zástupci vlád Francie, Itálie, Španělska, Polska, Slovenska a další desítky zemí z různých částí Evropy vyzvali k přípravě cenového stropu na plyn. Omezení jeho vysokých cen, které mají dopad také na zdražování elektřiny, může podle těchto států pomoci zmírnit inflační tlaky a snížit velkou cenovou zátěž na domácnosti. Německo, Nizozemsko či severské země naproti tomu tvrdí, že strop na cenu plynu může ohrozit dodávky této již tak nedostatkové suroviny.

"Abychom si poradili s vysokými cenami plynu, musíme řešit cenovou nestabilitu, aniž bychom ohrozili bezpečnost dodávek," uvedla dnes belgická ministryně energetiky Tinne van der Straettenová, jejíž země patří k signatářům výzvy k zastropování. Do jednání se promítlo také poškození plynovodů Nord Stream, které v unijních zemích zvyšuje obavy z definitivního konce již značně omezených dodávek plynu z Ruska.

Místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis dnes prohlásil, že pro Brusel je nyní prioritou zajištění dostatečných dodávek plynu. Komise odpoledne předložila zástupcům členských zemí dokument analyzující možná opatření k omezení cen plynu. Případné zastropování velkoobchodních cen pro veškerý zemní plyn by podle ní mohlo ohrozit plynulé přeshraniční obchodování s touto komoditou v rámci unie. Vyžadovalo by také některé podpůrné kroky jako vytvoření nového systému distribuce plynu, zvláště kvůli jeho očekávanému nedostatku v některých státech. "K řešení rostoucí poptávky způsobené nižšími cenami bude nutné zavést rámec pro daleko drastičtější omezení poptávky včetně snižování dodávek," uvedla dále komise v dokumentu, který má ČTK k dispozici. EU by podle své exekutivy musela také najít "významné finanční zdroje", aby získala pro své země přísun plynu, za který budou mimounijní země ochotny platit více než bude činit unijní strop.

Státy EU o omezení cen plynu debatují již několik měsíců a začátkem září jednotně vyzvaly komisi, aby se jeho přípravou zabývala. Země se však zatím neshodují na tom, jak plán provést a neohrozit přitom přísun zkapalněného zemního plynu z Norska a dalších států, který má ruské výpadky nahradit.

V rámci páteční mimořádné ministerské schůzky svolané českým předsednictvím tak chtějí odsouhlasit spíše jiné kroky. Je mezi nimi stanovení stropu na zisky elektráren využívajících levnější zdroje než plyn či solidárního příspěvku z nadměrných zisků producentů fosilních paliv. Tyto návrhy by státům měly přinést přes 140 miliard eur (více než 3,4 bilionu Kč), které bude možné využít k podpoře domácností či firem.

Podle diplomatického zdroje se dnes velvyslanci vyjadřovali k balíčku, který počítá také s povinnými úsporami elektřiny či podporou likvidity na energetickém trhu. České předsednictví nyní na základě připomínek členských států připraví finální variantu návrhu, kterou dostanou v pátek ministři.

Témata:  zemní plyn,  EU,  energetická krize