Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Síkela: Zastropování cen energií u domácností nebude limitováno spotřebou

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Stanovení maximálních cen energií nebude u domácností v Česku limitováno spotřebou. U malých a středních firem budou v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku o návrhu, který by jim pomohl zavedením cenového stropu do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Novinářům to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN).

"Vládní nařízení ohledně zastropování cen energií nebude spotřebu domácností limitovat. Jsme přesvědčeni, že jsem schopni dosáhnout úspor ve spotřebě energií u domácností i bez zavádění limitů na spotřebu," řekl dnes Síkela na tiskové konferenci ke strojírenskému veletrhu.

Síkela tak vysvětloval nejasnost, která vznikla po jeho nedělním vyjádření v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Tam uvedl, že se očekává, že při jednání v EU bude stanovena horní hranice pro kompenzace firmám i domácnostem na základě jejich předchozí spotřeby.

U domácností nebyl podle Síkely na unijní půdě stanoven žádný úsporný limit. Pouze se podle něj konstatovalo, že by bylo hezké, kdyby se takové zastropování netýkalo celé spotřeby. Jako příklad zmínil Rakousko, které se rozhodlo, že nad úrovní 80 procent spotřeby budou lidé platit tržní cenu. "Česká vláda touto cestou nejde," ujistil Síkela.

Zdůraznil, že jednání EU se vede v tom duchu, že se stanoví unijní rámec a státy mají možnost v jeho rámci, i pod tento rámec, přijímat další opatření, pokud to uznají za vhodné.

U malých a středních firem se bude na unijní půdě podle Síkely schvalovat návrh, který jim pomůže zavedením cenového stropu na energie bez ohledu na to, v jakém oboru podnikají, a to do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let. "Bude to pro ně znamenat předvídatelnost, jistotu, možnost plánovat, naceňovat svoje výrobky, a to minimálně na celý příští rok 2023. Myslím, že to je ohromný úspěch a nepochybuji, že se to podaří dojednat," řekl Síkela.

Vláda už dříve oznámila, že maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny stanoví na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu, u plynu na tři koruny za kWh včetně DPH. U malých a středních firem se to má automaticky bez žádostí dotknout těch, kteří mají do 250 zaměstnanců s ročním obratem do 50 milionů eur (asi 1,23 miliardy Kč).

Síkela rovněž uvedl, že se v zájmu toho, aby se energiemi neplýtvalo, uvažuje o zavedení opatření ke snížení spotřeby v tzv. špičkových hodinách. "Kdy se spotřebovává nejvíc energie, kdy se zapojují nejdražší zdroje výroby. To znamená ty plynové závěrné elektrárny, které pak cenu elektřiny tlačí hrozně nahoru," řekl Síkela. Konkrétně ale o těchto opatřeních nemluvil.

Témata:  Jozef Síkela (STAN) energetická krize topení

Související

Aktuálně se děje

5. června 2026 16:48

IČO, Airbnb i Revolut pod lupou. Na co si dát pozor při daňové kontrole v roce 2026

Daňové kontroly u OSVČ a malých firem se v roce 2026 dál přesouvají k automatizované analýze dat a detailnějšímu sledování digitálních transakcí. Finanční správa se zaměřuje na IČO, auta v podnikání, home office, digitální ekonomiku i fintech služby jako Revolut, zejména tam, kde se mísí osobní a firemní finance.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.