Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Schillerová: Stanjura by měl odstoupit, rozpočet podal s virtuálními příjmy

Alena Schillerová
Alena Schillerová
Foto: Facebook

Návrh rozpočtu na příští rok, který v pondělí přijala vláda, obsahuje podle opozičního hnutí ANO nepodložené příjmy 150 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se podle jeho předchůdkyně Aleny Schillerové při jeho sestavování nedržel rozpočtových pravidel, když započítal příjmy i výdaje, pro které vláda zatím nepřipravila legislativní podklad. Rozpočet je tak podle nynější šéfky sněmovního klubu ANO ukázkou nekompetentnosti Stanjury, který by měl okamžitě rezignovat. Schillerová to dnes řekla na tiskové konferenci.

"Virtuálních 150 miliard Kč příjmů by se mělo připočíst ke schodku, vláda není schopna dodržet své sliby, v rozpočtu není ani náznak strukturálních reforem," uvedla Schillerová před zasedáním Sněmovny, která se bude zabývat aktualizací letošního rozpočtu.

Návrh nejdůležitějšího zákona pro příští rok podle Schillerové do Sněmovny zatím vláda neposlala, učinit tak musí do pátku. Počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun.

Na straně příjmů počítá návrh rozpočtu s dividendami podniků s účasti státu ve výši 25 miliard Kč, dalších 150 miliard Kč je podle Schillerové ale pouze virtuálních, protože vycházejí z daně z mimořádných zisků, kterou ještě vláda neschválila a modernizačního fondu EU. Na výdajové straně nejsou stále stanoveny parametry zastropování cen energií pro domácnosti, není ani jasná podpora s energiemi pro velké firmy, uvedla.

Hlavní změnou na výdajové straně je 100 miliard korun odhadovaných na zastropování ceny elektřiny a plynu. Na příjmové straně to kompenzuje 100 miliard Kč, které vláda chce získat z daně z mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenovým stropem, který Evropská komise stanovila na 180 eur (4440 korun) na megawatthodinu.

Témata:  Alena Schillerová Zbyněk Stanjura státní rozpočet

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.