Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Schillerová: Stanjura by měl odstoupit, rozpočet podal s virtuálními příjmy

Alena Schillerová
Alena Schillerová
Foto: Facebook

Návrh rozpočtu na příští rok, který v pondělí přijala vláda, obsahuje podle opozičního hnutí ANO nepodložené příjmy 150 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se podle jeho předchůdkyně Aleny Schillerové při jeho sestavování nedržel rozpočtových pravidel, když započítal příjmy i výdaje, pro které vláda zatím nepřipravila legislativní podklad. Rozpočet je tak podle nynější šéfky sněmovního klubu ANO ukázkou nekompetentnosti Stanjury, který by měl okamžitě rezignovat. Schillerová to dnes řekla na tiskové konferenci.

"Virtuálních 150 miliard Kč příjmů by se mělo připočíst ke schodku, vláda není schopna dodržet své sliby, v rozpočtu není ani náznak strukturálních reforem," uvedla Schillerová před zasedáním Sněmovny, která se bude zabývat aktualizací letošního rozpočtu.

Návrh nejdůležitějšího zákona pro příští rok podle Schillerové do Sněmovny zatím vláda neposlala, učinit tak musí do pátku. Počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun.

Na straně příjmů počítá návrh rozpočtu s dividendami podniků s účasti státu ve výši 25 miliard Kč, dalších 150 miliard Kč je podle Schillerové ale pouze virtuálních, protože vycházejí z daně z mimořádných zisků, kterou ještě vláda neschválila a modernizačního fondu EU. Na výdajové straně nejsou stále stanoveny parametry zastropování cen energií pro domácnosti, není ani jasná podpora s energiemi pro velké firmy, uvedla.

Hlavní změnou na výdajové straně je 100 miliard korun odhadovaných na zastropování ceny elektřiny a plynu. Na příjmové straně to kompenzuje 100 miliard Kč, které vláda chce získat z daně z mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenovým stropem, který Evropská komise stanovila na 180 eur (4440 korun) na megawatthodinu.

Témata:  Alena Schillerová Zbyněk Stanjura státní rozpočet

Související

Aktuálně se děje

31. ledna 2025 10:07

Ekonomika rostla jen o jedno procento. Spotřebu domácností brzdily drahé energie

Hrubý domácí produkt České republiky loni přidal reálně rovné jedno procento. V posledním loňském čtvrtletí rostl meziročně o 1,6 procenta, meziměsíčně o 0,5 procenta. Oba údaje jsou v souladu s mediánem odhadů. Růst ekonomiky táhla ve čtvrtém čtvrtletí spotřeba domácností. Ty těžily z pokračujícího růstu reálných mezd, které však loni i tak zůstaly pod úrovní roku 2019, stejně jako samotná spotřeba domácností. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česká elektřina: Nejvyšší ceny v EU a rekordní zdražování ve V4

Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti, ale současně také nejvýraznější nárůst veřejného zadlužení. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU. A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou?